Andrea Sedláčková: Příběh Kratochvílů mě fascinoval, chtěla jsem ho natočit (video)

Filmový dokument režisérky Andrey Sedláčkové Můj otec Antonín Kratochvíl vstoupil do kin i na online legální platformy (Aerovod, DaFilms, iTunes, O2). Film zachycuje dramatický životní příběh jedné z nevýznamnějších osobností české a světové fotografie Antonína Kratochvíla, držitele čtyř ocenění World Press Photo, a to také prostřednictvím jeho nejstaršího syna Michaela, který se se svým otcem poprvé setkal až v devatenácti letech.
Podívejte se na rozhovor s režisérkou Andreou Sedláčkovou.

V rámci natáčení dokumentu Můj otec Antonín Kratochvíl nafotili Antonín a Michael snímky určené pro stejnojmennou výstavu v Leica Gallery Prague, která potrvá do 6. září tohoto roku.
Pátrání po minulosti jednoho ze zakládajících členů prestižní světové fotografické agentury Sedm (VII Photo Agency) je zároveň pomyslnou cestou časem po dramatických historických momentech 20. století až do současnosti. Antonín Kratochvíl strávil první roky dětství v pracovním táboře ve Vinoři u Prahy, kam byl jeho otec s rodinou v padesátých letech vystěhován. V osmnácti emigroval z Československa, kde zanechal svého ještě nenarozeného syna Michaela. A právě tento klíčový moment v životě Michaela Kratochvíla je základním prvkem snímku, ve kterém vystupují i další dva mladší synové Antonína, Gavyn a Anthony Wayne.

Antonínův syn Michael se až do své puberty za železnou oponou domníval, že jeho otec je mrtvý, aby pak zjistil, že jeho otec je nejen živý, ale živel a mezinárodní celebrita. Ihned mě zaujal a zasáhl moment stojící v centru Antonínova života. Opuštění a znovushledání se se synem Michaelem. Řekla jsem si, že je možné vystavět napínavý a silně emocionální příběh o sbližování se syna s otcem, kdy film může působit i jako určitá terapie,“ říká režisérka Andrea Sedláčková.

Antonín Kratochvíl patří podle časopisu American Photo mezi sto nejzásadnějších osobností oboru. S fotoaparátem prošel skoro všemi světovými konflikty posledních desetiletí.

Film Můj otec Antonín Kratochvíl, který je také o svobodě, za kterou člověk často zaplatí velkou cenu, vznikal od roku 2018 a natáčel se na několika místech v Čechách i ve světě. Začalo se v Lovosicích, kde se Kratochvíl v roce 1947 narodil. Filmaři neopomněli ani rakouský uprchlický tábor v Traiskirchenu, který byl první zastávkou při Kratochvílově emigraci. Točilo se také v New Yorku, synonymu Kratochvílova celosvětového úspěchu, a v Černobylu. „Svoboda, to je responsibility, to je, že jdeš rovně, narazíš na zeď a můžeš se svobodně rozhodnout, jestli půjdeš doleva nebo doprava. Svobodu si musíš zasloužit,“ říká mimo jiné ve filmu dnes třiasedmdesátiletý fotograf.

Antonín Kratochvíl

Místo jaderné katastrofy Antonína fascinuje, poprvé jej navštívil v roce 1996, mezitím i se svým synem Michaelem a vrací se sem fotografovat dodnes. Vznikl nápad, že bychom si s tátou zajeli někam zafotit, kde to má rád. A můj šílený otec mi nabídl Černobyl. Tak jsem vymyslel projekt, že tam chci fotit tátu, jak fotí destrukci. Protože on ji má rád,“ říká Michael Kratochvíl, který se také díky svému otci stal sám uznávaným fotografem.

Dokument Můj otec Antonín Kratochvíl vznikl v produkci společnosti Punk Film producenta Martina Hůlovce v koprodukci s Českou televizí.

-red-
foto/video: Punk Film, Aerofilms, Totalfilm Media © 2020
zdroj: M. Reková, K. Bobková

%d blogerům se to líbí: