HOŘÍCÍ KEŘ: Dnes uplynulo 44 let od smrti Jana Palacha – Historie a dokumenty

U příležitosti premiéry uvedení třídílného dramatu Hořící keř na HBO uveřejňujeme zajímavosti o Janu Palachovi. Až do premiéry v neděli 27. ledna uveřejňujeme historické dokumenty, fakta a souvislosti. Před 44 lety zemřel Jan Palach. Zapálil se na protest proti okupaci a cenzuře.
Většinu osudového léta 1968, kdy Československo přepadla okupační vojska varšavské smlouvy Jan Palach strávil na zájezdu v Sovětském svazu, odkud se vrátil 17. srpna. Doma na něho čekala radostná zpráva – jeho žádost o přestup na FF UK byla schválena. Ve Všetatech se také dozvěděl o srpnové okupaci Československa.
Okamžitě se vypravil do Prahy, kde strávil několik dnů. Po návratu do Všetat psal s kamarády na ulicích nápisy proti okupantům. Na podzim 1968 se poprvé a naposledy podíval na Západ.

Okupační tank v ulicích Prahy (1968)

Okupační tank v ulicích Prahy (1968)

Odjel do Francie, kde dva týdny pomáhal při sběru hroznů. Po návratu z Francie nastoupil Jan Palach na FF UK v Praze. Podle vzpomínek svých přátel se na podzim 1968 zúčastnil několika pouličních demonstrací. V listopadu 1968 se také aktivně zapojil do okupační stávky, která skončila neúspěchem. Právě tehdy nastal zlom v jeho chování.

Hladovka proti okupaci

Hladovka proti okupaci

Z pramenů je jasné, že delší dobu přemýšlel o radikálním činu, který by vyburcoval veřejnost z letargie. Zvažoval různé formy protestu. Dokládá to jeho návrh na obsazení hlavní budovy Československého rozhlasu a vysílání výzvy ke generální stávce, který na počátku ledna 1969 poslal studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi na studentském shromáždění.

HOŘÍCÍ KEŘ LOGO SPECIÁLV souvislosti s neúspěchem okupační stávky v něm navrhl, aby se iniciativy chopila malá skupina studentů, která strhne k odporu širší veřejnost. V tomto dokumentu se také objevují teze, které Palach později použil i v proslulých dopisech, které podepsal jako „Pochodeň č. 1“. Mezi požadavky nechybí například zrušení cenzury. Jan Palach na svoji výzvu patrně nedostal žádnou odpověď. I proto se zřejmě rozhodl pro jinou formu protestu. Měla daleko více šokující podobu než násilné obsazení budovy, zároveň však nevyžadovala složitou přípravu.

Záběry z minisérie HOŘÍCÍ KEŘ (foto: HBO)

Záběry z minisérie HOŘÍCÍ KEŘ (foto: HBO)

Jak vyšetřovatelé Veřejné bezpečnosti později zjistili, k přípravě Janu Palachovi stačilo několika hodin. Student se pod rampou Národního muzea na Václavském náměstí v Praze zapálil 16. ledna 1969 krátce před půl třetí odpoledne.
Motivy svého činu vysvětlil ve čtyřech téměř stejných dopisech, které adresoval svému spolužákovi z VŠE Ladislavu Žižkovi,studentskému vůdci z FF UK Lubomíru Holečkovi a Svazu československých spisovatelů. Čtvrtý dopis odnesl na místo protestu v aktovce.

Faksimile dopisu Jana Palacha

Faksimile dopisu Jana Palacha

Třídílné drama HBO Hořící keř, jež pro HBO realizovala Agnieszka Holland, je dosud nejnákladnější a nejrozsáhlejší projekt v historii evropské HBO. První část minisérie o následcích činu Jana Palacha a nastupující normalizaci přinese HBO v neděli, 27. ledna ve 20:00 na HBO a HBO HD.

Uvedl v nich, že je členem skupiny, která se rozhodla pro sebeupálení, aby probudila veřejnost z letargie. Vznesl dva požadavky související se svobodou slova – zrušení cenzury a zákaz rozšiřování Zpráv, které vycházely od konce srpna 1968 jako tiskovina okupačních vojsk. Žádal, aby lidé zahájili na podporu těchto požadavků časově neomezenou stávku.

Poděkování Libuše Palachové za kondolence

Poděkování Libuše Palachové za kondolence

Pokud by nebyly požadavky do 21. ledna 1969 splněny, měly vzplanout další „živé pochodně“. Palach na koleji patrně formuloval i koncept dopisu, v němž vysvětloval svůj čin. Oproti konečné verzi obsahuje několik dalších požadavků, kromě jiného odstoupení prosovětských politiků z funkcí.

Fotografie Jana Palacha z nemocnice

Fotografie Jana Palacha z nemocnice

Z místa činu byl mladík odvezen do Legerovy ulice, kde na oddělení léčby popálenin strávil poslední tři dny svého života. Jeho zdravotní stav byl velmi kritický, neboť utrpěl popáleniny druhého a třetího stupně na téměř pětaosmdesáti procentech těla, což je v naprosté většině případů neslučitelné se životem. Přesto se Jan Palach, kterému byly podávány analgetika pro utlumení bolesti, zajímal o ohlasy svého činu. V neděli 19. ledna 1969 Palachův ošetřující lékař zavolal jeho známé z kolejí Evě Bednárikové a požádal ji, aby okamžitě přišla do nemocnice, protože s ní chce pacient mluvit. Podle její výpovědi popálený mladík požádal, aby přivedla studentského vůdce Lubomíra Holečka. Když se s ním do nemocnice vrátila, měl je umírající student údajně požádat, aby vyřídili vzkaz ostatním členům skupiny, aby se neupalovali.

Pohřeb Jana Palacha, Jiří Palach, Libuše Palachová a Ilona Palachová, Karolinum 25. leden 1969 (foto: Miloš Schmiedberger)

Pohřeb Jana Palacha, Jiří Palach, Libuše Palachová a Ilona Palachová, Karolinum 25. leden 1969 (foto: Miloš Schmiedberger)

Zůstane již patrně otázkou, zda se ve skutečnosti jednalo o Palachovo autentické přání. Pětidenní lhůta ke splnění požadavků
se totiž naplňovala a obava z opakování činu vedla zřejmě Holečka k výkladu, který měl pomoci zachránit další potenciální „živé pochodně“. Vzhledem ke kritickému stavu byl Palach navíc schopen pouze kratších výroků, nikoliv uceleného projevu, který Holeček emotivně přednesl na následné tryzně. Po odchodu Bednárikové a Holečka z pokoje se Palachův stav výrazně zhoršil a krátce poté, 19. ledna 1969 v půl čtvrté odpoledne, konstatovali lékaři jeho smrt. Večer bylo tělo převezeno do budovy Soudního lékařství, kde se podařilo sochaři Olbramu Zoubkovi sejmout posmrtnou masku. Uskutečnila se zde také soudní pitva, podle níž byl bezprostřední příčinou smrti „vznikající zápal plic v důsledku popálenin“.

Leden 1969 - (foto: Dagmar Hochová)

Leden 1969 – (foto: Dagmar Hochová)

Palachův čin vyvolal obrovský zájem v Československu i za hranicemi (vyslovili se k němu s respektem například generální tajemník OSN U Thant, italský premiér Mariano Rumor, indická předsedkyně vlády Indira Gándhíová a papež Pavel VI.). O sebeupálení českého studenta vyšlo obrovské množství článků, zpráv, reportáží a komentářů. Domácí veřejnost byla jeho radikálním protestem šokována a otřesena. Pouze část se ale rozhodla aktivně podpořit Palachovy požadavky.

Tryzna za Jana Palacha - 20. leden 1969 (foto: Dagmar Hochová)

Tryzna za Jana Palacha – 20. leden 1969 (foto: Dagmar Hochová)

V centru Prahy se v poslední třetině ledna 1969 uskutečnilo také několik živelných demonstrací, které byly ve večerních hodinách rozehnány.
Jednu z nejviditelnějších akcí představovala hladovka, kterou 18. ledna 1969 zahájila skupina mladých lidí pod rampou Národního muzea. V mrazivém počasí zůstali pod stany čtyři dny, poté byla hladovka násilně ukončena. Dne 20. ledna 1969, den po smrti Jana Palacha, prošel Prahou pietní průvod, kterého se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí.

Pietní průvod za Jana Palacha

Pietní průvod za Jana Palacha

Akce organizovaná Svazem vysokoškolského studentstva Čech a Moravy začala na Václavském náměstí a skončila před budovou FF UK. Z jejího ochozu promluvilo několik řečníků. Podobné tryzny se uskutečnily také v dalších městech Československa. Hlavním místem se stalo okolí sochy sv. Václava, kde byla umístěna řada letáků, Palachových portrétů či svíček. Studenti i další lidé zde drželi čestnou stráž se státní vlajkou. Na kašně před Národním muzeem byla vystavena posmrtná maska Jana Palacha, kterou studentům věnoval sochař Olbram Zoubek.

V pátek 24. ledna od 10 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 12 hodin byla rakev s ostatky Jana palacha vystavena vedle sochy mistra Jana Husana na nádvoří Karolina. Lidé čekali mnoho hodin, aby se mohli poklonit jeho památce. (foto: M. Hucek)

V pátek 24. ledna od 10 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 12 hodin byla rakev s ostatky Jana palacha vystavena vedle sochy mistra Jana Husana na nádvoří Karolina. Lidé čekali mnoho hodin, aby se mohli poklonit jeho památce. (foto: M. Hucek)

Pohřeb Jana Palacha, který se uskutečnil v neděli 25. ledna 1969, uspořádal Svaz vysokoškolského studentstva Čech a Moravy. Původně se jako o místě posledního Palachova odpočinku uvažovalo o Slavíně, ale státní úřady k této volbě souhlas nedaly. Nakonec byly vybrány Olšanské hřbitovy. Rakev s Palachovými pozůstatky byla vystavena od pátku 24. ledna 1969 v Karolinu, kam se jim přišly poklonit desetitisíce osob.
Ve stejný den se ve Všetatech uskutečnil smuteční průvod, kterého se zúčastnila většina místních obyvatel.

v pondělí:
O poslanci Vilému Novém a jeho prohlášení o “studeném ohni”

zdroj: HBO EUROPE, janpalach.cz, vernyzustanu.cz, wikipedia.cz
připravil: totalfilm.cz

Článek jsme oštítkovali takto:

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

%d blogerům se to líbí: