Smrt dítěte jako námět filmu bývá těžký kalibr, který může nesmírně snadno sklouznout do klišé plných sladkobolných výlevů. Když ale někdo k tématu dokáže přistoupit s jistým citem a zároveň prostřednictvím děje pokládat relevantní otázky ohledně hodnot a postojů, pak může vzniknout dobrý film, jakým bezesporu Život za život je.
Příběh vypráví o sedmnáctiletém Simonovi (Gavin Verdet), který miluje život a skutečně ho žije – tedy alespoň podle těch pár minut snímku, ve kterých ho vidíme na plátně živého. Vášnivě miluje surfování a se svými dvěma kamarády se vydá k oceánu. Při zpáteční cestě všichni tři unaveni usnou. Bohužel včetně chlapce, který auto řídí. Simon je po nehodě převezen do nemocnice. Lékaři u něj ale konstatují mozkovou smrt – nevratný proces, kdy fungují všechny orgány kromě mozku. To vše jen do chvíle, než se pacientovi po odpojení z přístrojů zastaví i srdce. Pro Simonovy rodiče (Kool Shen a Emmanuelle Seigner) nastává nejtěžší rozhodování v životě. Simonovo mladé a zdravé srdce stále bije, a tak by mohlo být darováno někomu, kdo na něj v naději čeká. Třeba Clair (Anne Dorval), matce dvou teenagerů, která trpí degenerativní srdeční poruchou, a pro kterou je každý další den malá výhra, ale zároveň i obrovská fyzická námaha a strach z blízké budoucnosti.
Citlivě a nenásilně
Skvostná hudba i kamera
Za kamerou stál opět Tom Harari, který s režisérkou snímku pracoval už i na jejích dvou předchozích filmech. Krásné záběry oceánu a surfujících chlapců nebo citlivé chvíle Simona a Thomase na operačním sále jsou estetickou třešničkou hovořící beze slov. Ve snímku jsou i dvě operace, které mají až dokumentární charakter. Vtažena do děje jeho ušlechtilostí a zvláštní posvátností jsem i tyhle záběry v úžasu ukoukala a překvapila tak sebe sama.
Život za život (2017) Život za život je krásná filmařina, při které vás nejspíš neminou slzy jako očistná součást příběhu, ve kterém jeden život skončí a další může pokračovat.
foto/video: Artcam © 2017
Film byl uveden na 52. MFF Karlovy Vary 2017
Trochu mě mrzí předložka Ač před charakteristikou lékaře a jeho profesionality. Ohleduplnost, cit a úcta jsou jedny z mnoha známek právě profesionality mezi lékaři. Chápu, že ne všichni lékaři/lékařky se chovají vždy 100% citlivě, uctivě a ohleduplně. Jen ta vylučovací spojka navozuje pocit, že žádný lékař za běžných okolností tyto vlastnosti nevykazuje.