Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm 2017 se blíží do finále a již zná vítěze ve všech festivalových soutěžích. Hlavní cenu za celovečerní film pro dospělého diváka získal francouzský režisér Jean-François Laguionie za snímek Louise na pobřeží, za celovečerní film pro děti pak byl oceněn loutkový film Můj život Cukety švýcarského režiséra Claudea Barrase. Cenu za nejlepší krátký film si odváží španělský režisér Alberto Vázquez za snímek Decorado. Nejlepším studentským filmem je Pipka polské režisérky Renaty Gasiorowské. Porota v této kategorii ocenila i českou mladou tvorbu, zvláštní uznání získal studentský film Plody mraků Kateřiny Karhánkové.
V Mezinárodní soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu španělský režisér Alberto Vázquez za svůj film Decorado. Zvláštní uznání si odnáší maďarský snímek Balkon, který režíroval David Dell’Edera.
Hlavní cena v Mezinárodní soutěži studentských filmů odjíždí do Polska – porota ji udělila Renatě Gasiorowské za film Pipka. Zvláštní uznání v této soutěžní kategorii pak zůstává doma – porota jej udělila Kateřině Karhánková z pražské FAMU za film Plody mraků.
Pipka (foto: Anifilm)
V Mezinárodní soutěži abstraktních a nenarativních animací si hlavní cenu odváží snímek Orogeneze francouzského režiséra Borise Labbého a zvláštní uznání pak film Volno německé animátorky Urte Zintlerové. Další soutěžní kategorii, Mezinárodní soutěž videoklipů, ovládl režisér Hoji Tsuchiya s klipem Uri Nakayama: Spring Time-Old Man. Zvláštní uznání si pak rozdělí francouzská tvůrčí dvojice Mrzyk & Moriceau za videoklip The Avalanches: Subways.
Novinkou letošního Anifilmu pak byla Mezinárodní soutěž nezávislých počítačových her, z které si cenu za výtvarný počin v nezávislé počítačové hře odveze dánské studio Playdead za hru INSIDE a cenu za nezávislou počítačovou hru pro děti a mládež pak holandský autor Adriaan de Jongh za hru Hidden Folks.
A toto nejsou jediné ceny festivalu – na samém začátku byla udělena Cena za celoživotní přínos animovanému filmu, kterou získal výtvarník Jiří Šalamoun. Letošní Anifilm uvedl ve svém programu všechny jeho filmy a na výstavě připomenul také Šalamounovy výrazné výtvarné „zásahy“ do hraných filmů v podobě titulků, sekvencí i plakátů k nim.
Maxipes Fík (foto: archiv)
Již nyní je možné shrnout pár statistických údajů: na jednotlivé filmové, odborné i doprovodné programy přišlo, stejně jako v loňském roce, více než 27 000 diváků. Festivalu se zúčastnilo přes 1 200 filmových profesionálů, v sedmi soutěžních sekcích se utkalo 132 snímků a z toho jich 9 bylo celovečerních, 35 krátkých, 44 studentských, 22 v kategorii abstraktní a nenarativní animace, 22 videoklipů a do letos poprvé vyhlášené soutěže se zapojilo 17 nezávislých počítačových her.
Adam Elliot (foto: Anifilm)
V Třeboni se představila i současná italská a korejská tvorba, program nových talentů, tedy debutujících tvůrců ze střední a východní Evropy, na festivalových plátnech se připomenuly některé klasické filmy a svou kompletní animovanou tvorbu osobně uvedl oscarový tvůrce Adam Elliot, který byl velice milým hostem Anifilmu. Své filmy představili i někteří z porotců, například režisér Paniky v městečku Stéphane Aubier, italská animátorka Magda Guidi, česká režisérka, proslavená svým uměním animace malby na skle Lucie Sunková, oceňovaný argentinský tvůrce Juan Pablo Zaramella a srbský animátor Miloš Tomić, který studoval i na pražské FAMU. V programu tradičně nechyběly filmy nominované do finále soutěže o evropskou cenu Cartoon d´Or, populární filmové programy Animo pro děti, které si pak mohly vyzkoušet vlastní tvůrčí schopnosti v Dílnách animace.
V rámci Anifilmu proběhlo Business Bistro, kde probíhala setkání zástupců animačních a VFX studií, herních vývojářů a tvůrců virtuální reality. Návštěvníci festivalu si zde i ve speciální festivalové VR zóně mohli na vlastní smysly vyzkoušet pohyb a pobyt ve virtuálním světě.
Anifilm letos nabídl i čtyři výstavy, první z nich, Loutka žije!, se věnovala současné české loutkové animaci, výstava Italská animace představila klasickou techniku ručně malované animace z Apeninského poloostrova, název již zmíněné výstavy Jiří Šalamoun – Maxipsem v animaci je výřečný a světelná instalace Pokoj byla dílem studentů ateliéru Filmové a televizní grafiky na pražské UMPRUM.
-red-
zdroj: G. Zajícová, P. Slavík
