Recenze | Dokud nás svatba nerozdělí – ještě že existují francouzské komedie!

České kinosály nově baví francouzská komedie nerozlučné francouzské scenáristické a režisérské dvojice Oliviera Nakache a Erica Toledana. Jejich předchozí dva snímky jsou v Čechách velmi dobře známé vážnější Samba (2014), ale hlavně snímek Nedotknutelní (2011).

Dokud nás svatba nerozdělí (foto: Aerofilms)

Pánové Nakache a Toledano si tentokrát pro svůj filmový příběh vybrali téma svatby. Nesoustředí se na svatebčany. Cílí na ty, kteří celou svatbu musí odpracovat a pro něž je to jen rutinní záležitost. Hlavní postavou v Dokud nás svatba nerozdělí je tedy celý zaměstnanecký ansámbl čítající množství kuchařů, číšníků, lehce psychopatického a zároveň „žravého“ fotografa (Jean-Paul Rouve) a na poslední chvíli najatého zpěváka Jamese (Gilles Lellouche), který má svoje vlastní představy o vytváření svatební atmosféry hudbou a také svéráznou interpretaci jakékoliv písně. Tomu všemu velí přísný, leč spravedlivý profesionál Max (Jean-Pierre Bacri), který začíná uvažovat o změně ve svém pracovním i osobním životě. Honosná svatba se koná na zámku ze 17. století a má být dle požadavků svatebčanů střízlivá, vkusná a elegantní. Nevinný požadavek je ale nakonec s takovou pestrou škálou pracovníků celkem potíž splnit a vzniká prostor pro nekonečné množství gagů, které vám polechtají bránici.

Tuzemský divák ve snímku určitě najde zalíbení. Humor, který vychází z nešikovnosti, rozdílnosti a třebas i lajdáctví, dokážou tvůrci seskládat tak dobře, že se prostě nenudíte. I když osobně cítím přejímání už osvědčeného třeba z role naštvané Adel (Eye Haidara), která je Maxovou zástupkyní. Hodně mi připomíná vzhledem i chováním postavu Omara Sy v Nedotknutelných. Ano, v lecčems je model filmu opakováním toho, co už u autorské dvojice fungovalo, byť v jiném prostředí a jiným počtem lidí před kamerou. Ale nakonec je humor stejně buď jenom dobrý, nebo špatný. A v tomhle případě je nepochybně dobrý.

Rozhovor s režisérem v neděli 19. listopadu

Dokud nás svatba nerozdělí (foto: Aerofilms)

Mistři načasování

Hnacím motorem ve snímku je jazzová muzika izraelského kontrabasisty Avishaie Cohena, které snímku udržuje tempo ve stylu „ problémy řešíme za pochodu, ale s nadhledem“.
Toledano s Nakachem umí vystihnout moment a vtip hodně dobře načasovat. Zůstává v tom lidskost, přirozenost a hlavně uvěřitelnost. To je nutno považovat za umění dobré komedie, kterých se dá do roka spočítat na prstech jedné ruky. Bezesporu k tomu pomohl i Jean-Pierre Bacri, který dvojici pomáhal s dialogy, ale ve své skromnosti si nepřál si být uveden jako scénárista.

Dokud nás svatba nerozdělí (foto: Aerofilms)

Kdyby bylo na mě, možná bych snímek usekla ještě dřív než se scénář pustí do smířlivého uzavírání příběhu. I tak jsem ale odcházela spokojená, odpočatá a rozesmátá.

  • Režie - 85%
    85
  • Scénář - 80%
    80
  • Herci - 80%
    80
  • Hudba - 85%
    85
  • Vizuál - 80%
    80

Dokud nás svatba nerozdělí (2017)

Dokud nás svatba nerozdělí v sobě má inteligentní francouzský humor s dobře vedenou režií. Je to vlastně pocta pracující třídě současné Francie, která je dnes národnostně a kulturně mnohobarevná víc než kterékoliv jiné evropské země. Nakache a Toledano si toho jsou dobře vědomi a nenápadně skrz film posílají svým krajanům jasnou zprávu, kterou ve snímku rád používá Max „musíme se přizpůsobit“.

80 %
Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Aerofilms © 2017

Dokud nás svatba nerozdělí
Le Sens de la fête
Komedie
Francie, 2017, 115 min
Premiéra: 16. 11. 2017 Aerofilms

Režie: Olivier Nakache, Eric Toledano
Scénář: Olivier Nakache, Eric Toledano
Kamera: David Chizallet
Hrají: Suzanne Clément, Gilles Lellouche, Jean-Paul Rouve, Kevin Azaïs, Judith Chemla, Jean-Pierre Bacri, Vincent Macaigne, Hélène Vincent, Jackee Toto, Alban Ivanov, Benjamin Lavernhe, William Lebghil, Antoine Chappey, Nicky Marbot, Grégoire Bonnet, Sam Karmann, Delphine Théodore, Eye Haidara, Gabriel Naccache

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

%d blogerům se to líbí: