Mých posledních 150 000 cigaret – nejvulgárnější český dokument s upřímností

Nedávno Ivo Bystřičan rozvířil dokumentární vody svým vynikajícím filmem o budování dálnice D8. Film Dál nic zaujal diváky jihlavského festivalu i televizní milovníky dokumentárního žánru. Působivá práce s kamerou a Wagnerova hudba nejsou pro české dokumentaristy zrovna typické. Krom zajímavé filmařiny mají Bystřičanovy filmy i zajímavý obsah. Autor sám akcentuje sociologickou i psychologickou rovinu svých hrdinů a daného problému. Ve středu se na obrazovce ČT2 objeví Bystřičanův nový film o kuřácké závislosti a všem co s tím souvisí.

Mých posledních 150 000 cigaret

Mých posledních 150 000 cigaret

Nyní přichází s novinkou Mých posledních 150 000 cigaret, ve které hraje sám hlavní roli. Po letech se rozhodl skončit s kouřením. Samo o sobě se toto téma nezdá příliš dramatické, ale Bystřičan ho zpracoval ze všech možných stran. Nesleduje pomocí osobních videodeníčků jen sám sebe, ale nahlíží i na mediální a medicínskou stránku věci, tabákovou lobby a vše co s problémem kouření souvisí.

Mých posledních 150 000 cigaret

Dvě krabičky denně krát patnáct let – po tolika cigaretách, kdy už režiséra závislost omezovala v každodenním životě, se odhodlal přestat. O svém boji i o politicko-ekonomických souvislostech, které bitvu o uhájení svobodné vůle znesnadňují, natočil dokument, který právě míří k televizním divákům. Film Mých posledních 150 000 cigaret bude vysílat ČT2 ve středu 18. června ve 20:00.

Ivo Bystřičan

Ivo Bystřičan

Dokument z dílny Tvůrčí producentské skupiny Kamily Zlatuškové brněnského studia České televize byl poprvé uveden v soutěži na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě 2013 a byl nejžádanějším filmem na festivalu Jeden svět 2014

Rozhovor s Ivo Bystřičanem
Co Vás donutilo zbavit se několikaleté závislosti a jak moc složité to bylo?

Byl to hlavně čím dál více intenzivní pocit zdravotního ohrožení a pocitu, že za pár let ze mě bude troska s mizernou fyzickou kondicí. Po mnoha letech jsem si začal uvědomovat, že každý den v trafice investuji do budoucích takřka nevyhnutelných nemocí. Složité to bylo zbytečně moc – kvůli mediální a medicínské atmosféry, která tuto závislost obestírá. Vydělává se totiž i na neschopnosti kuřáků přestat prodejem různých prostředků a medikamentů, které mají potlačit abstinenční příznaky. Kdyby se nešířilo, že přestat kouřit je velice složité, bylo by to daleko jednodušší. Všechno je v hlavě.

Mých posledních 150 000 cigaret

Odhaluje Váš film podstatu závislosti? Pochopí i nekuřáci důvody této “vášně”, případně co to kuřákům přináší?

I to je ve filmu vidět. Mechanismus je to zákeřný. Kuřáci mají pocit, že díky cigaretě jim je líp, než člověku bez cigarety. Jenže je to naopak. Závislý člověk je v permanentním absťáku a každou cigaretou se na nedlouhou chvíli dostává do normálu. Je šílené, že je taková věc legální. Lidé by měli pochopit, že ze všeho nejdůležitější je nezačít. Cigarety naprosto k ničemu nepotřebujeme.

Statistika odvykání kouření

– na nikotinu je závislých kolem 85 % kuřáků
– cca 70 % dospělých kuřáků by chtělo přestat kouřit
– kolem 40 % kuřáků zkusí každý rok přestat, naprostá většina neúspěšně
– průměrně je úspěšný pátý pokus při odvykání kouření

Co je ve filmu důležitější? Poodhalení kuřáckého byznysu nebo osobní příběh?

Z osobního experimentu páchaného na vlastním těle vychází motivace nahlédnout na vlastní závislost v souvislostech a tím říct něco zobecňujícího. Zdaleka nekouříme jen vlastním osobním svobodným rozhodnutím, ale má na nás velký vliv prostředí, ve kterém je kouření normální. Tabákový průmysl pro svůj byznys nepotřebuje otevřenou reklamu. Jejich stratégové dobře vědí, že nejlépe se produkt šíří nápodobou. A k té je tady důvodů víc než dost, když všude kolem kouří třetina populace. Osobní příběh volím proto, že se mě to osobně týká a navíc se tím vyhýbám moralizovaní.

Mých posledních 150 000 cigaret

Mých posledních 150 000 cigaret

Jak moc se ve filmu “pípá” a proč je váš nový film nejvulgárnější novodobý tuzemský film?:)

Ve filmu se musí pípat tam, kde osobní videodeník zobrazuje moje období agrese, vzteku a pocitů bezvýchodnosti vyvěrající z abstinence. Těch momentů není málo a není se před kým uklidňovat, protože kolem není žádný štáb, ale jen malá osobní kamera. Nejvulgárnější je asi proto, že je prostě upřímný :)

připravili: TK, AC, totalfilm.cz
foto/grafika: Česká televize © 2013

150 000 plakat

%d blogerům se to líbí: