ZÁHADA HORY MRTVÝCH připomene jednu z nejzáhadnějších událostí historie

Příští týden uvede společnost EEAP do kin thriller ZÁHADA HORY MRTVÝCH. Snímek režiséra Rennyho Harlina je inspirován nevysvětlitelnou událostí, která se stala v roce 1959 na Hoře mrtvých v Severním Uralu. Děvět ruských studentů tehdy přišlo o život. Jejich těla byla nalezena jen ve spodním prádle, vykazovala vysoké známky radiace, měla rozsáhlá vnitřní zranění a jedné z dívek chyběl jazyk. Jejich smrt nebyla nikdy objasněna, spekulovalo se o lavině, ale i o paranormálních jevech či UFO. V roce 2012 se pětice amerických studentů rozhodne vyrazit po stopách ruské výpravy a objasnit jednu z nejzáhadnějších tragédií minulého století.

Záhada hory mrtvých (foto: EEAP)

Záhada hory mrtvých (foto: EEAP)

Jakmile se dostanou do míst, kde tehdy zahynuli jejich vrstevníci, začnou je pronásledovat podivné, děsivé události – a je jim stále jasnější, že tajemné síly, které na místě tragédie dřímaly čtyřiapadesát let, jsou znovu připraveny vraždit…

PŘÍBĚH DJATLOVOVY VÝPRAVY

Původní archivní fotografie

Původní archivní fotografie

23. ledna 1959 deset účastníků lyžařské výpravy – jeden instruktor, tři inženýři a sedm studentů – dorazilo do Sverdlovsku a vlakem pokračovalo do oblasti severouralských Otortenských hor. Šlo o osm mužů a dvě ženy a všichni byli ze sovětského Uralského polytechnického institutu.

Igor Djatlov

Igor Djatlov

Vedoucím výpravy byl třiadvacetiletý nadšenec, student Igor Djatlov, který chtěl během dvou týdnů vyzkoušet v náročném terénu a teplotách dosahujících mínus třiceti stupňů tým, který by se mohl stát základem budoucí expedice na obtížnějších a zrádnějším arktických oblastí.

V šestnácti dnech měla skupina urazit 350 kilometrů a zdolat hory Otorten a Oiko–Chakur.

Archivní fotografie

Archivní fotografie

Od výpravy se kvůli potížím s nohou oddělil Yuri Yudin, který v té chvíli ještě netušil, jaké ho potkalo štěstí. Inženýři Rustem Slobodin, Georgij Krivonischenko a Nicolas Thibeaux-Brignollel a studenti Jurij Dorochenko, Alexander Kolevatov, Zinajda Kolmogorová a Ljudmila Dubininová a lyžařský instruktor a průvodce Alexandr Zolotarev – ti všichni následovali Djatlova k první zastávce na dlouhé a úmorné cestě…

Archivní fotografie

Archivní fotografie

Prvního února se skupina utábořila pod horou Holatchahl, vrcholem vysokým 1079 metrů (na pozdějších mapách 1096,7 metrů). V domorodém jazyce kmene Mansi to znamená Hora smrti. Dnes je sousedící průsmyk pojmenovaný po Igoru Djatlovovi.

Archivní fotografie

Archivní fotografie

Když se skupina nevrátila do Sverdlovka 12. února, jak měla v plánu, a neposlala z vesnice Vijai telegram do sportovního studentského klubu, vydala se po jejích stopách záchranná výprava, jejímž členem byl i mladý novinář Yuri Yarovoy, který později o událostech napsal knihu.

Archivní fotografie

Archivní fotografie

Dvacátého šestého února objevila výprava zbytky tábora a věci zmizelých poházené po okolí. Následujícího dne bylo nalezeno první tělo. Ostatní se našla až během jarního tání. Těla devíti členů Djatlovovy výpravy byla rozptýlena po krajině, někteří měli na sobě jen spodní prádlo. Dva měli poraněnou hlavu, jiní dva těžce poškozený hrudník, jednomu chyběl jazyk. Oblečení některých obětí vykazovalo nadměrnou radioaktivitu, a zdálo se také, že některé osleply. Všichni měli oranžově zbarvenou kůži a šedé vlasy…

Archivní fotografie

Archivní fotografie

Průzkumníci nenarazili na žádné známky boje, ani na stopy cizích osob. Svědci ze vzdálených oblastí ohlásili, že na noční obloze viděli v příslušném směru podivné oranžové koule…

Archivní fotografie

Archivní fotografie

Protože v Sovětském svazu kvůli studené válce panovala cenzura, došlo v médiích ke zkreslení některých informací. Oficiální záznamy chyběly nebo podlehly utajení. Možná se skupina lyžařů dostala do střetu s testováním nějaké nové vojenské zbraně, možná šlo o řádění UFO, možná o nějaký poaranormální jev.

Schéma nálezu

Schéma nálezu

Mluvilo se i o uprchlých vězních, divoké zvěři, místních domorodých kmenech provozujících staré rituály i o tajných agentech ze západu. Úřady každopádně uzavřely vyšetřování s tím, že příčinu smrti devíti účastníků výpravy nelze určit, a zprávu označily za přísně tajnou.

Pomník obětí Djatlovovy výpravy

Pomník obětí Djatlovovy výpravy

Co se tehdy stalo a jak dopadnou novodobí průzkumníci se dozvíte v kinech od 25. dubna.

připravil: totalfilm.cz / EEAP
foto/video: EEAP

záhada hory mrtvých banner plakát

Článek jsme oštítkovali takto:
  1. Dyatlov incident – Muselo se tam stát něco hodně děsivého a nepochopitelného , co nelze nijak běžným způsobem vysvětlit . Snahy o vysvětlení příčin normálním způsobem zcela selhávají . Napadá mně podobná událost , která se odehrála v Porto da Maloc (Přístav zla) na hraničním pomezí Brazílie a Venezuely , kde za podobných okolností nevyjasněně zemřelo deset ozbrojených lovců . Tehdy večer společně seděli u ohniště . Našli je krátce poté , mrtvé a asi třista , až pětset metrů od táboráku od kterého všichni naráz v hrůze prchali pryč . Nikdo z nich nenesl zřetelné známky zranění a ve tvářích mněli výrazy hrůzy , která musela být tak silná , že si ani nestačili vzít s sebou své pušky . Ty zůstaly stále opřené u ohně . Závěr byl , že se zřejmě jednalo o náhlý a intenzívní útok něčeho mimořádného a neznámého na co nemělo smysl použít zbraně…Tak trochu mi v tom zaznívá určitá podobnost s Dyatlovem . Možná něco podobného zažil ve Venezuele i Bručko – Bruce Olsson při své misi mezi indiány kmene Mottilon a je to krátce zmíněno v jeho knize “Bručko” v pasáži “Noc Jaguára” , jen s tím malým rozdílem , že atak přežil on i celá indiánská vesnice…i když všichni věděli , že v tomto případě je to pro ně konečná .

    Reagovat na tento komentář

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

%d blogerům se to líbí: