Film o Jiřím Voskovci | Splacený dluh českého dokumentu

Určitý dluh české dokumentární tvorby vůči představiteli Osvobozeného divadla Jiřímu Voskovcovi, který na začátku 50. let emigroval do Spojených států se rozhodli svým filmem splatit režisérka Libuše Rudinská s Michalem Janouškem v koprodukci s ČT.

Můj otec George Voskovec (c) Rudinska film 2011

Dokumentární film přibližuje osobní život a uměleckou kariéru Jiřího Voskovce od jeho příchodu do Spojených států v roce 1950 až po jeho úmrtí v roce 1981.
Film je vyprávěn z pohledu jeho mladší dcery Gigi, která po letech zjišťuje kdo byl její otec Jiří-George Voskovec.
Linkou celého filmu je úvaha o americkém snu a rozdílu mezi Evropou a Amerikou. Ptáme se jaký je úděl emigranta v Americe a jakou šanci má uspět český umělec za velikou louží? Vezmeme-li v úvahu jazykovou bariéru – nikdy se nezbavil výrazného slovanského akcentu, uvážíme-li Voskovcův věk- 45 let, kdy přišel do USA aby začal úplně znovu, zatímco za sebou nechal kariéru, přetrženou válkou a ukončenou částečně z vlastního rozhodnutí.

Můj otec George Voskovec (c) Rudinska film 2011

Obrazovou osou dokumentárního filmu jsou ukázky z divadelních představení a filmových záznamů, ve kterých se Voskovec jako herec objevil.
Nemalá ukázka Voskovcovy filmové kariéry je doplněna originálními a někdy i překvapivými a úsměvnými ukázkami z některých děl.
Vše je doprovázeno bohatým obrazovým archivem z Voskovcovy pozůstalosti a archivu Gigi Voskovec-Gotfried a z archivu Howarda Gotlieba v Bostonu.

Film přijde do kin 13. října 2011.

Jiří Voskovec

Jiří Voskovec studoval na gymnáziu v Praze poté získal stipendium na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu, kde pak studoval v letech 1921 – 1924. Během studia navštěvoval v Paříži divadla a cirkusy, kupř: trojicí klaunů rodiny Fratellini z cirkusu Medrano a také avantgardním divadlo Vieux-colombier v Paříži, které vedl herec Jacques Copeau. V roce 1921 napsal článek o futurismu do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. Umělecká beseda v roce 1922 otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň “Mal du Paye”
V roce 1926 spolu s Werichem vstoupili do avantgardního Osvobozeného divadla, kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry Vest pocket revue, podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu Přerod, který vedl Hubert Ripka.
Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA. Voskovec se vrátil do Československa v roce 1946. Po dvou letech, kdy se snažili s J. Werichem obnovit Osvobozené divadlo, emigroval podruhé. Žil krátce ve Francii, aby se později v roce 1950 vrátil do USA. Po svém druhém příjezdu do USA byl tehdy v atmosféře mccarthismu 11 měsíců internován na Ellis Islandu pro podezření ze sympatií ke komunismu. Voskovec se musel vyrovnat s tím, jak byly interpretovány jeho filmy ze 30. let, o nichž si někteří mysleli, že propagují komunismus, např. film Hej rup!. Ve stejné době byl J.Werich ředitelem divadla ABC.

Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Po své druhé emigraci v roce 1948 se s Janem Werichem setkal několikrát. Po osmiletém odmlčení si dopisovali až do Werichova úmrtí.

Ačkoli Voskovec žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. Vzhledem k jeho původnímu jménu Jiří Wachsmann ho fašistický bulvár ve 30. letech označoval za Žida, při povinném prokazování rasového původu za protektorátu se však žádný Žid mezi jeho předky nenašel. V roce 1955 se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem George Voskovec (jeho příjmení bylo komoleno na Voskovek). Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních, i na Broadwayi. Ztvárnil např. roli prvního herce v Hamletovi nebo dokonce třikrát Alberta Einsteina. Hrál také v mnoha filmech, např. jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu. Zemřel 4. července 1981 na infarkt.

Článek jsme oštítkovali takto:

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

%d blogerům se to líbí: