V sobotu získala ve Varech Cenu za nejlepší ženský herecký výkon. Zuzana Mauréry je na Slovensku velkou hvězdou a díky novému filmu Jana Hřebejka Učitelka ji objevili i čeští diváci. V novém filmu podle scénáře Petra Jarchovského hraje na první pohled milou učitelku, která ale manipulací s rodiči získává úsluhy a výhody. Většina rodičů s ní „kolaboruje“, ale tři rodiny se jí rozhodnou vzepřít… Do kin vejde učitelka už 21. července.
Učitelka (foto: A Company)
O tom, že se bude točit film Učitelka, jste se dozvěděla ještě před jeho výrobou. Jak vlastně k vaší spolupráci s Janem Hřebejkem došlo?
Že pan Hřebejk bude točit tento film, jsem se paradoxně dozvěděla náhodou z rozhovoru v nějakém českém časopise. Chtěl myslím obsadit paní Šafránkovou, ale ta shodou okolností natáčela nějakou jinou učitelku, tak hledal pravděpodobně v oblastních divadlech nějakou jinou známou herečku. Tehdy jsem si řekla, že kdyby dělal casting, tak by to pro mě mohla být šance, ale že se na Slovensko asi třást nebude… A když mi spoluproducentka filmu Zuzka Mistríková za půl roku jen tak mezi řečí špitla, že asi budu dělat konkurz, pěkně jsem tam „nahoru“ poděkovala, jak mi to skvěle zařídili.
Zuzana Mauréry před světovou premiérou Učitelky na MFF Karlovy Vary
Problém manipulace, kterého se snímek týká, je aktuální v jakékoli době nehledě na politickou situaci… Jak se vám tato rozporuplná postava hrála?
Samozřejmě, bez debaty, manipulace je hnusná věc a je to všude. Má to navenek normální tvář a my si na to všichni pomalu zvykáme. Scénář byl výborný a postava učitelky byla napsaná tak, že bylo co hrát, a hlavně jsem se těšila na v podstatě zápornou postavu. Na ty jsem zatím neměla moc štěstí. Na scénáři i na postavě se mi líbilo, že nebylo jednoznačné, jestli jde o komedii, nebo drama. A to mě moc bavilo a snažila jsem se to na té hraně udržet. Náročné to až tak nebylo, protože byl dobrý scénář a bavilo nás to.
Učitelka manipuluje rodiči skrze své žáky, kteří jsou ve filmu velmi důležitými postavami. Jak se vám s tolika dětskými „kolegy“ hrálo? Jsou děti obecně dobrými hereckými partnery?
Děti byly velmi dobře vybrané, a to nejen díky podobnosti se svými filmovými rodiči. Hrál s námi i vnuk pana Labudy a ten byl také velmi šikovný. Měli jsme tam jednu delší scénu s třídou, kterou bylo potřeba natočit na první dobrou. Před ní jsem měla respekt, protože reakce dětí na druhou a třetí klapku jsou už mírně znuděné.
Sešla jste se před kamerou nebo na jevišti už s některými z vašich dospělých hereckých kolegů z filmu Učitelka? Je pro herce taková předchozí spolupráce vždy výhodou?
Ano, s většinou herců jsem se znala velmi dobře. S Csongorem Kassaiem máme společnou zájezdovou inscenaci Romeo a Julie po třiceti letech. Z českých kolegů jsem hrála například dvě inscenace s Martinem Havelkou v Městském divadle v Brně. A samozřejmě je tu také Peter Bebjak, který režíroval seriál Odsouzené, kde jsem hrála hlavní roli. Byla to fajn parta. Vlastně se na place setkali i tři režiséři, kromě Petra Bebjaka nám školníka hrál ještě Martin Šulík, to mě moc potěšilo.
Jan Hřebejk mimo jiné hovoří i o obsazení Zuzany Mauréry:
Jde o vaši první spolupráci s předním českým režisérem Janem Hřebejkem. V čem pro vás byla spolupráce s ním ojedinělá? Dával vám například jako herečce ve ztvárnění postavy učitelky nějakou volnost?
Pro mě to byla jedna z nejpříjemnějších spoluprací. Myslím, že si pan Hřebejk velmi důsledně vybírá herce už při castingu a potom s nimi na place už nemá tolik práce. Scénář byl napsaný tak, že ani nebylo moc o čem diskutovat. Já jsem cítila jeho důvěru a měla jsem pocit, že ho to celkem baví. Velmi dobře se mi s ním pracovalo a jsem za tuto příležitost vděčná.
-red-
foto: A-Company (1), Film Servis Festival Karlovy Vary (2, 3)
servis: M. Ch. Reková
Ve Varech získal film také Cenu za nejlepší plakát
