Včera proběhla slavnostní premiéra Sunset Blvd. v pražském kině Aero, za účasti ředitelky AČFK Radany Korené a dramaturgyně Ivy Hejlíčkové.
Místo Billyho Wildera mezi těmi největšími z režisérských velikánů – bez ohledu na pohlaví, vyznání, národnost či zesnulost – je už po mnoho desetiletí zcela neochvějné, a dozajista tomu tak zůstane až do skonání kinematografických věků. Stačí si vzpomenout třeba jen na závěr loňského oscarového ceremoniálu, kdy režisér vítězné pecky The Artist, Michel Hazanavicius, z pódia prohlásil: „Chtěl bych poděkovat třem lidem… Billymu Wilderovi, Billymu Wilderovi a Billymu Wilderovi.“ U nás pak měly tisíce kinofilů příležitost připomenout si, jak že to Billy dělal, pilnou či alespoň náhodnou docházkou na retrospektivu, proběhnuvší v rámci předloňské Letní filmové školy.
SUNSET BLVD. (foto: AČFK)
Sunset Blvd. – nejslavnější a nejtrpčí portrét hollywoodské továrny na slávu je příběhem druhořadého scenáristy Joea Gillise a zapomenuté hvězdy němého filmu Normy Desmondové, kteří bez skrupulí využívají jeden druhého k naplnění svých ambicí. Normina posedlost návratem na plátno a šílená touha Joea vlastnit vedou ale nakonec k tragédii. Snímek je dílem osvědčeného tandemu Charles Brackett – Billy Wilder, který v té době měl za sebou už spolupráci na 14 filmech, ovšem tentokrát si přizvali D. W. Marshmana Jr., někdejšího novináře časopisu Life.
SUNSET BLVD. (foto: AČFK)
Tito tři scenáristé pak vytvořili film pohybující se na pomezí filmu noir, hororu a melodramatu.
Režisérovi šlo především o autenticitu příběhu, a proto nejen že nechává postavy zmiňovat hvězdy a další osobnosti tehdejšího filmového světa, ale do malých roliček obsadil i někdejší filmové veličiny, jako například známou hollywoodskou sloupkařku Heddu Hopperovou či v rolích Norminých karetních přátel i legendy Bustera Keatona, Annu Q. Nilssonovou či H. B. Warnera.
Vrcholným tahem ale bylo v tomto směru obsazení dvou hlavních postav – Normy a jejího sluhy Maxe, který byl v dobách slávy i jejím režisérem a manželem. Swansonová byla ve 20. letech jednou z největších hollywoodských hvězd, jejíž kariéra se krátce po nástupu zvuku prakticky rozplynula, a Erich von Stroheim byl (jak to ostatně jeho postava ve filmu s trochou nadsázky sama o sobě tvrdí) v éře němé kinematografie jedním z velikánů filmové režie. Navíc se ti dva sešli při natáčení jednoho ze Stroheimových posledních filmů Královna Kelly (1929), který nebyl nikdy dokončen a jehož ukázky si Norma ve filmu nechává Maxem promítat. Navíc samozřejmě veškeré fotografie v Normině domě jsou ilustrací skutečného filmového života Swansonové.
Sunset Blvd. (foto: AČFK)
Klíčem k specifické atmosféře filmu byly i lokace a práce kamery. Snímek sice nese název proslulého bulváru, který měří zhruba 35 kilometrů, prochází celým Los Angeles a stal se de facto synonymem hvězdné slávy Hollywoodu, ovšem natáčelo se například také v sídle manželky průmyslníka J. P. Gettyho na Wilshire Blvd. asi šest kilometrů od Sunsetu, v Alto Nido Apartments v centrálním Hollywoodu nebo v autentických prostorách scenáristické budovy v Paramountu.
Sunset Blvd. (foto: AČFK)
Fascinující obraz, který plynule a přirozeně propojuje gotickou temnotu Normina domu se střízlivou realitou vnějšího světa, je dílem kameramana Johna F. Seitze, který s Wilderem natočil už Pět hrobů u Káhiry, Pojistku smrti a Ztracený víkend.
Sunset Blvd. byl nominován na 13 Oscarů, získal však jen tři – za nejlepší scénář, výpravu a hudbu. Na svém kontě má Zlaté glóby za nejlepší drama, režii, herečku v dramatu a hudbu. V roce 1989 Kongresová knihovna zvolila tento film jedním z 25 přelomových děl americké kinematografie.
Dalším zdigitalizovaným klenotem uváděným v rámci projektu bude TENKRÁT NA ZÁPADĚ.
připravil: totalfilm.cz, AČFK, www.projekt100.cz
