Recenze plná spoilerů | Důvěrný nepřítel – pokus o český kyberthriller nevyšel

Důvěrný nepřítel režiséra Karla Janáka je v kinech a pokusí se vás oslnit kombinací umělé inteligence s tou lidskou. Obojí se mi tam i přes pečlivé sledování těžko hledalo. Přesto, že Janák toužil společně se scénáristy Lubomírem Slivkou a Markem Epsteinem vytvořit český kyberthriller, výsledek je spíš úsměvná mozaika nejrůznějších myslitelných klišé inspirovaná zahraničními bijáky. Obsahuje taky množství nepochopitelných scénáristických slepých uliček, které se tváří důležitě, a o to víc působí jako pěst na oko.

Důvěrný nepřítel (foto: Bohemia MP)

Příběh vypráví o prototypu inteligentního domu, který stojí kdesi v Tatrách. Software, kterým je ovládán, je ještě potřeba „dopilovat“. Na tomhle supertajném projektu pracuje programátor Andrej (Vojtěch Dyk) se svým týmem. Je čerstvě ženat se sochařkou Zuzanou (Gabriela Marcinková). Ta si ale často připadá opuštěná, protože Andrej věčně není doma. Firma novomanželům nabídne, aby se do domu na rok přestěhovali a vyzkoušeli funkčnost softwaru. Andrej tak bude moci provádět úpravy programu přímo po osobní zkušenosti. Zuzana tou nabídkou moc nadšená není, ale nakonec se souhlasí.

Následující text obsahuje spoilery

Systém si pojmenují Alfréd. Jeho super schopnosti vyzkouší s Andrejem hned první večer se skleničkou u bazénu. Alfrédovy superschopnosti kromě komunikace spočívají v tom, že umí pustit oblíbenou píseň, rozsvítit světlo, zatáhnout rolety nebo zapnout televizi. Další den se dozvídáme, že taky dovede připravit snídani. To znamená, že udělá kávu a ohřeje v mikrovlnce croissant. Ten ale zřejmě do mikrovlnky musel předtím dojít sám, protože po teleportu nikde není ani památky.

Důvěrný nepřítel (foto: Bohemia MP)

Zuzana je i tady věčně sama, sžívá se se systémem a občas si s ním povídá. Je vyděšená, když se na termocitlivé kameře objeví nějaká postava. Je to nakonec hodný/zlý soused z poslední chalupy (Ondřej Malý), kterého se Andrej se Zuzanou s GPS v autě ptali na cestu k domu, když se do něj stěhovali. Vyklube se z něj hodný houbař, který může nechat oči na Zuzaně. O pár minut později je z něj zlý hacker, který je nasazen konkurencí, aby získal program inteligentního domu. To se Zuzana dozví od ředitele Andrejovy firmy. Zcela bez potíží jí o tom extratajném projektu a okolnostech povypráví. A nepřekvapí už ani to, že o extratajném projektu ví i recepční.

Důvěrný nepřítel (foto: Bohemia MP)

Ale to ještě předbíhám. Důležité je zmínit, že Důvěrný nepřítel se neobejde bez erotických scén, ve kterých je z herečky Gabriely Marcinkové vidět značná část obnaženého těla. První akce proběhne hned první večer nedaleko nového domova, protože je jasné, že když si zaplavete v bazénu, vypijete skleničku a zatancujete si se svým mužem na oblíbený song, přepadne vás logicky obrovská chuť jít si společně zaběhat. Co čert nechce, přijde děsná bouřka a vás nenapadne nic lepšího než ze sebe vášnivě strhat joggingové svršky a souložit přímo pod stromem.

Zuzana má taky kamarádku Moniku (Zuzana Porubjaková). Je to afektovaná a nepříliš inteligentní koketka, která ji jezdí často navštěvovat a má zřejmě představovat Zuzanin protiklad. Divák má dokonce v jednom momentu se Zuzanou sdílet i podezření, že by snad Monika mohla být pro jejího věčně zaměstnaného a vytíženého Andreje atraktivní. Ještě důležitější ale je, že právě Monika se stane předlohou pro její novou sochu, kterou téměř na konci příběhu opěvuje přemoudřelý kurátor (Pavel Rimský). Taky se nechytáte?

Zpátky ale k softwaru Alfrédovi. Začíná se totiž chovat prapodivně a Zuzanu to začíná děsit. Navíc jí někdo začal posílat květiny a bonboniéry. Systém je v domě uzamčen v samostatné místnosti. Když je do ní divákovi dovoleno nahlédnout, spatří spíš retro než supermoderní zařízení, které svítí, bliká, aby se tvářilo dostatečně sofistikovaně.

A jestli si jako divák myslíte, že teď už přijde jenom definitivní rozklíčování toho, kdo Zuzaně nadbíhá a co je špatně s Alfrédem, tak to ani náhodou. Scénáristicky jsme tak někde v polovině.

Důvěrný nepřítel (foto: Bohemia MP)

Ani jsem ještě nezmínila pro mě snad nejvtipnější scénu filmu, které konkuruje už jenom noční honička městem. Tehdy se totiž Zuzana s Monikou vydají odhalit pravdu do chalupy hodného/zlého houbaře/hackera. Když se před ním uvnitř schovávají a prchají, vypadá to, že chata se svým počtem místností blíží zámku ve Versailles. Celé to vyvrcholí přímo hororovou scénou na schodech, kdy pomalu se přibližující chlapík svižně odhrne závěs a objeví za ním krčící se Zuzanu a Moniku. Směšně vyznívající scéna má ale ještě překvapivější pokračování. Následně totiž jako hodný strejda holkám pohrozí prstem a vykáže je ven jakoby se nic nestalo.

Druhá erotická scéna Zuzany proběhne ve vaně doma. Opět je sama a opije se. Tehdy si s Alfrédem začne tykat a ten jí bublinkami přivede k parádnímu orgasmu, což je nudný dlouhý záběr ve vodě na svíjející se a sténající Zuzanu.

Důvěrný nepřítel (foto: Bohemia MP)

Vrcholem moderních technologií v inteligentním domě jsou vrata, která ještě sehrají zásadní roli v ději. Ale mým favoritem je cosi, co bych nazvala scanner potravin, který je součástí kuchyně. Je to výklenek v kuchyňské lince opatřený pohyblivým pásem a potažený černým balicí papírem. V akci to vypadalo, že za něj někdo z rekvizitářů musel tahat, aby jeho pojízdná plocha plnila účel.

Nakonec za všechny události může Alfréd a jeho příliš citlivé nastavení, které je „důmyslně“ propojeno se Zuzaniným podvědomím. A tak software ještě stihne napáchat řádné škody a ublížit i Andrejovi, který se ocitne v ohrožení života. Podobně na tom bude i Zuzana sama, která ale vše akčně a po ženském způsobu vyřeší, i když ji Alfréd „zvládne“ pronásledovat i do města. Popis všech dalších nepochopitelných událostí by už ale byl tak únavný, že raději skončím tady.

Je čas také něco pochválit, jmenovitě určitě kameru Martina Šáchy i vizuál filmu. Vlastně by se dobře poslouchal i soundtrack Ondřeje Gregora Brzobohatého, kdyby patřil jinému filmu.

  • Režie - 10%
    10
  • Scénář - 10%
    10
  • Herci - 20%
    20
  • Kamera - 60%
    60
  • Vizuál - 55%
    55
  • Hudba - 50%
    50

Důvěrný nepřítel (2018)

Janákův Důvěrný nepřítel se ve výsledku nedá brát vážně, i když je tak ambiciózně míněn. Postavy jsou primitivně schématizované. Příběh stojí na nelogickém chování postav bez reálného vědomí času. Události se tu na sebe nesmyslně nabalují, aby se zvýšila dramatičnost příběhu. Úplný závěr filmu usiluje o přehodnocení postoje diváka k moderním technologiím, což asi není žádné překvapení. Andrej a Zuzana jsou v něm prezentováni jako šťastný skromný pár spjatý s přírodou. A tak mé doporučení tentokrát zní: návštěvu kina si rozhodně ušetřete. Ostatně pokud jste dočetli až sem, už se vám vlastně ani nevyplatí.

30 %
Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Bohemia Motion Pictures © 2018

Důvěrný nepřítel
Mysteriózní / Thriller / Drama
Česko / Slovensko, 2018, 108 min
Premiéra: 30. 8. 2018 Bohemia MP
Režie: Karel Janák
Scénář: Ľubomír Slivka, Karel Janák
Kamera: Martin Šácha
Hrají: Gabriela Marcinková, Vojtěch Dyk, Zuzana Porubjaková, Ondřej Malý, Ady Hajdu, Roman Luknár, Pavel Rímský, Romana Goščíková

 

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

%d blogerům se to líbí: