Smutná zpráva se ze soboty na neděli rozezněla filmovým světem. Respektovaná herečka Diane Keaton, jež pro svět coby Annie Hall ztělesňovala feminismus 70. let, zemřela celkem nečekaně ve věku 79 let. Kondolence vyjadřují její dlouholetí přátelé jako Woody Allen, Robert de Niro či Viola Davis.
Nová energie ze staré školy
Diane Hall se sice narodila v Los Angeles, ne však do filmařské rodiny. Její matka byla amatérskou fotografkou v domácnosti a její otec realitním makléřem. Herectví ji poprvé strhlo, když matka vyhrála soutěž Mrs. Los Angeles pro místní hospodyňky. Teatrálnost akce malou dívku ohromila a sen o budoucím povolání byl na světě.
Herectví opakovaně studovala, vždy ji to ale táhlo k praxi. Školu na nějaký čas opustila a přestěhovala se na Manhattan, kde se začala živit jako klubová komička. Stranou se trénovala i na divadelních prknech. Tehdy musela změnit svého rodného jméno, když vstupovala do herecké asociace, jež zakazovala opakující se jména svých členů. Převzala tedy matčino rodné příjmení a ještě netušila, že „Hall“ ji nakonec stejně zase dožene.
Její pracovní průprava patřila k těm svědomitějším. V éře herecké metody a přebujelých eg, která se odmítají jakkoliv podřizovat, byla Keaton vyučená k následování tradičnějších postupů založených na principech divadla. Platilo u ní, že má první den natáčení našprtaný kompletní scénář, což už u filmových herců první ligy nebývalo pravidlem.
První roli, kterou se zapsala, našla v kultovním jevištním muzikálu Vlasy. Jednak za svůj výkon a jednak proto, že se odmítla účastnit hromadné scény, v níž se ansámbl svlékne donaha. Po devíti měsících v této produkci vyrazila na konkurz nejprve hry a brzy filmu Zahraj to znovu, Same, kde se poprvé střetla se začínajícím Woody Allenem. Roli málem nedostala kvůli své prý přílišné výšce 173 cm, nakonec ale uspěla a svět tím v roce 1972 nakročil směrem ke své nové ikoně.
Žena 70. let
Mezi divadelní a filmovou verzí Zahraj to znovu si Keaton odbyla filmový debut v dramatu Milenci a další cizinci, kde zaujala Francise Forda Coppolu dost na to, aby jí dal roli ve svém opusu Kmotr. Ten rovněž odpremiéroval v roce 1972 a od toho okamžiku už se Keaton neměla před zájmem veřejnosti kam schovat.
Následoval druhý Kmotr a především oscarová Annie Hall, což byla již čtvrtá spolupráce jí a Allena. V tomto případě se jinak celkem sebestředný filmař rozhodl strhnout většinu pozornosti ke své dvorní herečce, což bylo výborné rozhodnutí – i proto snímek dodnes pro mnohé platí za Allenův nejlepší. Keaton se díky němu stala ztělesněním moderní ženy. Přístupná, ale sebevědomá. Inteligentní a samostatná, ale stále zranitelná. Keaton chlubící se excentrickým pánským oblekem se navždy zapsala do maisntreamové popkulturní paměti jako ultimátní obraz feminismu 70. let.
70. a 80. léta byla jejím nejplodnějším obdobím co do kvality a zájmu veřejnosti, aktivní však zůstala až do současnosti. S Allenem natočila celkem osm filmů. Oscilovala mezi vztahovými komediemi, jako je i v Česku populární Lepší pozdě nežli později s Jackem Nicholsonem, a seriózními dramaty, jakou byla rozmáchlá freska Rudí. V pozdější fázi kariéry ale upřednostňovala produkčně méně vysilující konverzačky.
Před premiérou na Zahraj to znovu, Same Keaton s Allenem také randila. Během natáčení Kmotrů pak měla opakovaná vzplanutí s Al Pacinem. A když natáčela historickou fresku Rudí, chodila s Warrenem Beattym. Tím se stala vděčným terčem pro média. Se svými někdejšími partnery většinou uchovávala přátelské vztahy po dlouhá léta, zastávala se vždy i Woodyho Allena navzdory jeho skandálům. Její vztahy nejspíš vypadaly zvenčí dramatičtěji, než opravdu byly.
Na nic nečekat
Převzala matčin koníček a po celý život byla amatérskou fotografkou. Vydala několik vlastních sérií, ale také sérií archivních fotek, které kupovala a sbírala. Během devadesátých let se stala vegetariánkou a začala se víc zasazovat o práva zvířat. Stala se také mluvčí organizace bojující za záchranu losangeleských historických budov. Na začátku nového tisíciletí byla aktivní sloupkařkou v novinách. Jako zaběhnutá herečka produkčně zaštiťovala projekty, jež ji osobně zaujaly, například kontroverzního Slona Guse van Santa z roku 2003 o zlomové školní střelbě v Columbine. V roce 2011 vydala první paměti. Stranou toho se stále objevovala na plátnech.
Jak vidno, Diane Keaton měla bohatý život, během nějž si je těžké představit, kdy měla vlastně čas se na chvíli zastavit. Celkem dobře to pasuje k její persóně a typu, jaký v očích veřejnosti představovala. Zemřela ve věku 79 let.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: Bontonfilm, Paramount, Columbia, Meno © 2025
