Liam Neeson opět v chlapácké roli a tentokrát nikoliv v akčním filmu, ale temné detektivce klasického střihu. Ne že by tu akční scény chyběly úplně, ale nejsou nejdůležitější. Primární je tady temná a hutná atmosféra prostupující celým filmem.
Matt Scudder (Liam Neeson) je bývalý policista a vyléčený alkoholik, který pracuje jako soukromý detektiv bez licence. Práci má pro něj i drogový dealer Kenny, který Scuddera najme, aby našel ty, kdo mu unesli a brutálně zavraždili ženu. Scudder přichází na stopu brutálním sériovým vrahům, kteří unášejí další oběti. Jedna z nich je ale ještě prokazatelně mezi živými a Scudder začíná hrát o čas…
Fanoušci klasické filmové detektivky, kde je soukromé očko opravdovým hrdinou a chlapem v pravém smyslu slova, si můžou návštěvu kina rovnou zapsat do diáře. Autorem postavy je spisovatel Lawrence Block, který Scuddera zhmotnil v celkem 17 románech. Mezi náhrobními kameny je adaptace desátého v pořadí. Film začíná flashbackovou scénou odehrávající se roku 1991. Intenzivní otevírák, který určuje další Scudderův osud. Pak skáčeme rovnou do roku 1999. Párkrát se tu objeví tehdy velmi diskutovaný problém Y2K jako jeden z mála úsměvných okamžiků celého filmu. Jak zmiňuje jedna z postav filmu: „Všichni se vždycky bojí té nesprávné věci.“
Od této chvíle totiž atmosféra začíná houstnout. Oddělme teď děj (o tom to platí samozřejmě také) od vizuálu. Velkou devizou tohoto snímku je kromě Liama Neesona právě výtvarná stránka filmu. Kamera s hudbou jsou naprosto excelentní. Vizuál hraničí skoro až s noir filmem. To je možná trochu odvážný příměr, ale úspornost dialogů, zaměření se na jasnou akci a osobnost detektiva, to jsou hlavní atributy skvělých, klasických detektivek sedmdesátých let.
Není to poprvé, kdy se Scudder filmovým divákům představuje. Postava se poprvé na plátně zjevila v roce 1986 ve filmu 8 Million Ways to Die, režiséra Hala Ashbyho. A detektiva Scuddera v něm nehrál nikdo menší než Jeff Bridges. Průměrný film už je dnes téměř zapomenut a režiséru Scottu Frankovi se Mezi náhrobními kameny podařilo rebootovat postavu velmi plnokrevnou. Scudder v podání Liama Neesona není temnou postavou z temného filmu. Je přemýšlivou, smutnou ale velmi lidskou osobností, která budí respekt, ale umí probudit i soucit.
Objevuje se tu i Dan Stevens, kterého znají miliony fanoušku seriálu Panství Downton. Z něj Stevens odešel, aby si mohl zahrát v pořádném filmu. A nutno říct, že udělal dobře. Minimálně v tomto případě. Obtloustlého a sladkého aristokrata byste ve vyhublém a tmavovlasém drogovém dealerovi plném vzteku hledali marně.
Jak jsem předeslal v prvních odstavcích, máme co do činění s klasickou detektivkou plnou syrových scén a hutnou atmosférou. Tu a tam dobře živený thriller přeruší epizoda s mladým černošským chlapcem, ke kterému si Scudder postupně vytvoří pouto. Ale ani tohle narušení nijak neboří dobře fungující strukturu filmu.
A vůbec nevadí, že se tu neobjevují žádná zásadní odhalení. Od poloviny filmu víme přesně kdo je padouch, jaké má motivy a jak to asi celé dopadne. Přesto divácký neklid a nervozita přetrvává až do samého závěru.
Zdá se, že Mezi náhrobními kameny je po dlouhé době přesně ten film, který Liamovi Neesonovi sedí naprosto dokonale. Skoro to vypadá, jako by mu ho scénárista napsal přímo na tělo.
-
90%
-
90%
-
80%
-
80%
Poslední slovo
Mezi náhrobními kameny je letos jednoznačně nejatmosféričtější detektivka s nejsilnějším a nejcharismatičtějším hlavním hrdinou. Tři nej v předcházející větě jednoznačně opravňují pro vysoké hodnocení povedené žánrovky.
foto/video: A-Company Czech © 2014