Catherine Denevue: Jsem herečka, ambici režírovat nemám

Febiofest se nakonec přece jenom dočkal a francouzská filmová legenda Catherine Deneuve přijela na jeho zakončení. Herečka měla nejprve přijet na zahájení letošního ročníku festivalu, ale náhle onemocněla. Včera večer osobně uvedla film Vánoční příběh režiséra Arnauda Desplechina, ve kterém si zahrála hlavní roli. Královna francouzského filmu na dnešním slavnostním zakončení jubilejního 25. ročníku Febiofestu osobně převezme cenu Kristián. Dnes v pravé poledne odpovídala na otázky novinářů a my vám teď přínášíme ty nejzajímavější odpovědi.

Catherine Denevue v obležení fanoušků (21. 3. 2018)

Zdá se, že jste úspěšná ve všem, do čeho jste se kdy ve svém životě pustila. Je ještě něco, co byste si ráda vyzkoušela?
Řekla bych, že od začátku své kariéry při mně stálo štěstí. Točila jsem zajímavé věci se zajímavými režiséry. To všechno vyžadovalo také hodně trpělivosti a já byla mladé děvče. A jistě, mám stále spoustu snů, ale žádné obrovské, ke kterým bych se nějak upínala. Řekněme, že jsou to takové ty běžné malé každodenní.

Natočila jste více než sto filmů. Nejste jenom herečka, jste také producentka a tak dále. Váš život se jeví jako krásný kýč strávený v prostředí filmu. Proč nenapíšete paměti?
Můj život nebyl jenom procházka růžovým sadem. Zažila jsem taky spoustu těžkých a komplikovaných chvil stejně jako kterýkoliv jiný smrtelník. A napsat memoáry? Ne, děkuju pěkně! Víte potíž je v tom, že lidé by očekávali, že se dozví něco víc o mém soukromí. Pro mě je moje soukromí absolutně osobní věc a nemám vůbec žádnou motivaci se o ně dělit s veřejností.

Catherine Denevue uvádí film Vánoční příběh (21. 3. 2018)

Spolupracovala jste s velkou řadou výtečných herců. Nakolik jiné bylo nebo eventuálně nebylo vaše herecké partnerství s dcerou Chiarou Mastroianni?
Když jsem měla poprvé spolupracovat se svou dcerou Chiarou, připadalo mi to zvláštní, divné. Najednou stát před kamerou s někým, koho znáte z domova, číst si s ním scénář a zkoušet. Ale ve výsledku to divné nebylo. Zvykly jsme si připravovat se na role společně a celý ten proces byl nakonec velmi přirozený a svým způsobem všednější než jsem původně očekávala.

Dcera Deneuvové Chiarra Mastroianni a Miloš Forman (foto z filmu Milovaní, ve kterém hrála i Catherine Denevue)

Mohla byste říct něco k vašemu vystoupení ohledně kauzy s Harveym Weinsteinem a #MeeToo?
Už jsem se ke své reakci nechtěla do novin nijak více vyjadřovat. Internet se stal nebezpečným médiem. Nemůžete si být jisti ničím, co se tam napíše, žádnou svou odpovědí, kterou poskytnete.

Kdybyste se dnes měla opět znovu rozhodnout ohledně své profese, zvolila byste si opět herectví?
Víte, já jsem si vlastně svou profesi herečky úplně nevybrala. Ono se mi to celé vlastně tak nějak přihodilo. S herectvím jsem začala velice brzy, ještě jsem byla na škole. Moje sestra, která hrála v divadle, byla totiž požádána, aby mě přivedla, že by mě potřebovali do role. Byly prázdniny, takže rodiče souhlasili. Pak mě někdo viděl, vzal mě na kamerové zkoušky, a tak se to vlastně celé událo. Ale i tak ještě nějakou dobu trvalo než jsem si byla jistá, že chci u téhle profese zůstat. A víte, je těžké uvažovat o tom, zda bych se dnes chtěla stát herečkou znovu. Kdybych věděla to všechno, co vím dnes a měla za sebou to, co mám, pak samozřejmě. Jinak bych se stala třeba architektkou, protože architekturu miluju. Ale já začala s hraním v sedmnácti a vlastně jsem o tom tehdy tolik nepřemýšlela.

Catherine Denevue a Catherine Frot ve filmu Polibek od Beatrice

Vaše maminka byl divadelní herečkou, tatínek hrál v divadle i v televizi, vaše babička byla nápovědkou v divadle. Lákalo vás také divadelní jeviště?
Svou babičku jsem nepoznala. Maminka hrála v divadle, ale já sama jsme nikdy necítila touhu stát na jevišti, měla bych strašně velkou trému.

Mnohokrát jste spolupracovala také s Gérardem Depardieu. Jak se vám s ním pracovalo?
Ano, před kamerou jsme se potkali několikrát. Je to skvělý partner, je trpělivý a dovede dobře připravit půdu pro spolupráci.

Zpěvák a herec Charles Aznavour převzal na Febiofestu cenu Kristián na jeho samém začátku. Setkali jste se vy dva někdy na nějakém projektu?
S Charlesem se známe, ale nikdy jsme spolu nepracovali. On je zpěvák, já herečka…

Kdo je váš oblíbený režisér?
Těmi oblíbenými jsou určitě Claire Denis a André Téchiné. A pak to byl určitě Francois Truffaut, se kterým bych byla ráda spolupracovala ještě víc.

Tisková konference Catherine Denevue (22. 3. 2018)

Velmi často se stává, že herci a herečky se stávají také režiséry a točí své vlastní filmy. Máte také takovou ambici?
Já jsem herečka a tak to taky zůstane (smích). Tam je moje místo u filmu. U nás ve Francii se už takhle točí strašně moc filmů. Nemyslím si , že bych musela zabírat místo v tomhle oboru. Samozřejmě, technicky by to proveditelné bylo, ale já osobně to k životu nepotřebuji.

Chtěla bych se zeptat na spolupráci s režisérem Leosem Caraxem, který je také letos hostem Febiofestu. Vy jste s ním spolupracovala v roce 1999 na snímku Pola X…
Ano, moc jsem s ním chtěla spolupracovat. Je to velmi talentovaný člověk. Má v sobě hodně energie a vášně. Není sice příliš sdílný, ale tím nechci říct, že by se svými herci nemluvil. On je typ režiséra, kterému se musíte oddat a věřit mu, s čímž jsem já osobně žádný problém neměla. Práce s ním mi byla velmi příjemná.

Spolupracovala jste také s Luisem Buñuelem na snímcích Krásné dny (1967) a Tristana (1970). Co tahle zkušenost pro vás jako pro začínající herečku znamenala?
Víte, náš pracovní vztah fungoval tak nějak na dálku. Navíc točit film ve Španělsku a ve španělštině bylo něco úplně jiného než být v Paříži s producenty, které jsem znala. Luis byl typ člověka, který nikdy příliš mnoho věcí nevysvětloval. Byl stydlivý a vlastně ani nikdy nebylo dost času na nějaké dlouhé vysvětlování.

Které natáčení filmu vám z vaší bohaté kariéry utkvělo v paměti a proč?
Myslím, že je to filmový muzikál Paraplíčka ze Cherbourgu (Jacques Demy, 1964). Bylo to určitě hlavně díky prostředí opery. Neustále jsem byla obklopená hudbou, což pro mě byl velmi unikátní zážitek a vznikala tím atmosféra, na kterou nikdy nezapomenu.
připravila: Dagmar Šimková
foto/video: Febiofest, Totalfilm.cz, archiv