Nepřehlédněte

Začne natáčení filmu o vražedkyni Olze Hepnarové

Do výrobní fáze v produkci společnosti Black Balance vstupuje film Já, Olga Hepnarová. Dramatický příběh vražedkyně, která v roce 1973 ve věku 22 let zabila v Praze osm lidí,  natočí autorská dvojice Tomáš Weinreb a Petr Kazda. Drama vznikne v česko-polské koprodukci, první klapka padne letos na podzim.

Olga Hepnarová

Filmový příběh Olgy Hepnarové, masové vražedkyně a poslední popravené ženy v Československu, chystají mladí filmaři Tomáš Weinreb a Petr Kazda několik let. Přípravy odvážného projektu nabraly v posledních měsících rychlé tempo. Snímek se bude natáčet letos na podzim a na jaře příštího roku, premiére v kinech je plánovaná na začátek roku 2014.

Snahou tvůrců je představit divákům svébytný a realistický film, ve kterém je nejdůležitější silný příběh a hledání kořenů násilí. Pro jeho vyprávění  zvolí autoři černobílý obraz.

Tragédie způsobená vražedkyní Hepnarovou

Případ Olgy Hepnarové dodnes fascinuje média. Dvaadvacetiletá dívka v roce 1973 ve vypůjčené pragovce úmyslně najela v centru Prahy do lidí na tramvajovém ostrůvku a osm jich usmrtila. Ke svému činu se hrdě hlásila a v roce 1975 byla popravena.

Podle dalšího z tvůrců snímku  Petra Kazdy nepůjde o obhajobu Olgy Hepnarové, ani o krimi thriller nebo o srdceryvný příběh mladé dívky. Vzniknout by mělo silné existenciální drama člověka vymezujícího se proti společnosti.

Hudbu k filmu přislíbila připravit kultovní formace Crystal Castles. Přestože svou hudbu nijak nepropaguje, na youtube mají jejich skladby milióny shlédnutí. Jejich debutové album bylo zařazeno do „Top 100 největších alb dekády“.¨

Titulní roli Olgy Hepnarové ztvární zahraniční herečka. V tom měli autoři od počátku jasno, když pátrali po charismatické a zároveň neokoukané herečce. Díky vstupu polského koproducenta mají nyní největší šanci na náročnou roli mladé herečky z Polska, kde se pečlivě chystá castingový maraton. V dalších rolích se představí například herci Martin Pechlát, Klára Melíšková, Martin Finger, Zuzana Stavná, Klára Jandová, Marika Šoposká, Hana Vágnerová, Berenika Kohoutová či Gábina Míčová.  Debutující režiséry doplní v týmu zkušený kameraman Martin Štrba či production designer Marek Warszewski.

Producenty filmu Já, Olga Hepnarová jsou Black Balance a Media Brigade. Z českých společností se na filmu bude dále podílet postprodukční studio ACE Prague, I/O Post a Barrandov Studio.

PŘÍPAD OLGY HEPNAROVÉ

Dne 10. července 1973 si vypůjčila nákladní automobil Praga RN a krátce před druhou hodinou odpolední s ním vjela v Praze 7 na tehdejší třídě Obránců míru (nyní Milady Horákové) na chodník sloužící jako tramvajové nástupiště, na němž čekalo asi 25 lidí. Rychlostí asi 60 kilometrů v hodině vozem zachytila dvacítku lidí, tři z nich na místě zabila, dalších pět zemřelo v nemocnici. Šest lidí bylo zraněno těžce. Zastávka tramvaje na témže místě dnes není, později byla posunuta.

Svého činu Hepnarová nelitovala ani před soudem. V dubnu 1974 ji Městský soud v Praze uznal vinnou z osminásobné vraždy a odsoudil ji k trestu smrti. Hepnarová byla popravena 12. března 1975. Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990. Posledním popraveným se stal 8. června 1989 Štefan Svitek, odsouzený za trojnásobnou brutální vraždu.

Vyšetřováním bylo prokázáno, že Olga Hepnarová jednala po dlouhodobé úvaze, svůj čin cílevědomě připravovala a byla si vědoma následků. Byla souzena za trestný čin dle § 219 trestního zákoníku, tedy vraždu. Ve znaleckých posudcích je uvedeno, že Hepnarová netrpí žádnou duševní chorobou, která by měla vliv na její rozpoznávací a ovládací schopnosti, prohlásili znalci z oboru psychiatrie, psychologie i sexuologie. Shodli se, že krátce před činem, v jeho průběhu i po něm si žena počínala rozvážně a chladnokrevně, nejevila známky poruchy vědomí, ani nebyla pod vlivem bludů, halucinací nebo apatické nálady.
Vražedkyně Olga Hepnarová byla tedy 6. dubna 1974 Městským soudem v Praze uznána vinnou v plném rozsahu obžaloby a odsouzena k nejvyššímu trestu. Tento rozsudek potvrdil Nejvyšší soud ČSR a posléze i Nejvyšší soud ČSSR, který sice její jednání překvalifikoval z vraždy na obecné ohrožení, ale trest smrti ponechal.
Přesto, že rozsudek smrti měl být vykonán v Roce ženy, nebylo možné učinit žádné ústupky. Žádost o milost, kterou podala její matka, Gustáv Husák (zastupoval tehdejšího prezidenta republiky Ludvíka Svobodu) zamítl.

připravili: Pragency, totalfilm.cz

Článek jsme oštítkovali takto:

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.