Příští týden (24. března) vejde do našich kin polsko-český snímek Červený pavouk. Jedná se o první polský film o sériovém vrahovi. Film měl mezinárodní premiéru v Hlavní soutěži MFF Karlovy Vary 2015. Scénář snímku Červený pavouk se inspiruje příběhem dvou sériových vrahů, kteří v šedesátých letech terorizovali Krakov. První z nich, jediný dosud známý mladistvý sériový vrah, Karol Kot, inspiroval postavu Karola Kremera. Ten druhý, zmíněný Červený pavouk, měl na film spíše nepřímý vliv.
Karol Kot: „Upír“ z Krakova
Karol Kot byl dobrým studentem, sportoval a byl slušný ke svým sousedům, ale současně se pokusil o vraždu 14 lidí a dva z nich skutečně zabil: starší ženu a mladého chlapce. Tisk a policie mu přezdívali „Upír“. Město se třáslo hrůzou, děti musely být včas doma a dokonce i dospělí se po setmění báli opouštět domovy.
Karol Kot (foto: Discovery)
Když byl Kot zatčen, okamžitě se stal místní hvězdou. Lidé si ho nedokázali spojit s jeho otřesnými zločiny. Ti, kteří se s Karolem Kotem tehdy setkali, na něj vzpomínají jako na pohledného a slušně vychovaného chlapce, nikoliv jako na zrůdu. Pochybnosti o tom, že by mohl mít na svědomí zmíněné děsivé zločiny souvisely také s komunistickou propagandou, která tvrdila, že sérioví vrazi jsou produktem západní kapitalistické společnosti. Než se objevil Karol Kot, byli sériový vrazi naháněni, zatýkáni a odsuzováni tajně. Jeho případ byl prvním veřejným – pochopitelně z propagandistických důvodů. Komunistická strana chtěla polskému národu ukázat, jak dobře je veřejnost chráněna. Stejně jako celá řada jiných činů, které komunisté vykonali, měl i tento naprosto opačný účinek.
Červený pavouk (foto: A-Company) – Filip Plawiak, představitel Karola Kremera
Karol Kot o všem ochotně hovořil a poskytl vyšetřovatelům a soudu velké množství podrobností o svých vraždách. Zdálo se, že je na ně velice hrdý a nikdy jich nezalitoval. Prohlašoval, že chtěl, aby si ho lidé zapamatovali, aby vstoupil do dějin, a bylo mu naprosto jedno, že by za to mohl zaplatit vlastním životem. Během procesu bylo Kotovi povoleno složit maturitní zkoušku. Jeho duševní způsobilost nebyla nikdy zpochybňována, stejně jako jeho příčetnost. Karol Kot byl odsouzen k trestu smrti a 16. května 1968 byl oběšen.
Po své smrti se stal Karol Kot součástí lidového povědomí. Marcin Świetlicki, krakovský básník, o něm napsal báseň. Existují grafici a malíři, kteří se Kotovými skutky inspirovali ve svém díle. Nicméně příběh snímku Červený pavouk je zcela fiktivní. Nejedná se o thriller, nejedná se o kriminální příběh, nejde ani o životopis. Režisér především toužil po možnosti položit si otázku, proč se z někoho stane vrah, než po jasné a přímé odpovědi na ní. Jak kdysi prohlásil Luis Buñuel: „Odhalit tajemství je jako zneužít dítě: jde o ten nejhorší čin, jakého se můžete dopustit.“
Lucjan Staniak: „Červený pavouk“
Lucjan Staniak je jediným polským zločincem, který je zmíněn v publikaci The Encyclopedia of Serial Killers, napsané Michaelem Newtonem a vydané v USA v roce 2004. Staniak byl v roce 1967 zatčen v domě č. 117 na ulici Aleja Wyzwolenia v Katovicích poté, co zavraždil a rozřezal na kusy 20 žen. Po každé z vražd odeslal místním novinám dopis, napsaný vlastní krví. Jediný háček tkví v tom, že v Katovicích neexistuje ulice Aleja Wyzwolenia a žádný Lucjan Staniak neexistoval. Nikdo neví, kdo si ho vymyslel a proč lidé jeho mrazivému příběhu věřili téměř 50 let. Fiktivní Červený pavouk inspiroval Koszałku k vytvoření postavy veterináře. Je mentorem mladého Karola Kremera a ovlivňuje ho svým charismatem, svou odvahou a svou vychytralostí.
Červený pavouk (foto: A-Company) – Adam Woronovocz, představitel Červeného pavouka
Snímek Červený pavouk si pohrává s pravdou a fabulací a s vykonstruovanými domněnkami. Rozhodnutí zvolit si pro film jméno fiktivního vraha je jen dalším z režisérových dílků, které do této skládačky zapadají. Kdo je v tomto filmu Červeným pavoukem? Veterinář, Karol, nebo snad komunismus? To už si musí divák rozhodnout sám.
[pullquote align=“full“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Připravujeme | Rozhovory s tvůrci a soutěž k filmu – 22. března[/pullquote]
