SUNSET Blvd. odstartoval letošní PROJEKT 100, následuje TENKRÁT NA ZÁPADĚ

Včera proběhla slavnostní premiéra Sunset Blvd. v pražském kině Aero, za účasti ředitelky AČFK Radany Korené a dramaturgyně Ivy Hejlíčkové.
Místo Billyho Wildera mezi těmi největšími z režisérských velikánů – bez ohledu na pohlaví, vyznání, národnost či zesnulost – je už po mnoho desetiletí zcela neochvějné, a dozajista tomu tak zůstane až do skonání kinematografických věků. Stačí si vzpomenout třeba jen na závěr loňského oscarového ceremoniálu, kdy režisér vítězné pecky The Artist, Michel Hazanavicius, z pódia prohlásil: „Chtěl bych poděkovat třem lidem… Billymu Wilderovi, Billymu Wilderovi a Billymu Wilderovi.“ U nás pak měly tisíce kinofilů příležitost připomenout si, jak že to Billy dělal, pilnou či alespoň náhodnou docházkou na retrospektivu, proběhnuvší v rámci předloňské Letní filmové školy.

Sunset Blvd. – nejslavnější a nejtrpčí portrét hollywoodské továrny na slávu je příběhem druhořadého scenáristy Joea Gillise a zapomenuté hvězdy němého filmu Normy Desmondové, kteří bez skrupulí využívají jeden druhého k naplnění svých ambicí. Normina posedlost návratem na plátno a šílená touha Joea vlastnit vedou ale nakonec k tragédii. Snímek je dílem osvědčeného tandemu Charles Brackett – Billy Wilder, který v té době měl za sebou už spolupráci na 14 filmech, ovšem tentokrát si přizvali D. W. Marshmana Jr., někdejšího novináře časopisu Life.

Tito tři scenáristé pak vytvořili film pohybující se na pomezí filmu noir, hororu a melodramatu.
Režisérovi šlo především o autenticitu příběhu, a proto nejen že nechává postavy zmiňovat hvězdy a další osobnosti tehdejšího filmového světa, ale do malých roliček obsadil i někdejší filmové veličiny, jako například známou hollywoodskou sloupkařku Heddu Hopperovou či v rolích Norminých karetních přátel i legendy Bustera Keatona, Annu Q. Nilssonovou či H. B. Warnera.

Vrcholným tahem ale bylo v tomto směru obsazení dvou hlavních postav – Normy a jejího sluhy Maxe, který byl v dobách slávy i jejím režisérem a manželem. Swansonová byla ve 20. letech jednou z největších hollywoodských hvězd, jejíž kariéra se krátce po nástupu zvuku prakticky rozplynula, a Erich von Stroheim byl (jak to ostatně jeho postava ve filmu s trochou nadsázky sama o sobě tvrdí) v éře němé kinematografie jedním z velikánů filmové režie. Navíc se ti dva sešli při natáčení jednoho ze Stroheimových posledních filmů Královna Kelly (1929), který nebyl nikdy dokončen a jehož ukázky si Norma ve filmu nechává Maxem promítat. Navíc samozřejmě veškeré fotografie v Normině domě jsou ilustrací skutečného filmového života Swansonové.

Klíčem k specifické atmosféře filmu byly i lokace a práce kamery. Snímek sice nese název proslulého bulváru, který měří zhruba 35 kilometrů, prochází celým Los Angeles a stal se de facto synonymem hvězdné slávy Hollywoodu, ovšem natáčelo se například také v sídle manželky průmyslníka J. P. Gettyho na Wilshire Blvd. asi šest kilometrů od Sunsetu, v Alto Nido Apartments v centrálním Hollywoodu nebo v autentických prostorách scenáristické budovy v Paramountu.

Fascinující obraz, který plynule a přirozeně propojuje gotickou temnotu Normina domu se střízlivou realitou vnějšího světa, je dílem kameramana Johna F. Seitze, který s Wilderem natočil už Pět hrobů u Káhiry, Pojistku smrti a Ztracený víkend.
Sunset Blvd. byl nominován na 13 Oscarů, získal však jen tři – za nejlepší scénář, výpravu a hudbu. Na svém kontě má Zlaté glóby za nejlepší drama, režii, herečku v dramatu a hudbu. V roce 1989 Kongresová knihovna zvolila tento film jedním z 25 přelomových děl americké kinematografie.

Dalším zdigitalizovaným klenotem uváděným v rámci projektu bude TENKRÁT NA ZÁPADĚ.

připravil: totalfilm.cz, AČFK, www.projekt100.cz