Nepřehlédněte

V Praze otevřelo Národní filmové muzeum NaFilM – i díky veřejnosti

Ve Františkánské zahradě v centru Prahy se otevřelo první muzeum filmu v České republice. Nevšední interaktivní expozice Národního filmového muzea NaFilM přibližuje fascinující svět filmu a nabízí zážitek pro děti i dospělé. Zajít do muzea je možné každý den od 13 do 19 hodin kromě pondělí, dopoledne jsou vyhrazena školním programům. Projekt NaFilM vzešel z nadšení studentů filmové historie Adély Mrázové, Terezie Křížkovské a Jakuba Jiřiště. Za muzeum se postavila i řada českých filmařů, kteří měli možnost jeho postupný vývoj sledovat. Projekt podpořila také veřejnost – filmové muzeum NaFilM se stalo vůbec prvním projektem v historii crowdfundingového portálu Hithit.cz, jemuž se podařilo už potřetí úspěšně dokončit veřejnou sbírku.

Národní filmové Muzeum NaFilM

Návštěva muzea NaFilM nabízí příležitost objevovat, jak film funguje, a poznávat jeho historii zábavnou a interaktivní formou. Muzejní instalace propojují historii se současnými technologiemi, takže si na své přijdou všechny generace. “V muzeu najdete například virtuální realitu nebo holografickou projekci, které neobvyklým způsobem seznamují s praktikami prvních filmových projekcí z počátku dvacátého století,” říká jeden z kurátorů výstavy Jakub Jiřiště. Originální exponáty, které nikde jinde nenajdete, tvůrci vyrábějí přímo pro účely muzea. Je možné si je vyzkoušet a díky nim se o filmu učit z vlastní zkušenosti.

Národní filmové muzeum NaFilM

Dvě patra tajemství (nejen) české kinematografie

Než se muzeu NaFilM podařilo najít stabilní zázemí v historickém domě Mozarteum architekta Jana Kotěry, putovalo po Praze s dočasnými výstavami. Rozloha nové muzejní expozice je však dvakrát větší než u poslední z výstav, a proto bylo možné dosavadní instalace výrazně rozšířit.

Na své si tak přijdou i milovníci filmových projekcí – v expozici jsou nejen nejstarší promítací přístroje jako laterna magika, ale také klasická 35mm promítačka na kliku, ze které je možné si postaru promítnout film z pásu. Expozici doplňují přes dvě hodiny projekcí českých a zahraničních filmů. Součástí muzea je i ruchové studio, kde je možné si po vzoru světoznámých “brunclíků”, mistrů ruchu z Barrandova, vytvořit vlastní zvukovou nahrávku, nebo laboratoř J. E. Purkyně pro experimentování se zrakem. V závěru návštěvy si návštěvníci mohou natočit svůj animovaný film, který si z muzea odnesou domů.

Národní filmové Muzeum NaFilM

Muzeum filmu u nás doposud chybělo, do jeho otevření se zapojila i veřejnost

Projekt NaFilM vzešel z nadšení studentů filmové historie Adély Mrázové, Terezie Křížkovské a Jakuba Jiřiště. Českému filmu je už víc jak sto let, má svou osobitost i světový význam a my jsme si řekli, že by si zasloužil své muzeum. Místo, které bude vzdělávat a skvěle doplňovat rozvíjející se filmovou a mediální výchovu na školách a přístupnou formou představovat národní kinematografii českým i zahraničním návštěvníkům, dodává Adéla Mrázová. Za muzeum se postavila i řada českých filmařů, kteří měli možnost jeho postupný vývoj sledovat. Mezi nimi jsou například režiséři Zdeněk Svěrák, Jiří Menzel a Jan Hřebejk nebo dokumentaristky Olga Sommerová a Helena Třeštíková, která expozici prověřila i s vnučkou: “V poslední době jsem navštívila různá muzea filmu ve světových metropolích a musím říci, že to naše Filmové muzeum se jim zcela vyrovná.“

Projekt podpořila také veřejnost – filmové muzeum NaFilM se stalo vůbec prvním projektem v historii crowdfundingového portálu Hithit.cz, jemuž se podařilo už potřetí úspěšně dokončit veřejnou sbírku, ve které se heslo “Národ sobě” vyměnilo za “Národ na film”. Díky lidem z celé České republiky a jejich finanční podpoře bylo možné postupně budovat muzejní expozici a po třech letech se ji konečně podařilo otevřít ve vlastních a dostatečně velkých prostorech. Muzeum dlouhodobě podporuje Státní fond kinematografie, Ministerstvo kultury, Magistrát hl.m. Prahy i Univerzita Karlova, na jejíž Filozofické fakultě tvůrci studují a která NaFilM v roce 2018 ocenila za mimořádný přínos prestižní cenou Miloslava Petruska.