Recenze | Zatoulaný je niterný příběh prostý jakékoliv exhibice

Francouz Camille Vidal-Naquet debutuje jako režisér a scenárista syrovým snímkem Zatoulaný. K jeho natočení ho inspirovala osobní zkušenost. Několik let totiž docházel do pověstného Buloňského lesíka u Paříže a staral se tam převážně o gay prostituty. Prostředí, podmínky, jejich zkušenosti a vlastně celá situace mu přišla natolik alarmující, že si vymyslel příběh divokého Léa, který i v takovém prostředí plném násilí nachází stopy lásky a stejně tak opravdový cit dokáže a chce dávat. Hlavní roli zmíněného Léa v téměř dokumentárně laděném snímku si zahrál Félix Maritaud (120BPM, 2017) a vedle něj se v neméně zásadní roli objevil herec Eric Bernard jako nesmířený prostitut arabského původu Ahd.

Zatoulaný (foto: Queer Film)

Film přináší situace z každodenního Léova života, který se protlouká životem na ulici, jak jen to jde. Je ve špatné fyzické kondici a paradoxem je, že nejvíce lidskosti, vřelosti a citu mnohdy zažívá právě se svými klienty. Především s těmi staršími. Seznámí se taky se zmíněným Ahdem, kterého potká nedaleko místa, kde se prodává.
Snímek mnoho slovy nevysvětluje dialogy, nechává spíš diváka prostřednictvím ruční kamery sledovat Léa, Ahda a další prostituty převážně z Balkánu, Afriky nebo Blízkého východu při jejich každodenní pracovní rutině umožňuje divákovi/voyerovi sledovat nejintimnější momenty s nejrůznějšími klienty. To jsou chvíle pravdy – někdy překvapivé množství respektu nebo naopak jeho absolutní nedostatek, fatální nebezpečnost některých klientů, mravní zkaženost, drogy, násilí, pocity nadřazenosti u klientů, že prostitut je věc, kterou je možnou použít a zase odhodit.
Jak si pak ti, pro něž je sex živobytí mají udržet nějakou hrdost? Nebo je v pořádku zažívat určitou formu ponížení? Je naopak možné cítit skutečný cit, když s někým jdete na sex za peníze? Léo je osamělá duše, rozbitá osobnost, která touží, aby ho zase někdo posbíral a aspoň na moment mu dal pocit, že na něm záleží, že láska není vymyšlené slovo. Touží hlavně po skutečné lásce Ahda ale ten, i přesto, že má pro dvaadvacetiletého mladíka slabost, homosexuální vztah v osobním životě nedokáže akceptovat. Nemá ji stejně jako Léo zakódovanou ve svém DNA.

Žádná teatrálnost

Otevřeně sexuální scény už sice dávno k francouzské kinematografii patří, ale Vidal-Naquetova práce je sympatická tím, že při jejich realizaci před kamerou netoužil po žádné pompéznosti, hysterii, teatrálnosti. Je niterný i popisný a nejspíš věrně vykresluje všednodennost a někdy až nechuť, která se s nejstarším řemeslem pojí. Léo se neustále pokouší k Ahdovi přibližovat, tomu se ale vede uniknout mizernému životu díky staršímu homosexuálovi, se kterým se chystá odstěhovat do Španělska. Totéž radí i Léovi, a tak se i divoký a ušmudlaný kluk, kterému prostě nemůžete nefandit, rozhodne zkusit poddat nabízené opravdové lásce a pohodlí. Otázkou ale je, jestli právě to není něco, s čím Léo neumí nakládat a jestli vlastně za takových podmínek dokáže být šťastný.

Bez hudby

Zatoulaný nemá žádný soundtrack, aby pocit syrové reality byl ještě koncentrovanější. Jedinými hudebními sekvencemi jsou dvě scény z diskotéky, na které se Léo pokaždé s někým ocitne. Fungují jako určité katalyzátory příběhu a zároveň se přes ně děj posouvá k novým náhledům na prostitutovo fungování a jeho nezpochybnitelnou citlivost, kterou v sobě tahle na první pohled zbídačená osobnost má. Příběh také několikrát opravdu dojímá, třeba v momentě, kdy se Léo ocitne třeba doma u starého vdovce nebo v ordinaci u lékařky.

Zatoulaný (foto: Queer Film)

Skvělé výkony

Představitel Léa je skvělý. Jeho úsporné hraní s hlubokým niterným prožitkem dosáhne z plátna až na diváka, a to, co přijde, šokuje i bolí zároveň. Léovi jeho fyzický i mentální stav věříte, rozdíl mezi ním a hercem neexistuje, je naprosto oddaný roli, což platí i pro roli Ahda i zbytek obsazení.

  • Režie - 75%
    75
  • Scénář - 78%
    78
  • Kamera - 75%
    75
  • Herci - 80%
    80

Zatoulaný (2018)

Debutový snímek Zatoulaný se dotýká „šedé zóny“, před kterou společnost ráda zavírá oči, ale ona tu je, byla a bude. Dnes víc, než kdy jindy se pojí s chudobou a především imigrantstvím. Zatoulaný, v originále Sauvage, což se dá přeložit jako „divoký“ a možná to i lépe vystihuje podstatu celého příběhu, se ale nespokojí jen s tímhle zjištěním. Upřímně rozvíjí osobní vnímání člověka z masa a kostí, který navenek může působit zvráceně, ale uvnitř je absolutně zranitelný a hladový po opravdovém citu.

77 %
Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Queer Film, Totalfilm © 2019

Zatoulaný
Sauvage
Drama
Francie, 2018, 99 min
Premiéra: 18. 7. 2019 Queer Kino
Režie: Camille Vidal-Naquet
Scénář: Camille Vidal-Naquet
Hudba: Romain Trouillet
Hrají: Félix Maritaud, Philippe Ohrel, Marie Seux, Eric Bernard, Noureddine Maamar

%d blogerům se to líbí: