Recenze | LÁSKA svými šípy zasáhne vaše srdce, od začátku až do konce

Láska má mnoho podob. O tom, jak mohou být její „dotyky“ zavazující a „barvy“ podzimu života kruté a bolestivé, vypráví sugestivně silný příběh manželské dvojice Georgese a Anne. Učitelé a milovníci vážné hudby, kterým osud uštědřil na sklonku života velkou ránu.
Film režiséra Michaela Hanekeho, ověnčený mnoha cenami, např. Zlatým Glóbem za nejlepší zahraniční film, cenami BAFTA nebo pěti nominacemi na Oscara, rozehrává v komorní rovině retrospektivu manželského pouta, „nářků“ vzdálené blízkosti i křehkosti lidské existence.

Láska (foto: Artcam)

Láska (foto: Artcam)

„Láska“ si vás podmaní brilantními výkony hlavních představitelů, Jeana-Louise Trintignanta a Emmanuelle Rivy, zkušených hereckých matadorů, v nichž vidíte skutečné tváře postav. Jejich vzájemné slyšení na sebe, sžití se s postavou, využití prvků neverbální komunikace – mimiky, gest, pohybů…, řadím do kategorie zážitků, které se vám vryjí pod kůži a zanechají nesmazatelnou stopu ve vaší mysli.

Láska (foto: Artcam)

Láska (foto: Artcam)

Film samotný začíná vpádem do bytu a nalezením mrtvé ženy. Střihovou prolukou se vracíme na začátek. Perspektivní úhel pohledu zabírá publikum, které usedá a chystá se sledovat klavírní koncert. Již zde vzniká jakýsi prostor, záměr, najít v davu naši dvojici, jejichž osudu pak budeme svědky.

Zpětně sledujeme den po dni zárodek a sužující zhoubnost nemocné Anne, kterou postihne mozková příhoda. Georges nepanikaří. Statečně se pere s překážkami údělu a své ženě je neustále po boku, vždy připraven jí pomoci. Anne nechce o své nemoci mluvit. Manžel to respektuje. Listuje ve vzpomínkách „rodinného alba“ s nadějí vytvořit Anne alternaci šťastných chvil. Nevidíme do jeho nitra, i on sám ve své duši zajisté trpí vnitřní zdrceností. Jeho vnější síla je však žádoucí.

Láska (foto: archiv)

Láska (foto: archiv)

Anne se postupem času stává „vězněm“ svého vlastního já. Georges chce, aby Anne bojovala a nevzdávala se. Její občasná tvrdohlavost a bojkot jídla, zapříčiní jisté povolení nervů. Anne upoutána na invalidní vozík a později na lůžko, paralyzována svou nemocí, začíná se u ní projevovat apatičnost na vše kolem.
Postupná dramatizace příběhu, s minimálním melodramatickým gestem a bez soucitného patosu, vytváří ráz pravdivosti, dějovou reálnost bez příkras.

Láska (foto: archiv)

Láska (foto: archiv)

Kamera pozvolna vplouvá, staticky setrvává a snímá střídmým pohledem útulnost i ticho jednotlivých pokojů jejich pařížského bytu v kleštích mrazivé prázdnoty.
Intermezza v podobě záběrů na krajinná zátiší pláten malířských asociují záchvěvy idylického „ostrůvku“ uprostřed smutné reality.
Hovory Georgese s jejich dcerou Evou (Isabelle Huppert), kdy oba sedí v křeslech naproti sobě, jsou rámovány studiově. Podobají se spíše nějakému televiznímu interview v talk show než klasickému setkání a rozhovoru otce s dcerou.

Láska (foto: archiv)

Láska (foto: archiv)

Eva se proklamuje roztěkanou labilitou a nejasným postojem k matčinu údělu, zastřeným kdesi ve fázi svého vlastního života. Neví, jakou pomoc matce nabídnout.
Dechberoucí zvrat, který se nezadržitelně blíží, vás přibije svou autentičností, jako když tnete do živého. Nejste schopni slova. Jen upřeně hledíte, co bude dál. Sled událostí poté se dostává do polohy vlastního interpretačního protínání i katarzního úniku.

Láska (foto: archiv)

Láska (foto: archiv)

„Láska“ je snímkem ryzího tvůrčího pojetí, s minimalistickým vhledem. Postavená na psychologickém „obrazci“ postav. Zaujme smělým přístupem i otevřeností k tématu a jeho zpracováním, bez klišovitých „nánosů.“ Zároveň otevírá divácký prostor k přemýšlení a úvahám. Kam až jsme schopni zajít, když někoho bezmezně milujeme? Jak tenká je hranice lidské důstojnosti? Jak lehké či těžké je ji překročit?

hodnocení 90
Vzájemná aura partnerského soužití a pouto věčné lásky nelze nikým a ničím přetrhnout. „Láska“ předstupuje před diváka ze „zasklené“ blízkosti a svými přibližujícími se „šípy“ zasáhne vaše srdce, od začátku až do konce.

Andrea Ctiborová, totalfilm.cz
Foto/Video: Artcam © 2013, archiv/Youtube kanál Totalfilmu

(aktualizováno)

Každý, kdo si 14. února zakoupí lístky na projekci Lásky konané ve vybraných kinech, bude moci soutěžit o hlavní cenu: poukázku na večeři pro dva, a dále o DVD z produkce Film Distribution Artcam.

Kina, ve kterých soutěžíte: Bio Oko (Praha), Kino Lucerna (Praha), Kino 35 – Francouzský institut (Praha), Studio Béla (Praha), Art (Brno), Metropol (Olomouc), Mumie (Ústí nad Labem), Central (Hradec Králové), Svět (Znojmo), Vesmír (Trutnov), Sněžník (Děčín), Kino Pohoda (Jeseník), Svratka (Tišnov), Mír (Krnov), Kino Sedlčany, Kino Dobřany,Kino Chrudim

Láskaicon_csfd
Amour / Liebe

Premiéra: 14. února 2013 (ARTCAM)
Drama / Romantický
Francie / Německo / Rakousko, 2012, 125 min

Režie: Michael Haneke
Scénář: Michael Haneke
Kamera: Darius Khondji
Hrají: Jean-Louis Trintignant, Emmanuelle Riva, Isabelle Huppert

 

Michael Haneke 
Narodil se 23. března 1942 v Mnichově, vystudoval filosofii, psychologii a drama ve Vídni. Syn divadelního režiséra Fritze Hanekeho a herečky Beatrix von Degenschild jako herec sice sám neuspěl, ale po škole se začal věnovat kritice a posléze pracoval pro rakouskou televizní stanici Südwestfunk (ARD), kde si vyzkoušel redaktorskou, dramaturgickou i střihačskou práci. Od sedmdesátých let působil jako nezávislý divadelní a televizní scenárista ve Stuttgartu, Dusseldorfu, Frankfurtu, Hamburgu, Mnichově, Berlíně a Vídni. Na divadle inscenoval hry Strindberga, Goethea, ale také Mozartovu operu Don Giovanni. Paralelně se svou autorskou tvorbou působí na katedře filmové režie ve vídeňské filmové akademii.

Michale Janeke (foto: archiv)

Michale Janeke (foto: archiv)

Svůj televizní debut natočil již v roce 1973, ale k filmovému se dostal až o šestnáct let později (Sedmý kontinent). Následovalo kontroverzní Bennyho video a v roce 2001 Pianistka, za niž získal mnoho prestižních ocenění. Haneke zaujal diváckou i kritickou obec přísně odosobnělým stylem, který přináší znepokojivou analýzu rozpadu hodnot v současném světě. O kořenech tohoto morálního zvratu v moderní společnosti vypráví i Hanekeho předposlední film Bílá stuha, který byl oceněn jako nejlepší evropský film (EFA 2009).

Láska_plakát_def_stredni

Licence Creative Commons
Recenze Láska, jejímž autorem je Andrea Ctiborová, totalfilm.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported .

Odpovědět na Filmové premiéry od 14. února | Total film – váš maják ve světě filmu Zrušit komentář

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

%d blogerům se to líbí: