Když se naposledy sešli Daniel Espinosa s Ridleym Scottem, byli v České republice. Scott Espinosovi produkoval Dítě číslo 44 a kromě jiného žádali po pražských radních přestříkat Národní muzeum. Kromě těchto skopičin si museli pokecat i o Vetřelci a Prometheovi, což se Espinosovi evidentně zalíbilo. A tak se sice bez Scottova producentského dohledu rozhodl natočit svůj klon Vetřelce. Spíš ale natočil klon Promethea, který se odehrává na Mezinárodní vesmírné stanici.
Z áčka slušné béčko
Na Marsu pitomci nežijí, ale na Zemi?
Dalším plusem filmu je vizuální stránka. I přes střídmý rozpočet nám jsou předkládány velice hezké obrázky, do kterých výborně zapadá i solidní hollywoodská smetánka. Potkáte tu například Rebeccu Ferguson (Mission Impossible), Jakea Gyllenahaala (Zkrocená hora), Hirojuki Sanadu (Poslední samuraj) a zmíněného Ryana Reynoldse (Deadpool). Škoda jen, že jim scénář v další půlce filmu předkládá ne zrovna ohromující dialogy. Střídá se tu akce s rádoby vážnými momenty, kdy se přemítá o životě a jiných zajímavých věcech, zrovna v ne moc vhodných situacích. Občas vás ale napadne, že před sebou nemáte vědce, ale blázny, kteří jsou snad v kosmu a na lodi poprvé. Mimozemšťan je pak nakonec chytřejší, než celá posádka dohromady.
Napětí se ale ke konci podaří vybudovat a vygradovat solidně, takže to výsledný dojem opět zachrání. A při konečném rozuzlení se budete démonicky usmívat.
Vědátorsky rozjetá zápletka nakonec upadne do béčkové vyvražďovačky. Je to solidní sci-fi s pár napínavými momenty i nápady. Potvora je silně inteligentní a dá posádce pořádně zabrat. Možná jim to přes jejich stupiditu budete i přát.
- Režie - 70%70
- Scénář - 45%45
- Kamera, vizuál - 80%80
- Herci - 70%70
Život (2017)
Oddychovka, která měla ambice být něčím víc. Ve výsledku je to ale jen dobré béčko s pár vetřelčími momenty. Takový menší Prometheus, nacpaný do prostředí Mezinárodní vesmírné stanice. Espinosa si měl místo něj raději víckrát pustit Vetřelce.
foto/video: Falcon © 2017