Olga Dabrowská: Geny se nezapřou, Trojanovi jsou úžasní

Scenáristka a režisérka Olga Dabrowská chce svým filmem Cena za štěstí (CZŠ) ukázat, jak v současnosti žije generace těch, kteří prožili 90. léta divokým hledáním své identity.  Na sociologický fenomén dnešní doby nahlíží s lehkostí a mírnou nadsázkou. V rozhovoru popisuje nejen vznik filmu Cena za štěstí, ale také bohaté herecké obsazení, a jak se režíruje první sex vlastní nezletilé dcery. Film je v kinech od čtvrtka 10. ledna.

Jak byste představila film CZŠ, který jste napsala a rovnou i režírovala?

Třicetiletým teenagerům, kteří sice chtěli mít lásku, ale nedokázali udržet dlouhodobé vztahy je dnes pětačtyřicet, padesát a také chtějí mít trvalou lásku, udržet si rodinu. Jenže oni to nedokážou. Nedokážou udržet dlouhodobější vztahy, ale už toho zažili tolik, že z těch jejich krátkodobých nepovedených vztahů vznikají různá alternativní uskupení vůči klasickým rodinám a z těchto uskupení už vyrůstají děti.
Jde vlastně o sociologický fenomén dnešní doby, kdy se více než polovina dětí rodí mimo klasické rodiny.  Film pokládá vlastně otázkou, kam to vede? Co bude s takovými dětmi, co udělají s tímto světem?

Kde jste se inspirovala?

Dost jsem toho vypozorovala přímo ze svého okolí.

Cena za štěstí (foto: Bontonfilm)

Když si člověk napíše scénář a ještě se film rozhodne režírovat, nakolik u něho funguje určitá sebereflexe?

Tak jste vlastně v takové schizofrenii. Běžnější opravdu je, že scenárista napíše scénář, předá ho režisérovi a pak se scenárista zlobí na režiséra, že mu kazí jeho krásný scénář a režisér se zlobí na scenáristu, jak mu kazí obrazy, a že se podle jeho scénáře nedá točit. Já jsem při natáčení CZŠ prožívala obojí. Musela jsem se někdy sama se sebou trošku hádat. Na druhou stranu bylo výhodou, že jsem si mohla své obrazy domýšlet a nemusela jsem se vzdávat hlavní myšlenky filmu.

Do jedné z hlavních rolí jste se nebála obsadit vaší dceru Olinku. Dostala prostor, mluvit do scénáře?

Roli Barborky jsem od začátku psala pro Oli. Herečkou chtěla být od dětství, hraje v různých studentských filmech. Je to velká role, ale my jsme si jí zkoušeli už během psaní scénáře a i některé postřehy a nápady v něm jsou právě její.

Cena za štěstí (Olga Wdowiaková, dcera Olgy Dabrowské)

Až diváci uvidí váš film SZŠ, určitě je stejně jako mne napadne otázka: jak se režíruje vlastní dcera? V době natáčení jí navíc bylo patnáct let a na place z vašich úst zněly příkazy typu „vem si už tu cigaretu“.

Tady se prolíná skutečná realita s tvorbou. Postava Barborky kouří a nejen kouří, zkouší i jiné věci, které doufám, že opustí a doufám, že i Olinka například toho kouření brzy nechá. Nejsem vůbec ráda, že kouří i v realitě.

A jak se režíruje sex vlastní dcery, samozřejmě ten filmový?

Měli jsme nejdříve nějaké zkoušky, ale ty byly spíše jenom čtené a mírně pohybové. (Zamyslí se mateřsky.) No, musela jsem se oprostit od toho, že jsem matka a stejně jako v ostatních obrazech jsem se soustředila na režii herečky a ne režii vlastní dcery. Myslím ale, že tyto scény byly mnohem horší pro Olinčinýho bratra Dominika, který dělal asistenta režia a neblaze snáší situace, kdy se na Olinku jen třeba někdo zle podívá.

Cena za štěstí (foto: Bontonfilm)

Jak velký prostor jste měla ve volbě představitelů vašich filmových postav?

Měla jsem velké štěstí, že mi producenti dali volnou ruku. Shodli jsme se na tom, že pro film chceme hlavně výborné herce. Samozřejmě byli rádi, že jsem obsadila několik opravdu známých jmen, ale hlavním kritériem pro mne bylo, že všichni musejí být skvělí herci. Některé jsem obsadila proto, že už jsem je měla v hlavě od začátku psaní scénáře.

Kteří herci to byli?

Jasno jsem měla nejen v případě dcery Olinky, ale například i role Ivety, ztvárněná Ivanou Chýlkovou, nebo Tomáše Hanáka už jsem měla před očima od začátku. Naopak do role Silvy jsem pořád nevěděla koho obsadit. Dělala jsem velké castingy, hledala jsem i mezi neherečkami.  Hledala jsem nějakou zajímavou ženu, která by dokázala okouzlit muže i ženy a mohla by obhájit dost kontroverzní postavu, kterou by nakonec měli diváci rádi. Pak jsem na castingu našla Vandu Hybnerovou, za kterou jsem moc vděčná. Když to Vanda zahrála, hned jsem věděla, že je vyhráno. Pak ve filmu hraje skvělá Klára Trojanová, kterou jsme rovnou pozvali na kamerové zkoušky. Jednak je to maminka Pepy Trojana a přišlo nám zajímavé, kdyby reálná maminka hrála maminku i synovi, coby filmové postavě. Ono se ví, že Klára Trojanová je skvělá herečka, ale přeci jenom měla čtyři děti a s nimi i delší profesní pauzu. Jsem moc vděčná, že diváci zase uvidí takovou herečku v jedné z nejdůležitějších rolí nového českého filmu!

Vám se pro film podařilo „ulovit“ hned několik zástupců rodu Trojanů. Kdo byl první volbou?

První obsazený do filmu byl Pepa Trojan (junior), následně jeho maminka Klára Trojanová, potom dědeček, pan Ladislav Trojan a nakonec ještě Pepův starší brácha Franta Trojan.

Ve filmu hraje více potomků slavných českých hereckých rodů. Označila byste je za novou hereckou krev?

Já si myslím, že geny se nezapřou. Kluci Trojanovi jsou jednoznačně úžasní, máme tady i dcery Vandy Hybnerové a Saši Rašilova, které také mají nepopiratelný herecký talent. Já jsem s nimi byla na place moc spokojená. Tak uvidíme, co předvedou dál.

V CZŠ se diváci mohou těšit i na herecké výkony v podání řady zajímavých českých osobností. Vedle slavných youtuberů se například představí v roli výtvarník David Černý. Jak vás napadlo obsadit jeho?

David je můj dlouholetý kamarád, hráli jsme spolu ve filmu Knoflíkáři. Je to taková autentická osobnost, která je přijímaná nejen naší, ale i mladou generací. Ve filmu má roli masterminda, takového guru jednoho squatu. Poskytuje v něm prostředí mladým lidem, aby se nějakým způsobem vyvíjeli, zároveň je inspiruje, protože má svobodného ducha, žije tak, jak sám chce, dělá to, co chce.  Výhodou je, že ani moc nemusel hrát.

-red-
foto/video: Bontonfilm © 2019

%d blogerům se to líbí: