Davidovi je šestnáct, má krásnou přítelkyni, rodiče ho podporují ve všem, do čeho se pustí, a vytvářejí mu patřičné finanční zázemí. Právě se přestěhoval, má nastoupit do nového hokejového týmu Vlků a zabojovat o místo brankářské jedničky. Jenže nováček v pevně semknutém kolektivu, to bohužel nevěstí nic dobrého. Co dělat, když tě spoluhráči nevezmou mezi sebe, a opustí tě holka? Spirála šikany, odvety a vzájemných bojů se roztáčí.
Posledním českým filmem tematizujícím mládežnický hokej byl až do premiéry Smečky snímek Malý velký hokejista z roku 1982. Zajímavé prostředí sportu je tak v tuzemsku poměrně nevytěžené, přitom má potenciál zaujmout jak publikum s tímto prostředím obeznámené, tak hokejové analfabety, kteří chtějí do šaten nakouknout čistě ze zvědavosti. Jisté zároveň je, že divácký zážitek ze Smečky se pro tyto skupiny bude značně lišit, a že názory budou i mezi sportovci rozpolcené v závislosti na jejich individuálních zkušenostech a jejich projekcích do filmového děje.
Šikana jako téma
V takové směsi subplotů by bylo relativně snadné sklouznout k nepříjemné epizodičnosti děje, nicméně film překvapivě jako celek působí poměrně koherentně – byť v podstatě všechny linky jsou vzhledem k úsporné stopáži filmu a mladší cílovce jen povrchově a zkratkovitě načrtnuty; některé dokonce vyšumí do ztracena bez většího dořešení či katarze. Dramaturgicky tedy lze scénáři vytknout jisté mezery. Tím zejména trpí romantická linka, která obě hlavní holčičí postavy silně zjednodušuje na určité modelové figurky, ačkoli do vztahových peripetií a celkových teenage trablů režisér nahlíží jinak poměrně autenticky a zasvěceně. Problematické je i morální rozřešení filmu, kdy se jako jediná cesta ze šikany ukáže být opětované násilí vůči agresorům (třeba ve formě třísknutí jejich hlavy hokejkou) nebo získání si jich na svou stranu díky opravdu značné porci nadprůměrného talentu (vychytání většiny střel navzdory sabotážím ze strany vlastního týmu).
Sympatické hlavní postavy
Tomáš Polenský, absolvent Filmové školy ve Zlíně, k východomoravské metropoli zjevně přilnul, protože se záběry na město se film vyloženě mazlí. V případě leteckých, nočních pohledů pak nasvícený Zlín, kde měla Smečka i premiéru v rámci filmového festivalu, tvoří nečekaně líbivou a atmosférickou kulisu. Jinak je ale film vizuálem silně televizní a ani při snímání akciček na ledě kamera zvlášť nezaujme dynamikou ani kompozicemi.
Podobně rozpačitě působí i hudební doprovod, zejména v případě v některých scénách se opakujících syntetizátorových melodií, které se k obrazu a v nich zobrazovaný situacím svou náladou většinou absolutně nehodí. Výraznou roli dále hraje doprovodný song rappera Renne Danga, který si spolupráci s filmaři pochvaloval a trefně kvitoval i přebírání amerického trendu, kdy oslovování hip hopových umělců ohledně ústředních písní k filmům je běžnou a vděčnou praxí. Hodnocení kvality výsledku jeho práce je samozřejmě věcí subjektivního hudebního vkusu, jako použití přímo ve filmu jakožto drsný podkres zhruba tří scén je ovšem Dangův rap použit trochu neinvenčně a repetitivně.
Otravný product placement
Smečka (2020) Smečka je mezi českými filmy zajímavý a svěží počin, jakým je třeba držet palce, i proto jí přihazujeme pár procent k dobru. Náloži neokoukaných témat, kterým se věnuje, se sice během svižných 90 minut nestihne věnovat dostatečně do hloubky, přesto ale jde o zábavnou žánrovou jednohubku, která navzdory poněkud televiznímu vzezření nijak neurazí.
foto/video: Bontonfilm, 8Heads Production © 2020
The Pack
Drama / Sportovní
Česko, 2020, 95 min
Premiéra: 8. 10. 2020 Bontonfilm
Režie: Tomáš Polenský
Producenti: Julietta Sichel, Jan Froněk
Scénář: Tomáš Polenský, Irena Kocí
Kamera: Andrejs Rudzāts
Hrají: Tomáš Dalecký, Tomáš Mrvík, Anastasia Chocholatá, Denisa Biskupová, Vlastina Svátková, Patrik Děrgel, Jiří Vyorálek, Pavel Handl, Jennifer Baluchová, Václav Vašák, Dominik Hašek, Irena Kocí