Za očekávaným snímkem Zrodila se hvězda, který od své nedávné světové premiéry na festivalu v Benátkách zaznamenává možná až neočekávaný úspěch, stojí režisérský a scenáristický debut amerického herce Bradleyho Coopera. Někdejší „Americký sniper“ v něm hraje hlavní roli společně se Stefani Joanne Angelina Germanotta známou spíše pod uměleckým jménem Lady Gaga. Pro ni je to zase filmový herecký debut, kterým rozhodně aspiruje na oscarovou nominaci. Bradley Cooper natočil příběh, který se na filmových plátnech objevil už několikrát. Lady Gaga tak kráčí ve šlépějích hereček Constance Bennett, Janet Gaynor, Judy Garland nebo Barbry Streisand.
Zrodila se hvězda vypráví o servírce Ally, která potká na drogách a alkoholu závislého rockového kytaristu a zpěváka Jacksona Mainea. Možná, že to jako krátké shrnutí příběhu může znít skoro až prvoplánově, ale na plátně tomu tak rozhodně není. Zrodila se hvězda vás totiž přesvědčí, že Lady Gaga je nejen výtečná zpěvačka, ale také skvělá herečka, která vás ani na chvilku nenechá přemýšlet o tom, proč si novopečený režisér a scénárista Cooper vybral za partnerku právě ji. A stejně tak je třeba složit poklonu i jemu. Bradley Cooper se totiž zase naopak kromě velice solidního režisérského umu představil jako velmi dobrý zpěvák. I jeho herecký projev dozrál a chytil druhou mízu. Role Jacksona mu prospívá a chemie, která mezi ním a Lady Gaga funguje, vás pravděpodobně nejednou dovede svou autenticitou k upřímným slzám i smíchu. Užijte si to!
Přinášíme vám rozhovor s oběma hlavními představiteli, který vznikl v Benátkách přímo po premiéře snímku.
Jaké jste měli pocity před premiérou? Byli jste nervózní, cítili jste pokoru?
Bradley Cooper (BC): No jistě, o tom nepochybujte…
Lady Gaga (LG): Naprostou. Přesně to vystihuje moje pocity těsně před začátkem.
BC: Todd Phillips, můj drahý přítel a business partner vždycky říká, že nic se nevyrovná tomu, když točíš film. Ten pocit znamená všechno. Zároveň se staneš absolutně zranitelným. Současně máš za všechno zodpovědnost. A do tohoto projektu jsem se zamiloval, zabýval jsem se jím velmi dlouho. Včera na premiéře jsem se na Stefanni otočil a říkal jsem jí, „Tak a je to, teď už film musíme nechat jít vlastní cestou.“ A je to skutečně tak, teď patří divákům. Cítím z toho nevysvětlitelný pocit smutku a současně i víru a úlevu, že se film líbí.
Řekli byste, že snímek je variací snímku z roku 1976, kde si vedle sebe zahráli neherci a zpěváci Kris Kristofferson a Barbra Streisand?
BC: Nikdy jsem nad tím takhle neuvažoval. Všeobecne filmy miluju a vážím si téhle práce. V našem filmu jsme se snažili respektovat určitou vizuální stránku, zabarvení a samozřejmě jeho vyznění.
Stefani, viděla jste všechna filmová zpracování příběhu? Které máte nejraději?
Ano, viděla jsem je všechny. Ale neřeknu, kterou z nich mám nejraději, nechci nikoho urazit. Prozradím jenom, že Judy Garland je moje naprosto nejoblíbenější herečka ze všech.
Jackson Maine mluví ve snímku o tom, že člověk musí mít, co říct. Jak důležitá jsou pro vás oba tahle slova?
LG: Pro mě osobně je to podstatná část umělecké práce. To, co umělce dělá umělcem, je právě jeho originální pohled na věci a názor. A bez toho by umění nemohlo existovat. I ve filmu je to nejdůležitější téma a právě to, co mojí postavě Ally pomůže, aby se posunula. Na začátku snímku je velmi deprimovaná. Je smutná a nevěří v sebe samu. Vzdává se svojí představy o tom, že se stane zpěvačkou. Ale Jackova víra v ní jí pomůže létat, jeho láska jí pomůže změnit se. To je podstata příběhu.
BC: Všechno někde začíná, pokračuje a končí. A hodně z toho, co Jackson ve filmu říká, v sobě přináší naději, která je esencí snímku. Ve snímku zazní i jeho věta k Ally, „ Teď ti naslouchají. Ale je jen na tobě, abys dokázala zůstat tím, kým jsi i dál.“ Všechno v podstatě záleží jenom na odvaze říct, co si doopravdy myslíte.
Jak byste ve zkratce popsali svoje postavy?
BC: Můj Jackson…to je takové dítě. Je mu pořád ještě třináct. Zapomněl se v době, kdy mu zemřel otec. Miluje opravdovost, uměleckou čistotu a talent, a to všechno uvidí v Ally. Jenže ona má svou vlastní cestu. Ale právě díky ní se mu povede trochu dospět.
LG: Snímek velmi upřímně ukazuje jak to chodí, když vám ve světě hudebného průmyslu známý manager nabídne, že z vás udělá hvězdu. Neustále nabízí nějaká vylepšení, chce vás vést, představí vám choreografa… To se stalo i Ally. Ona ale dává na svůj vlastní instinkt, jak je to jen možné, a snaží se zůstat sama sebou. S Jacksonem se milují, ale různé návykové látky a jejich vzájemná závislost z jejich vztahu dělají jízdu na horské dráze. A hudba filmu vychází z jeho podstaty. Je to životní výzva pro oba dva.
A osamělost…to je také velké téma snímku.
BC: Ano, to je pravda. I tenhle pocit se objeví, když se zamilujete. Je to nedílná součást vztahu.
A jak jste si užili vaše vystoupení na hudebním festivalu v Glastonbury?
BC: To byl naprosto neskutečný nářez! Hudbu miluju a na Glastonbury jezdím pravidelně už posledních šest ročníků. Znám se dobře s jeho pořadateli. Je to největší hudební festival na světě, který je v soukromých rukou a zároveň místo, které je „chrámem“ kapel a muzikantů. Je to naprosto neskutečné místo!
LG: Pro mě to byl úžasný moment mojí kariéry.
BC: Bylo to opravdu něco. Říkal jsem si, „Kruci, ty jo! Já dostal prostor na Glastonbury!“ Myslím, že to bylo i poprvé v historii, kdy nějaký hraný snímek dostal možnost točit přímo tam. Měl jsem velké štěstí, no a teď „mám“ čtyři minuty na hlavním pódiu v Glastonbury. A ještě navíc přede mnou vystupoval právě Kristofferson. Úplnou náhodou tam měl už dávno domluvené vystoupení. No není to úplně šílené?
LG: To je takové zadostiučinění pro Bradleyho jako režiséra. Věnoval tomu všemu tolik energie!