Mysteriózní thriller Přes kosti mrtvých (Pokot), který natočila polská režisérka Agniezska Holland zahajoval právě probíhající ročník Febiofestu. Snímek, který na letošním Berlinale získal stříbrného medvěda, uvedla sama režisérka a popsala ho jako žánrově nejasný. Nicméně pak ho s nadsázkou a vtipem sobě vlastním definovala jako anarchisticko-feministicko-ekologický thriller s prvky černé komedie a pohádky.
Její film vznikl podle knihy Olgy Tokarczukové s názvem Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Samotná knižní předloha je hodně vrstevnatá a to se povedlo přenést i na plátno. Scénář psala Holland společně s Tokarczukovou. Spolupracoval na něm ale i český scénárista Štěpán Hulík (Hořící keř, Pustina).
Každá minuta ve 128 minutové stopáži dává smysl. Snímek má úžasnou lehce mysteriózní atmosféru, výtečnou hudbu a skvělou kameru. Tu filmu obstarala kameramanka Jolanta Dylewska, která už s Holland dříve spolupracovala. Přes kosti mrtvých určitě nic neřekne línému divákovi, který nechce přemýšlet.
Témat, kterých se režisérka společně s autorkou knihy dotýká, je spousta. Pracuje se tu hodně i se symbolikou. Film z česko-polského pohraničí vypráví o paní Dušejkové, energické důchodkyni, velké milovnicí zvířat, která se s otevřenou myslí snaží pochopit chování druhých. Žije na samotě uprostřed přírody, ve škole učí děti angličtinu, ale hlavně se nehodlá vzdát boje proti zabíjení a utrpení zvířat v rámci lovecké sezóny i mimo ni.
Ve filmu si zahrál také Miroslav Krobot. Ten se do role zádumčivého etnomologa hodí a skvěle tak zapadne do bizarní skupinky pohraničních samotářů, nad kterými svým způsobem drží paní Dušejková ochrannou ruku. Obsazeno bylo také spousta zvířat a možná, že po tomto filmu už nikdy les a jeho obyvatele nebudete vnímat stejně.
Přes kosti mrtvých je příběh natočený pohledem vyzrálého oka a citlivé duše, které ale nechybí jistá excentričnost. Právě ta z něj ale dělá osobitý a neobvykle vrstevnatý snímek.
Celá recenze a soutěž o knižní předlohy již brzy.
Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt © 2017