Recenze: Road movie Lola je transcendentní zážitek

V belgicko-francouzském dramatu se dospívající Lola a její otec vydávají k moři rozprášit matčin popel. Cestou se probírají mořem vzpomínek, křivd a nepochopení, z nichž většina pramení z otcovy neschopnosti přijmout změnu pohlaví svého dítěte.  

Lola (foto: Queer Kino)

Zatímco otec zapudil svou dospívající transgender dceru, její matka se s ní dále tajně scházela, podporovala ji v její cestě za změnou pohlaví a spořila jí na finální operaci. Matčina smrt však Lolu a jejího otce svede opět dohromady a donutí je přehodnotit jejich vztah.

Loliny růžové vlasy jsou zde všudypřítomné – povívají ve větru, když Lola jezdí na skatu nebo když vystrkuje hlavu z otevřeného okna v autě. Svou barvou sice mohou symbolizovat rebelství, především ale představují ženskost, moderní ženskost. Jsou předzvěstí toho, jak uvolněná Lola bude, až se bude nacházet v těle, do kterého patří. I bez fyzické přeměny ovšem Lola už dívkou je; a vždy jí byla. Nemá v sobě žádnou tenzi. Ví o sobě, že je žena a chce svou transformaci dokončit. Operace se sice bojí, což je naprosto pochopitelné, ale zároveň pro ni představuje existenciální nutnost. Pokud chce tento snímek předat nějaké poselství, pak je to bez pochyb toto transparentní sdělení: je potřeba přijímat transgender jako něco normálního, jako něco, co se má podporovat, jako něco krásného. Film Lola nahlíží na trans lidi tak, jak by se mělo; ne normativní optikou Dánské dívky, ale soustředěně, civilně, přirozeně a opravdově.

Lola (foto: Queer Kino)

Vynikající herecký výkon

Debutující herečka Mya Bollaers, sama trans žena, byla naprosto excelentní volbou. Kamera kolem ní krouží se stejným zaujetím jako kolem Kristen Stewart ve snímcích Sils Maria a Personal Shopper francouzského režiséra Oliviera Assaya. Obdobně jako v těchto filmech je výraz Bollaers stejně jako Stewart fascinující a její projev přirozený. Bollaers byla za svůj výkon nominovaná na spoustu cen, včetně Césara, a dokonce získala ocenění Magritte pro slibnou začínající herečku.

Lola (foto: Queer Kino)

Na sklonku devadesátých let se v kinech objevila postava jménem Lola, která běžela o život ve skvělém thrilleru Toma Tykwera. Běh současné Loly sice není tak napínavý, ale pro trans komunitu akutnější, pro společnost důležitější a jako filmový zážitek cennější.

Sobota 15. 8.: Rozhovor s režisérkou a hlavní představitelkou

  • Režie - 80%
    80
  • Scénář - 85%
    85
  • Herci - 85%
    85
  • Kamera - 80%
    80
  • Hudba - 80%
    80

Lola (2019)

Výborná road movie Lola má po celou dobu realistický ráz. Jen ve vybraných momentech se režisér Laurent Micheli rozhodl narušit civilnost snímku a nechal ho vystoupat do noční oblohy plné hvězd, i mezi oblaka a bouřící hromy. Hlavní hrdinka Lola v takových chvílích cítí spojení s nadzemským, divokým prostorem stejně tak, jak se bude cítit v ženském těle. Jsou to záběry, které z transgenderového filmu vytváří transcendentní zážitek.

82 %
Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: Queer Film © 2020

🇨🇿 Lola
🇫🇷 Lola vers la mer
🇧🇪 Lola vers la mer

Drama
Belgie / Francie, 2019, 87 min
Premiéra: 13. 8. 2020 Queer Kino
Režie: Laurent Micheli
Scénář: Laurent Micheli
Kamera: Olivier Boonjing
Hudba: Raf Keunen
Hrají: Benoît Magimel, Mya Bollaers, Sami Outalbali, Jérémy Zagba, Anemone Valcke, Delphine Bibet, Denis Mpunga, Mathias Sercu, Anne-Marie Loop, Robbie Cleiren, Django Schrevens, Felix Vannoorenberghe

 

Comments are closed.

%d blogerům se to líbí: