V jedenadvacátém století by asi nikoho nenapadlo pozastavovat se nad vztahem bělošky a černocha. Přesto se na rodinné párty ve filmu Uteč odhalují předsudky toho nejtěžšího kalibru. Navzdory tomu, že se hosté na černého mladíka usmívají a vadí jim pouze jeho kuřácký zlozvyk. První setkání černošského mladíka s dívčinými rodiči vypadá téměř ideálně. Ale už o pár hodin později začne být Chrisovi (Daniel Kaluuya) divné, proč se tak zvláštně chová černý rodinný zahradník a hospodyně. Setkání s dalším afroameričanem na párty také neproběhne dle obecných společenských zvyklostí. Těch otazníků je příliš mnoho. Ubíhají další a další hodiny a začíná nečekaný boj o život.
Nečekaný megahit
Na filmu je cenné především jeho celkové pojetí. Nechybí tu tedy humor, postavený právě na obecných předsudcích, které v jistých kruzích panují dodnes. Scénář se jim umně vysmívá a bez možná očekávatelného moralizování tyhle záležitosti shazuje. Rasové filmy obvykle svádí k politickým agitkám. To se tady vůbec neděje, z postoje tvůrců je znát nadhled.
Snímek má zvláštní vizuální nádech s jižanskými prvky, který mu dodává až bubákovskou atmosféru. Chybí už jen ku-klux-klanovské masky a posun zpátky do minulosti. Nic takového tam ale ve skutečnosti nenajdete. Je to jen chytrý film, který splňuje očekávání milovníků žánru.
Uteč (2017) Uteč diváka vyděsí, pobaví a možná si položí i pár důležitých otázek. Ať už se bude jednat o rasu, etiku nebo společenské hodnoty.
foto/video: CinemArt © 2017
[…] Recenze filmu Uteč […]