Recenze | DVA NULA

25. 10. 2012

Pavel Abrahám a Tomáš Bojar po svém úspěšném prvním filmu přicházejí tak trochu s formanovským pojetím dokumentu o fotbalových fanoušcích na ostře sledovaném derby Sparta-Slavia.
Dle tvůrců jde hlavně o náhled na to, jak zcela odlišní lidé reprezentující celé společenské spektrum prožívají stejnou věc – jedno fotbalové utkání.

Dva Nula (foto: AČFK)

Natáčení trvalo pochopitelně jen jeden den (hrálo se 11. dubna 2011), aktéry snímalo 22 kamer s dvaadvaceti štáby, přípravy trvaly dva roky a konečný střih zabral půl roku.
Na začátku je třeba říci, že aktéři dokumentu o natáčení věděli, už proto, že zvuk snímaly mikroporty.
Proto je třeba zamyslet se nad tím, jaké míry autenticity se autorům podařilo dosáhnout. Ale vzhledem k tomu, že kamery zabíraly fanoušky z dálky, tak se dá předpokládat, že po chvíli na přítomnost štábů aktéři filmu zapomněli.

Myslím si to i proto, že si nedokážu představit u některých postav, že si plně uvědomují dopad svých projevů. Ale vzhledem k tomu, že na novinářské projekci byla jedna z aktérek, která se duchaplně ve filmu příliš nechovala a dobře se při pohledu na sebe bavila, je asi zbytečné se nad tím zamýšlet.
Abrahám s Bojarem si své hrdiny vybírali poctivě na stadionu několik měsíců před natáčením. Pozitivní na celém filmu je absence jakéhokoliv hodnocení. Střihem ale tvůrci občas dosáhnou lehké manipulace a vtipných momentů. Rozhodně je celý snímek sestříhán smysluplně a promyšleně.

Dva Nula (foto: AČFK)

Setkáme se tu s několika „srdcaři“, kteří hodnotí hru a je jim všechno jasné. Dámy z VIP sekce, kteří oslňují své kamarádky tím, že měli doma po svém boku vždycky jen „první ligu“, setkáme se s dvěma kluky ze sparťanského dorostu, kteří když se na plátně objeví tak spolehlivě pobaví celé kino. Uvidíte otce od rodin, sázkaře, ochranku a pořadatele, slávistický kotel, který málem celý shoří, zákulisí televizních komentátorů a cizince, kteří zrovna obdivem k českému fotbalu neoplývají.

Dva Nula (foto: AČFK)

Zkrátka studijní materiál pro sociology a psychology jak dělaný. Ale především je DVA NULA výborná zábava, kterou ocení i člověk, který fotbalu nerozumí nebo mu příliš neholduje. Samotnou hru totiž na plátně neuvidíte ani na okamžik. A navíc ve chvíli kdy hlášku „Kdo neskáče není Sparťan“ křičí dva vozíčkáři si řeknete, že na tom fotbalu asi něco bude.

Dva Nula (foto: AČFK)

Co musím tvůrcům vytknout jsou někdy příliš dlouhé nesmyslné statické záběry (tedy alespoň bez smyslu pro mne) a fakt, že ne všechno co se objevilo v traileru uvidí diváci ve filmu (Vetchý/Kohák). Přesto si tento dokument plný skutečného života zaslouží vysoké hodnocení. Film podpořila v rámci svých středoevropských aktivit i HBO.