Recenze | I dva jsou rodina i přes slabší scenář pobaví

Francouzsko-anglická dramedie se sociálním podtextem I dva jsou rodina (Demain tout commence) je dílem francouzského režiséra Hugo Gélina. Ten v roce 2013 získal Césara za nejlepší debut (Comme des frères). Teď přichází v podstatě s remakem filmu Bez návodu mexického režiséra Eugenia Derbeze, který byl v Mexiku a Americe slušným kasovním trhákem, a i tahle novinka ve Francii poměrně slušně zabodovala. Český název filmu sice zpečeťuje téma celého příběhu, nicméně původní francouzský název mnohem lépe vystihuje jeho myšlenku. Tou je žití teď, tady a pokud možno naplno ať už se děje cokoliv.

I dva jsou rodina (foto: Bohemia MP)

Příběh vypráví o Samuelovi (Omar Sy), který vede celkem záviděníhodný a bezstarostný život na francouzském Azurovém pobřeží. Ale to jen do chvíle než se objeví Kristin (Clémence Poésy) – někdejší milenka na jednu noc. A nepřichází sama… Má pro Samuela zásadní překvapení. Přiveze mu mimino – dceru a vzápětí nečekaně uteče. Samuel se pak v naději, že matku dítěte najde, i s holčičkou vydá do Londýna. Výsledkem jeho hledání je ale “jen” náhodné setkání s filmovým producentem Berniem (Antoine Bertrand), který se stane jejich londýnskou záchranou a dobrým životním přítelem. Děj příběhu se pak velmi rychle posune o osm let dopředu. V té době Samuel pracuje jako filmový kaskadér a jeho okouzlující dcerka Glorie (Gloria Colston) zažívá výchovu, kterou by jí mohlo závidět nejedno dítě. Ale chybí tu máma. A tahle skutečnost začíná na Glorii stále více doléhat. Všechno se změní ve chvíli, kdy se Kristin, Gloriina máma rozhodne přijet do Londýna. Tím celkem předvídatelně nastávají zásadní změny, nutnost sdílet, názorová rozdílnost a úvahy o budoucnosti. To ale není to nejhorší…

Režisér titulní roli svěřil Omaru Sy, jehož vtip, humor a neformálnost je osvěžující a chvílemi i mile samozřejmá. Diváka buď bude nebo nebude bavit podobný styl humoru, který už zná z jeho role ve snímku Nedotknutelní. Sy je v “Rodině” nejprve hochštaplerským svůdcem, se kterým se dá zažít dobrodružství a pocit svobody. Ale pak přichází na řadu jeho role přerostlého dítěte – rozuměj Gloriina otce, který svou dceru vychovává po svém, s velkou dávkou lásky a bere ji jako parťáka. Gloria je roztomilá a živá a vtipy svého filmového otce ji očividně baví. Celkově ale jejich společné herectví “klouže” jen po povrchu v popisné formě, což je ku škodě věci. Všechny každodenní úkony mají dokonalou choreografii a tím se z děje úplně vytrácí věrohodnost.

čtěte také: Rozhovor s Omarem Sy

Pohodová podívaná, ale zvrat přichází též

V příběhu snad nenajdeme jejich jedinou společnou scénu, která by ukazovala nějaké hlubší city těch dvou nebo konflikt. Za to ale nemohou herci, spíš režisér. Jakoby jim nestihl při svém čerstvém tempu dopřát dost prostoru a žene je kupředu jako splašené koně. Divák je tak dvě třetiny filmu kolébán “funky” stylem vyprávění a s nějakým zásadním zlomem pak už vlastně tak nějak přestane počítat. Ale i jeho čas přijde a je to pak slušná rána na solar, která dokáže uzemnit.

I dva jsou rodina (foto: Bohemia MP)

Snadněji se pak odpouští i dávka patetična v samotném závěru filmu. Film se natáčel v lokacích Azurového pobřeží a v Londýně, což znamenalo mít k dispozici velmi slušný rozpočet. Škoda, že místo “cool” míst se více neinvestovalo do propracovanějšího scénáře. Pointa příběhu mluví o tom, že všechno se prostě dá a musí přežít. Že odvaha, lidskost a smíření jsou superdůležitou “výbavou” každého člověka, který pochopil jednoduchou pravdu o omezeném čase trvání lidského života. Jenže já si nejsem jistá, že se tomu dá v tomhle provedení úplně uvěřit. Už třeba jenom proto, že Samuel se nikdy nenaučí anglicky a systém Velké Británie ho přijme přímo s otevřenou náručí. Pak je tu taky Kristin – Gloriina máma, která svěří svoji dceru do rukou vlastně absolutně neznámému muži jakoby jí bylo úplně jedno, co s její dcerou bude. Po letech se skoro jako duch objeví a chce Glorii získat zpět. Z příběhu se taky nikdy nedozvíme důvod, proč Kristin kdysi udělala to, co udělala, nicméně chápu, že to asi nebyla ambice filmu.

I dva jsou rodina (Antoine Bertrand a Omar Sy)

  • Režie - 60%
    60
  • Scénář - 45%
    45
  • Kamera - 60%
    60
  • Herci - 70%
    70
  • Hudba - 60%
    60

I dva jsou rodina (2016)

Pohodová podívaná, která ale nemá příliš dobrý scénář. Jediné, co ale určitě platí i v reálném životě je, že dokonalé matky ani dokonalí otcové prostě neexistují. I o tom je tento film.

65 %
Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Bohemia Motion Pictures © 2017

I dva jsou rodina
Demain tout commence
Komedie / Drama
Francie / Velká Británie, 2016, 118 min
Premiéra: 23. 2. 2017 Bohemia MP

Režie: Hugo Gélin
Scénář: Hugo Gélin, Mathieu Oullion, Jean-André Yerles
Kamera: Nicolas Massart
Hudba: Rob Simonsen
Hrají: Omar Sy, Clémence Poésy, Antoine Bertrand, Gloria Colston, Anna Cottis, Barrie Martin, Attila G. Kerekes, Ashley Walters, Clémentine Célarié, Alice David, Raquel Cassidy, Cécile Cassel, Antoine Gouy, Guillaume Bouchède, Noémie Kocher, Patrice Melennec, Ruben Alves, Elaine Caulfield, Christian Erickson, David Lowe, Jay Benedict, Richard Banks, Ben Homewood, Howard Crossley, Phelim Kelly

 

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.