Recenze: Sexuálně explicitní Greta zkoumá okraj společnosti

Brazilský režisér Armando Praça ve svém celovečerním debutu podává znepokojivou výpověď o queer komunitě na okraji společnosti. Krom neprobádaného tématu Greta překvapí i svou sexuální explicitou. Snímek, který byl letos s úspěchem uveden na Berlinale, lze nyní zhlédnout v českých kinech na festivalu Mezipatra.

70letý Pedro se snaží sehnat lůžko v přeplněné nemocnici pro svou transgender kamarádku Danielu. V zoufalé snaze uvolnit alespoň jedno místo na nocleh Pedro pomůže poraněnému Jeanovi, který potřebuje utéct před policí, uprchnout z nemocnice. Kvůli závažnosti jeho zranění je ovšem Pedro nucen u sebe Jeana na chvíli ubytovat. Toto veskrze náhodné setkání začne postupně přerůstat v podivně fyzický a překvapivě intimní vztah.

Sexualita v různých podobách

Film především analyzuje sexualitu v nejrozličnějších podobách. Pedro je postarší homosexuál, v němž doutná touha být jako hvězda filmového plátna Greta Garbo. Svou femininní stránku potlačuje a dává ji volný průchod jen během sexuálních aktů, kdy si přeje, aby byl oslovován právě jménem Greta. Daniela jako transgender žena odmítá lůžko v mužské části nemocnice. Snímek také velice naturalisticky a až překvapivě explicitně zobrazuje různé podoby pohlavního styku.

Většina sexuálních scén do příběhu zapadá a nepůsobí samoúčelně, možná až na výjimku dvojice v pronajatém pokoji určenému právě pro sexuální potěšení. Co je ovšem důležitější než zobrazení sexuálních vztahů jako takových, je to, kdo je provádí. Režisér Praça konfrontuje diváka s realitou, které se filmy obecně většinou zdráhají. V sexuálních situacích totiž zobrazuje běžné lidi, jejichž vzezření je na světelné míle vzdálené hollywoodizovanému ideálu tělesné krásy. Krom toho film neuhýbá ani od vykreslení života chudších vrstev a okrajové společnosti.

Gretě tedy obecně patří pochvala za to, nač se zaměřuje, ovšem obsahově i formálně ji chybí jakási údernost či větší prokreslenost. Ve finále se tak jedná o realisticky laděný snímek, který je místy emočně odtažitý, což bohužel není záměr jako spíše výsledek nedostatečně sladěného filmařského postupu. V jedné scéně vystupuje Daniela ve špatně osvíceném gay baru s písní o lásce, což lehce připomene posmutnělá hudební čísla Sally Bowles (Liza Minnelli) z filmu Kabaret. Daniela tu vlastně působí jako modernější a realističtější verze Sally, což je ostatně poplatné i celému snímku. Greta totiž objímá realitu, avšak svítí na ni jen nedostatečně nabitou baterkou.

Praha: út 12. 11. 2019 / 18:00 / Kino Pilotů, malý sál
Brno: po 18. 11. 2019 / 20:30 / Kino Art, velký sál

  • Režie - 65%
    65
  • Scénář - 60%
    60
  • Herci - 75%
    75
  • Hudba - 60%
    60
  • Kamera - 70%
    70

Greta (2019)

Brazilský snímek Greta by si měl pozornost vysloužit už jen tím, že otevírá spoustu otázek týkající se lidské sexuality, o kterých většinová populace nemusí mít ani povědomí. I přes silné herecké obsazení a zdařilý realistický tón však film nedosahuje toho, co si zřejmě předsevzal. Jako sexuálně explicitní sonda do života na okraji společnosti ale Greta slouží důstojně.

67 %
Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: Mezipatra © 2019

Greta
Drama
Brazílie, 2019, 97 min
Režie: Armando Praça
Scénář: Armando Praça
Kamera: Ivo Lopes Araújo
Hrají: Demick Lopes

%d blogerům se to líbí: