Nepřehlédněte

Rozhovor | Gaspard Ulliel: Práce s Xavierem Dolanem je čiré blaho

Ve čtvrtek vejde do českých kin další snímek Xaviera Dolana Je to jen konec světa. Hlavní roli spisovatele Louise, který se 12 letech vrací zpět za rodinou, aby jejím členům oznámil svou blížící se smrt, svěřil režisér Xavier Dolan mladému francouzskému herci Gaspardu Ullielovi. Vedle Marion Cotillard, Léy Seydoux nebo Vincenta Cassela je pro českého diváka Gaspard spíše novou tváří. Jeho dosud nejvýraznější rolí byla postava módního návrháře Saint Laurenta ve stejnojmenném filmu z roku 2014.

Gaspard Ulliel (foto: Aerofilms)

Gaspard Ulliel (foto: Aerofilms)

Film Je to jen konec světa je v podstatě nepřetržitý dialog, přesto hodně věcí zůstává nevyřčených. Jaké je to hrát ve filmu, kde se akce odehrává v podtextu?

Vše, na čem opravdu záleží, zůstává ve filmu nepojmenováno. Všechno se točí kolem kuřete na stole a ubrousků, ale postavy si nikdy neřeknou nic upřímného. Nedokážou vyjádřit, co mají opravdu na srdci, a to je pro Lagarceho tvorbu typické (pozn.: francouzský dramatik Jean-Luc Lagarce je autorem divadelní předlohy). Ve francouzštině se tomu říká ‚Crise du langue‘ – krize jazyka. Proto bylo zajímavé tuto hru adaptovat a převést do filmové podoby. Xavier totiž dokázal vyjádřit všechno to nevyjádřené prostřednictvím filmu a dělá to skvěle. Při režírování se zaměřuje na to, aby odkryl vše, co se postavy skutečně a niterně snaží sdělit.

Je zřejmé, že postava Louise úzce souvisí s autorem předlohy. Změnilo to něco na tom, jak jste k jeho ztvárnění přistoupil?

Ano, podle mě v této postavě rozhodně je něco z Lagarceho, autora hry, který zemřel na AIDS. A místy je v této postavě mladého uznávaného umělce, který se vrací domů k rodině, možná i něco z Xaviera (pozn.: Xaviera Dolana, režiséra filmu).
Bylo pro mě zajímavé o Louisovi přemýšlet jako o spisovateli, protože materiál, z nějž vychází, jsou slova, ale ne vyřčená, ne jazyk. Jako umělec neustále poslouchá, pozoruje, vstřebává věci kolem sebe, aby je třeba použil ve své další hře.
Párkrát ve filmu zazní, že jeho inspirace, hlavní látka jeho děl vychází ze vztahů v jeho rodině. Takže si můžeme klást otázku, zda během tohoto jednoho odpoledne není vlastně svědkem podstaty své tvorby. Je to jakési dílo v díle.

Gaspard Ulliel (foto: archiv)

Gaspard Ulliel (foto: archiv)

Jak se vám hrálo? Jste ústředním bodem téměř každé scény.

Bylo samozřejmě velmi náročné hrát postavu, která nikdy pořádně nepromluví. Pořád jen poslouchá a reaguje na ostatní, ale bylo to moc zajímavé. Pamatuji si, jak jsem poprvé dostal scénář. Xavier mi ho poslal poštou a byl u toho krátký rukou psaný dopis, kde stálo, že je mu trochu trapné nabízet mi tuto roli, protože má strach, že budu poněkud překvapený a zklamaný z postavy, která toho tak málo namluví. Když mě uklidňoval, moc hezky popisoval, kolik toho lze vyjádřit beze slov a jak zajímavé bude zaplňovat ty chvíle mlčení.

Gaspar Ulliel s Léou Seydoux na premiéře filmu v Cannes

Gaspard Ulliel s Léou Seydoux na premiéře filmu v Cannes

A bavilo vás to?

Moc mě to bavilo. A práce s Xavierem je pro herce čiré blaho, sám je totiž herec, takže víte, že vás bude točit s naprostým zaujetím, precizností, láskou a nadšením, které potřebujete. Spočívá to ve schopnosti zachytit ty nejjemnější nuance vašeho hraní, obzvlášť při všech těch detailních záběrech. Je to, jako byste byli pod mikroskopem. Je to úžasné, protože víte, že každý dech, každé mrknutí oka bude na kameře. Je to unikum.

Recenze ve čtvrtek
Rozhovor s Vincentem Casselem v sobotu

-red-
zdroj: Aerofilms 
foto/video: Aerofilms, archiv, Chanel

je-to-jen-konec-sveta-plakat-a1-03