Recenze | Fair Play je plnokrevné psychologické drama a skvěle natočené

Andrea Sedláčková se po přečtení novinového článku o dopování v socialistickém sportu rozhodla, že o tom natočí film. Sbírala materiály u dotčených sportovců, ale málokdo se jí chtěl obšírněji vyjádřit. Většina dotčených sportovců totiž žije a někteří z nich jsou i činní ve veřejné či sportovní sféře. 

Fair Play (foto: Falcon)

Fair Play (foto: Falcon)

Zmapovat něco tak složitého byl poměrně značný problém. Ve sportu se dopovalo vždycky, ale až osmdesátá léta dala Československu oficiální doping maskovaný pod označením “specilizovaná péče k dosažení vyšší výkonosti”. 1. ledna 1985 vzniká v naší zemi Ústav národního zdraví pro vrcholový sport a ten státem řízený doping řídí.

Fair Play (foto: Falcon)

Fair Play (foto: Falcon)

Sedláčková nám předkládá příběh o mladé atletce Anně (Judit Bárdos), která se v normalizačním Československu dostane do dopingového programu. Její matka Irena (Anna Geislerová), bývalá tenistka, pojme podezření, že “vitamíny” jsou ve skutečnosti doping a vydá se za Anniným trenérem (Roman Luknár). Ten Anninu matku přesvědčí, že dívka STROMBU brát musí, protože by jinak skončila s kariérou a on s ní. Odmítnout zařezení do programu se neodpouští. Mladá atletka Anna, ale do určitého okamžiku nic netuší…

“Říkali nám: Vezmi si to, jsou to vitamíny. Anabolika, psychofarmaka – to všechno tam bylo. Neměla jsem na to myslet, ale cvičit. Stala jsem se pachatelkou sama v sobě”.
Dagmar Kersten, stříbrná na OH v roce 1988 v dresu NDR
Fair Play (foto: Falcon)

Fair Play (foto: Falcon)

Režisérka si evidentně nekladla za cíl předvést historickou výpověď o době nebo přesně rekonstruovat dopingovou mašinerii v ČSSR. Na plátně především po celou dobu sledujeme příběh o lidské důstojnosti a boji za pravdu a svobodu. V druhé řadě, také komplikovaný vztah matky a dcery.

Matčin pokroucený žebříček priorit, v jistých místech nepochopitelný, se ale dá omluvit. I Annina matka, ale bohužel kopíruje okřídlené heslo účel světí prostředky, tak jako stát, který je v tomto příběhu hlavním padouchem.
Realita je krutá a v době estébáků a možnosti zničit někomu život škrtem propisovací tužky, je velmi těžké zůstat hrdý a spravedlivý.

Fair Play (foto: Falcon)

Fair Play (foto: Falcon)

Upozornit musím především na skvělé výkony ústřední trojice. Judit Bárdos je jako Anna velmi uvěřitelná. Přesná v komplikovaných emocích. Tlak na ni vyvíjí nejen trenér, ale především matka. Anna Geislerová také předvádí výborný výkon, ze kterého chvílemi mrazí. Obzvlášť v momentech, kdy se svou dcerou nehraje fér hru.

Fair Play (foto: Falcon)

Fair Play (foto: Falcon)

Annin trenér také balancuje na okraji propasti a Luknár ho hraje skvěle. Jako trenér je velmi tvrdý, jako člověk už podstatně méně. Vůbec celý herecký ansámbl odvádí přesvědčivé výkony. Pro úplnost ještě musím vzpomenout na Ondřeje Malého, který hraje lékaře v ÚNZ.
V Annině příběhu se úplně ztrácí její vztah s Tomášem (Ondřej Novák). A není se čemu divit. Anna má život rozfázovaný téměř na minuty a jak už jsem předeslal tlak je všudypřítomný.

Fair Play (foto: Falcon)

Fair Play (foto: Falcon)

Je evidentní, že se na filmu nešetřilo. Jednoduše je to vidět na realizaci dobových reálií. Zašedlá pozdní normalizace z plátna tíživě dýchá. Fair Play nemá zbytné scény. Vše je nadávkováno přesně a slouží celku. Žádná z postav neční nad ostatní. Je jasné, že primárně sledujeme psychologické drama, ale dokumentární dojem je velmi silný. Samozřejmost, s jakou se některé věci na plátně dějí, je v určitých momentech až šokující.

Režisérka Andrea Sedláčková na natáčení

Režisérka Andrea Sedláčková na natáčení

Sedláčková si dala záležet i na výběru hlavní představitelky. Na roli byl pořádán rozsáhlý konkurz, ze kterého vyšlo několik adeptek. Z nich pak režisérka za pomoci odborníků vybrala dívku, která byla jako atletka nejuvěřitelnější. Autoři tak neponechali nic náhodě a to musím vysoce cenit.
Morálka, hrdost a vlastní svoboda. To definuje Fair Play. Vznikl film, který není politickým hodnocením, je plnokrevným psychologickým dramatem. Skvěle natočeným. Režie, kamera i hudba (píseň k filmu M. Žbirka) patří k tomu nejlepšímu, co jsem v posledních letech v rámci českého filmu viděl.
(9 / 10)

Jakub Gutt, totalfilm.czicon_csfd
foto/video: Negativ, Falcon, Česká televize

Fair Play
Drama
Česko, 2014, 100 min
Premiéra: 6. března 2014 (Falcon)

Režie: Andrea Sedláčková
Scénář: Andrea Sedláčková
Kamera: Jan Baset Střítežský
Hudba: David Solař, Miroslav Žbirka
Hrají: Judit Bárdos, Eva Josefíková, Aňa Geislerová, Roman Luknár, Roman Zach, Taťjana Medvecká, Igor Bareš, Ondřej Novák, Ondřej Malý, Slávek Bílský

FAIRPLAY_A4.indd

  1. […] Vznikl film, který není politickým hodnocením, je plnokrevným psychologickým dramatem. Skvěle natočeným. Režie, kamera i hudba (píseň k filmu M. Žbirka) patří k tomu nejlepšímu, co bylo možné v posledních letech v českém filmu vidět. Recenze: 90% […]

    Reagovat na tento komentář
  2. […] sošku za Nejlepší neanglicky mluvený film je i české drama Andrey Sedláčkové Fair Play (recenze zde). Do boje ho vyslala ČFTA. Vzhledem k lokálnímu příběhu se ale těžko dá očekávat, že v […]

    Reagovat na tento komentář
  3. […] Recenze | Fair Play je plnokrevné psychologické drama a skvěle natočené […]

    Reagovat na tento komentář

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

%d blogerům se to líbí: