Nejnovější film polské režisérky Agnieszky Holland je v Česku k vidění exkluzivně na právě probíhajícím MFF 3Kino. Snímek Pan Jones (Obywatel Jones) přináší svědectví o době, kdy Stalin ve třicátých letech minulého století pod zástěrkou modernizace Sovětského svazu nechal ukrajince čelit hladomoru.
Příběh stojí na postavě skutečně žijícího mladého velšského novináře Garetha Richarda Vaughana Jonese (James Norton), který díky své pracovní vášni a zaujetí nakonec dokázal dát západnímu světu vědět o hrůzné situaci na Ukrajině. Ve filmu je to idealista, gentleman a intelektuál, který by se možná mohl občas jevit až jako lehký naivka, ale stejně tak je i mužem činu. Nejprve pracuje pro britskou vládu, má za sebou dokonce interview se samotným Hitlerem a teď se mu v hlavě množí otázky, které by rád položil také Stalinovi.
český trailer připravujeme
Debutující autorkou scénáře je Andrea Chalupa, která má díky svým předkům k Ukrajině blízko (její dědeček hladomor přežil). Určitou potíží u jejího scénáře ale je, že se rozhodla na příběh, který je sám o sobě dostatečně nosný, ještě naroubovat úryvky z Orwellovy Farmy zvířat a do děje přidala i postavu samotného spisovatele (Joseph Mawle). I když je to míněno jako dějová paralela, působí tyhle scény jako z jiného světa a ruší několikrát kontinuitu příběhu, který by obstál i bez nich.
Když se Garethu Jonesovi povede vyřídit si potřebná povolení a dostane se do Moskvy, začne pomalu chápat, že věci jsou jinak, než jak jsou prezentovány veřejnosti. Setká se s také s britskou novinářkou Adou Brooks (Vanessa Kirby), která mu pomůže pochopit systém Stalinovy politiky a osvětlí mu důvod smrti přítele a novináře Kleba, jenž mu kdysi pomohl. Jeho touha po rozhovoru se Stalinem se tak nyní promění v silné nutkání cesty na Ukrajinu, aby se dozvěděl víc. Co přesně se na Ukrajině děje, začne chápat ve chvíli, kdy se mu povede dostat se do vlakového vagonu plného lidí, kteří se lačně vrhnou na slupky od pomeranče odhozené do prázdného kbelíku.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Bez slitování[/pullquote]Hrůzu Ukrajiny Holland netočí jako pompézní obraz utrpení. Nechává spíš vyznít tíhu momentů vylidňující se ukrajinské vesnice zasypané sněhem, kde se smrt stává jediným vysvobozením z martyria hladomoru, a nechává rozčarovaného Jonese pomalu se nořit do neřešitelné a zoufalé situace. Ten sám okusí šílenství hladu i mrazivé zimy. Je svědkem nemožnosti slitování se nad kýmkoliv, sleduje všudypřítomnou apatii a hrůzné důsledky hladovění, které vedou ty, co jsou ještě na živu, k činům sahajícím daleko za hranici etického chování člověka. Rád se potom vrátí zpět do Moskvy, kde ovšem musí odpřisáhnout, že nic z toho, co viděl, není pravda…
Snímek Pan Jones má velice pěknou kameru, což samotný životopisně – historický film posouvá o level výše. Je to práce Tomasze Naumiuka. Ve chvíli, kdy Jones nasedne do vlaku na Ukrajinu, se mění tonalita záběrů. Potemní, zesmutní a jejich výtvarnost ještě přidá na tíživé atmosféře. O hudbu ke snímku se postaral nadaný syn sestry režisérky a skladatel Antoni Komasa-Łazarkiewicz, s nímž režisérka spolupracovala na několika svých posledních filmech (Hořící keř, Přes kosti mrtvých).
Počet obětí hladomoru v letech 1932–1933 se na Ukrajině pohybuje mezi 7 a 10 milióny lidí (podle oficiálního ukrajinského odhadu z roku 2003).
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Skvělí herci[/pullquote]Samostatnou pochvalu si zaslouží zejména herci James Norton a Peter Sarsgaard, o jejichž postavách divák ani jedinkrát nezapochybuje. Roztomilý Norton s kulatými obroučky na nose dokázal vybalancovat postavu, která symbolizuje odvahu a potřebu veřejné upřímnosti a spravedlnosti. Oproti tomu je tu pak Sarsgaardův Duranty, který zbaběle a unaveně zrazuje nejspíš své někdejší ambice a rezignuje na zásady svého povolání.
Pan Jones (2019) Pan Jones možná není vrcholným snímkem, ze kterého by režisérčini příznivci omdlévali nadšením díky jeho zpracování. Má ale značnou sílu v historické výpovědi a jasném poselství pro současný svět, ve kterém snadno dostávají prostor nepravdivé zprávy. A tak divák nejspíš snadno porozumí tomu, že režisérka Agnieszka Holland podle svých slov cítila doslova morální povinnost tento ve světě nepříliš známý příběh převyprávět.
foto/video: Film Produkcja, Kino Świat © 2019