Klauni vznikli podle námětu Borise Hybnera. Slavný český mim bere tento snímek jako symbolické rozloučení s vlastní kariérou. Režisér Viktor Tauš natočil podle scénáře Petra Jarchovského komorní drama s prvky komedie. Klauni nabízí brilantní herecké výkony hlavních protagonistů s Kaiserem, Lábusem a Flamandem v čele a špičkovým mezinárodním obsazením v zádech.
Klauni (foto: Falcon)
Oskar, Max a Viktor vytvořili v minulém režimu klaunskou skupinu Busters. Pak se ale mezi pány něco událo a jejich cesty se rozešly. Oskar (Didier Flamand) emigroval do Francie a nyní se po letech vrací do Prahy, aby v Praze uzavřel svou uměleckou kariéru. Pochopitelně by rád viděl své staré přátele.
Ale jak se ukazuje, vztahy tří klaunů jsou i po letech stále velmi problematické. Max (Oldřich Kaiser) je šťastný. Má rodinu, děti a mladou, starostlivou ženu. Viktor žije se svou nemocnou manželkou a učí na konzervatoři. Narozdíl od Maxe je ale žlučovitým a nepříjemným starým mužem, který Maxovi nemůže přijít na jméno…
Klauni (foto: Falcon)
Taušův nový film je bezpochyby nejlepším dílem jeho dosavadní kariéry. Zcela jednoznačně natočil náročný artový film. Přesto se na něj velmi lehce dívá. Mix dramatu a smutné komedie dává divákovi přivonět k pravé esenci klaunství jako takového.
Klauni (foto: Falcon)
Především Jiří Lábus dokazuje v roli Viktora, že je opravdu nedoceněným dramatickým hercem. A tak po letech dostává podobně velkou a nepromarněnou příležitost, jakou měl před lety v kafkovské Americe.
Klauni (foto: Falcon)
Celé obsazení je skvostné, včetně francouzky Julie Ferrier a především finské herečky Kati Outinen, oblíbenkyně Akiho Kaurismäkiho. Jako Viktorova vyšinutá žena je kouzelná. Výborná je i Eva Jeníčková, která po svém návratu na tuzemská plátna před deseti lety konečně ukazuje své kvality.
Klauni (foto: Falcon)
Samostatnou pochvalu zaslouží kamera Milana Chadimy a hudba Petra Ostrouchova (soundtrack Želary). Několik dlouhých jednozáběrů je ozdobou Taušova filmu, stejně jako hudba Ostrouchova, kterého jsem si oblíbil po Trojanových Želarech a považuji ho za českého Hanse Zimmera. Další kapitolou výjimečnosti Klaunů jsou skvělé masky, které oceníte především v postavě Viktora (Jiří Lábus).
Klauni (foto: Falcon)
Jarchovský z Hybnerova námětu skutečně vybral to nejzajímavější z mimova pohnutého životního příběhu. Místy je to sice zpracováno poněkud překotně, ale režie a dramaturgie scénář tentokrát podržela.
Lábus s Taušem by si Lva (nebo jak se ta cena bude jmenovat) určitě zasloužili. Vznikl artový snímek s velkou dávkou laskavého humoru i bolesti. Označení laskavý humor tentokrát nechápejte pejorativně. Klauni totiž konečně splňují mou představu o pravé náplni tohoto sousloví.
Vyvážený děj, skvostní herci, perfektní režie. Klauni jsou předvánočním dárkem pro milovníky dobrého českého filmu. A ještě jedna drobnost: konečně český film nabídl mezinárodní téma. S největší pravděpodobností se bude dobře exportovat do zahraničních distribucí.
Jakub Gutt, totalfilm.cz
foto/video: Falcon © 2013
Klauni
Clownwise
Komedie / Drama
Česko / Finsko / Lucembursko / Slovensko, 2013, 120 min
Režie: Viktor Tauš
Scénář: Petr Jarchovský
Hudba: Petr Ostrouchov
Hrají: Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Didier Flamand, Julie Ferrier, Kati Outinen, Eva Jeníčková, Zuzana Kronerová, Taťjana Medvecká, Juraj Nvota, Robert Nebřenský, Jan Slovák
Jiří Lábus – představitel Viktora
Váš hrdina je vlastně hodně nešťastný člověk. Nemrzelo vás, že jste dostal zrovna tuhle tu postavu?
Já jsem byl velice rád. Ta postava je napsaná velmi plasticky a dají se tam zahrát zajímavé věcí. V podstatě jde o člověka, který se obětoval, má ženu, kterou má velmi rád a která je nemocná. Život je velmi složitý a pro něj to není jednoduchý. A pořád v něm je vzpomínka na to, co se stalo před lety. To, že se celý tým před lety takovým způsobem rozešel, vidí jako velikou křivdu.
Jiří Lábus v roli Viktora (foto: Falcon)
Vždycky takhle večer si představuje, jak to všechno mohlo být jiný, kdyby ty lidi byli jiný a kdyby to nedopadlo tak, jak to dopadlo. Snaží se předávat své zkušenosti jako profesor na škole, to ho aspoň nějakým způsobem naplňuje. Ale myslím, že i když by měl síly, aby mohl vystupovat, a nejen učit, ale být skutečně aktivní umělec, kumštýř, tak už to nedělá. A je to vlastně docela smutné.
