Nepřehlédněte

HOŘÍ MÁ PANENKO se vrací do kin v HD

Hoří, má panenko, slavný film ze zlatého fondu české kinematografie se po 45 letech opět vrací do kin na digitálně restaurované kopii. Tento film je jedním z vrcholů československé nové vlny. Byl natočen v roce 1967 podle námětu Miloše Formana, Jaroslava Papouška a Ivana Passera. Film Hoří, má panenko byl posledním Formanovým počinem před jeho emigrací do USA. Snímek vyvolal řadu kontroverzních reakcí jak doma, tak i v zahraničí a byl nominován na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film.

Hoří, má panenko

V tehdejším socialistickém Československu se ale v kinech v roce 1968 promítal pouze krátce. Nyní mají diváci po dlouhé době opět šanci jít znovu shlédnout film na velkém plátně a v dokonalé kvalitě. Premiéru měla vyčištěná verze na letošním karlovarském festivalu.

Film Hoří, má panenko byl natočen v koprodukci barrandovského studia s významným italským producentem Carlo Pontim. Tvůrci se pomocí černého humoru zaměřili na důsledné odhalování negativních stránek lidské povahy. Je to modelový průzkum českého maloměšťáctví ve vypouklém zrcadle zvýrazňujícím hospodské vztahy, prázdné hlavy, dlouhé prsty a plytké svědomí.

Ukázka restaurování “před”

ukázka restaurování “po”

Odehrává se v podkrkonošské obci na pozadí hasičského bálu. Komedie se brzy mění v tragickou frašku s citem pro detail, gesto a dialog. V zobrazení požárnického plesu se spojují groteskní gagy s nekompromisním odhalením lidské přízemnosti a tuposti. Mravní stav společnosti se tu zrcadlí především v postavách starých lidí, obětí organizačních zmatků, živelných katastrof a hlouposti svých bližních, kteří svoji nekulturnost a nesvobodu považují za normální.

Při digitalizaci obrazu se vycházelo především z originálního negativu. Tam, kde to jeho technický stav nedovoloval, byl použit duplikační pozitiv. Oba materiály byly naskenovány v rozlišení 4K, v 10bitové barevné hloubce. Následně byl v digitálním prostředí simulován původní laboratorní postup „číslování“, tedy barevného nastavení hotových kopií. Tyto kroky byly učiněny na základě referenční kopie z roku 1967 na materiálu Orwocolor a podle expertního posouzení pracovní skupiny a kameramana Ondříčka při porovnání kalibrované projekce snímku z 35 mm kopie a v digitální verzi. Dále byl obraz v digitálním prostředí zbaven známek mechanického poškození a jiných nečistot – v menší míře automatickými funkcemi použitého softwaru, ve větší ručně.

připravil: Totalfilm.cz/Bontonfilm

Článek jsme oštítkovali takto:

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.