Před šestnácti měsíci jsme psali o možném vzniku filmu o doktorce Miladě Horákové. Tehdy režisér a producent David Mrnka sháněl pro náročný projekt finance a nebylo zcela jasné, kdy se začne točit. Nakonec se vše podařilo. První klapka padne začátkem dubna. Natáčet se bude celkem 60 dní především v Praze, Terezíně, na Šumavě a také u Hradce Králové, odkud pochází Bohuslav Horák.
Poslední klapka by měla padnout začátkem září, s premiérou se počítá během následujícího roku. Štáb tvoří zkušení profesionálové – kameraman Antonio Riestra, architekt Milan Býček, kostýmní výtvarnice Simona Rybáková a další. Autorem hudby bude Aleš Březina. Koproducentem je Seznam.cz a společnost Etamp.
Producentem a režisérem snímku je David Mrnka, se kterým jsme se bavili o genezi chystaného filmu:
Jak dlouho probíhá příprava filmu a co bylo na cestě k první klapce vůbec nejtěžší?
Příprava před natáčením trvá přibližně 9 měsíců. Na projektu jsem ovšem pracoval od roku 2007. Nejtěžší bylo dát dohromady finance, zahraniční herce a vše dobře sladit.
Měl jste za tu dobu chuť to úsilí vzdát?
Přiznám se, že ne. Ale určitě byla a ještě nastanou momenty, kdy si člověk uvědomí, jak veliký ten projekt je a všechna úskalí, co to přináší. Dávat produkci dohromady v Česku, kde se natáčí tolik celovečerních filmů za rok přináší svá vlastní úskalí.
Proč si myslíte, že může Milada uspět i na mezinárodním trhu?
Námětem filmu je Miladin život, její osud a konec. Ten je natolik silný, že doufám, osloví diváky nejen u nás, ale i v zahraničí.
Vím, že ještě neprozradíte obsazení, ale přesto – musel jste zahraniční herce přesvědčovat hodně nebo na ně příběh Milady Horákové zapůsobil ihned?
Ten příběh byl natolik silný, že přesvědčovat herce není veliký problém. Spíš skloubit finanční požadavky a jejich časové zaneprázdnění.
Máte za sebou velké televizní zkušenosti (CNN, BBC). V čem si myslíte, že bude natáčení filmu pro vás nové nebo těžší?
Já jsem v podstatě dosud pracoval v televizi jako producent zpráv. Takže film je pochopitelně něco naprosto odlišného. Měl jsem to štěstí, že jsem ale točil rozhovory z placu s mnoha slavnými režiséry. Člověk se při tom spoustu věcí naučí, okouká. Ví, co by chtěl sám mít na place a jak by chtěl aby vše fungovalo.
Natáčení historického dramatu je náročné i pro zkušené režiséry. Já navíc v projektu figuruji i jako producent, takže je to trochu složitější. Nejtěžší je ta rozpolcenost v rozhodování. Jako režisér bojujete za určité scény, ale přitom víte, že máte produkční limity. To si pak připadáte jako schizofrenik.
V čem je scénář filmu podle Vás nejsilnější?
To by asi měli říct jiní. Já myslím, že závěr Miladina života a drama, kterým procházela je samozřejmě nejsilnější.
Video z crowdfundingové kampaně z roku 2013
Miladou splatí český film další dluh. Nedávno se povedlo Agnieszce Hollandové uspět s příběhem Jana Palacha v Hořícím keři. V čem to je, že se tyto filmy realizují až po tak dlouhé době od Sametové revoluce? Navíc Palachův příběh natočila polská režisérka…?
Nejsem si jistý. Těch teorií jsem slyšel hodně. Myslím, že je pro nás stále těžké se s komunismem vyrovnat. Asi proto, že se na něm spolupodílelo tolik lidí. Myslím, že v dnešní době jsou bohužel naše hodnoty jiné. Ideály se nenosí. Jsme hmotně zaměřená společnost. Nic z toho nenapomáhá věnovat se naší minuosti, mluvit o ní a řešit ji.
Jste připraven na kritiku, která bude ve scénáři nejspíš hledat opomenutí nebo chyby? Jak zásadní pro vás byly rešerše, bádání v archivech a konzultace s rodinou Milady Horákové?
Rešerše, bádání v archivech a konzultace s rodinou Milady Horákové byly naprosto stěžejní. Bez toho bych se neobešel. Nicméně na kritiku asi není člověk nikdy připraven. Já vždy opakuji, že netočím dokument, ale zdramatizovaný film na základě pravdivého příběhu Milady Horakové. Díky tomu, že film má dvouhodinovou stopáž, museli jsme pochopitelně některé chvíle a postavy z jejího života vypustit. Myslím, že kritika bude hojná. Ale to už tak bývá. Já se soustředím na natočení co nejlepšího filmu!
více o projektu na: http://www.miladafilm.com/
připravil: AC, totalfilm.cz
foto: archiv, 2media, Adéla Vedralová