Recenze | Whiplash – nezapomenutelný zážitek a výkony roku

Andrew Neiman (Miles Teller) je studentem nejlepší americké hudební konzervatoře. Hraje na bubny, sní o slávě a touží vyšplhat až na vrchol. Ve škole narazí na nemilosrdného profesora a dirigenta Terence Fletchera (J. K. Simmons). Jeho praktiky jsou velmi drsné a celá jeho studiová kapela se před každou zkouškou třese strachy.

O hudbě vzniká každý rok několik méně či více povedených filmů. Většinou mají životopisný obsah a zobrazují osudy známých hudebních velikánů. Whiplash je jiný. Vypráví o lásce k hudbě, o radosti, která provází její objevování. Ale také o strachu z autorit a především ukazuje nezměrnou dřinu, kterou každý špičkový hudebník velmi dobře zná.

Nezávislý film mladého režiséra Damiena Chazella prošel důležitými americkými festivaly (Toronto, Sundance) a všude zanechal velký dojem. Získal několik diváckých cen, na kontě má jeden Zlatý glóbus pro J. K. Simmonse a 5 nominací na Oscara®.

Od Chazella by se leckdo mohl učit. Napsat a natočit vyloženě artový film a udělat ho tak divácký a plný dramatických okamžiků, to je opravdu velmi obdivuhodné. Mezi oběma pány herci se na plátně odehrávají velká dramata a osobní souboje. Zanícený a cílevědomý student bojuje s věčně nespokojeným a nekompromisním učitelem, který ho dokonce neváhá vulgárně urážet a fackovat.

J. K. Simmons tady vytvořil neuvěřitelně charismatickou a autoritativní postavu. Trochu paradoxní je fakt, že Zlatý glóbus získal za vedlejší roli. Z plátna totiž téměř nemizí stejně jako Miles Teller. Whiplash má rozhodně dvě hlavní postavy a obě skvělé. Miles Teller podává jednoznačně nejlepší výkon své dosavadní kariéry. A jeho dosavadní angažmá v teenagerovských komediích bude brzy zapomenuto.

Damien Chazelle může být pyšný na svůj scénář i režii. Takhle dobře vystavěné napětí se často nevidí ani u thrillerů, které mají tuto vlastnost takzvaně v papírech. Pro diváka může být velmi překvapivé, kolik dramatických a nervy drásajících situací může přinést jedna zkušebna nebo koncertní sál.

Vše korunuje skvělá komorní ale i rozmáchlá kamera. Především závěrečné sekvence mají naprosto geniální a strhující střih. Whiplash má i několik vedlejších linek. Nenaplněný vztah s bubeníkovou přítelkyní, komplikované rodinné vztahy atd. Všechny ale mají své opodstatnění, ohraničení a neodvádějí pozornost od souboje učitele a jeho žáka.

Závěrečnou scénou geniálně celý scénář vygraduje a nabídne vrcholný a nezapomenutelný hudební zážitek. Bude zajímavé sledovat s kolika soškami tento mimořádný film nakonec opustí oscarové klání. Soupeři jsou letos silní, ale pro mne je Whiplash jednoznačnou jedničkou.

Martin Staněk, totalfilm.cz
foto/video: Falcon © 2015