Jako téměř každý rok, tak i letos Woody Allen přichází s novým filmem. Jedná se o tradiční allenovskou komedii a jeho rukopis je z filmu notně cítit. I tak se ale najdou věci, které tento film od ostatních odlišují.
Festival pana Rifkina (foto: Bioscop)
Novinka Festival pana Rifkina vypráví příběh o bývalém profesorovi filmové historie Mortu Rifkinovi (Wallace Shawn), který se zatím bezvýsledně snaží napsat mistrovské dílo. Moc se mu to nedaří a do toho mu poslední dobou skřípe manželství s jeho krásnou ženou Sue (Gina Gershon). Rozhoduje se proto, že jí doprovodí na filmový festival v San Sebastianu. Sue tam jede pracovně jako mediální agentka mladého a okouzlujícího francouzského režiséra Philippa (Louis Garrell) a Mort se obává, že jejich vztah překračuje hranice toho profesního. V průběhu festivalu Rifkinovo žárlení nabývá na síle, ovšem když se seznámí s místní mladou lékařkou Jo (Elena Anaya), sám se – byť jen platonicky – zamiluje.
Woody Allen díky vlně MeToo a kauze údajného sexuálního obtěžování své adoptivní dcery v USA není zrovna v přízni, a tak se ve svém filmu obrací především na evropského diváka. Děj zasadil do prostředí španělského San Sebastianu a prostřednictvím snů, které se odehrávají v hlavě pana Rifkina, vzdává hold klasické evropské kinematografii. V těchto černobílých pasážích Allen odkazuje na snímky Ingmara Bergmana, Federika Felliniho, Luise Buňuela, Jeana-Luca Godarda nebo Francoise Truffauta. Odkazů je ve filmu sice možná až moc a na běžného diváka, který si ve filmových klasikách nelibuje to může působit únavně. I tak jsou ale tyto scény příjemným ozvláštněním jinak klasického allenovského scénáře.
Festival pana Rifkina (foto: Bioscop)
Roli pana Rifkina, kterou by před deseti lety nejspíše ztvárnil sám Allen, hraje Wallace Shawn. Herecký výkon sice podává skvělý, ale je těžké uvěřit, že by mladá lékařka pocítila náklonost k o generaci staršímu, plešatému, neurotickému a hypochondrickému muži, který rozhodně šarmem nezáří. Ani se nelze divit, že jeho manželka Sue podlehla kouzlu mladšího režiséra. Na jejím místě by se tak zachovala nejedna žena. Gině Gershonové k tomu role ctižádostivé publicistky ve středním věku skvěle sedla a svým šarmem tak zastínila ostatní herce.
Festival pana Rifkina (foto: Bioscop)
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Stále chytrý humor[/pullquote]Film nepřináší nic převratného a rozhodně se nejedná o snímek, který by z řady Allenových filmů vystupoval či se něčím výrazně lišil. I tak však Allen dokazuje, že ve svých pětaosmdesáti letech umí natočit kvalitní film s poutavými dialogy a chytrým humorem. Zde se mu navíc díky odkazům na díla filmových velikánů daří navodit příjemnou nostalgickou atmosféru, kterou umocňuje kouzelné prostředí španělského San Sebastianu a výborná práce Vittoria Storara za kamerou.
Festival pana Rifkina (2021) Doby Allenových nejlepších a divácky úspěšných snímků jsou sice nenávratně pryč, ale i tak je Festival pana Rifkina příjemnou a hravou komedií po které divákovi úsměv na rtech nějaký čas zůstane. Allen v ní navíc nostalgicky vzpomíná na vrcholná díla evropské kinematografie, což lze brát jako příjemné osvěžení, ale také jako rozloučení s režiséry, které Woody Allen obdivoval.
foto/video: Bioscop © 2021
Rifkin’s Festival
Komedie
USA / Španělsko / Itálie, 2020, 92 min
Režie: Woody Allen
Scénář: Woody Allen
Kamera: Vittorio Storaro
Hudba: Stephane Wrembel
Hrají: Wallace Shawn, Gina Gershon, Louis Garrel, Elena Anaya, Steve Guttenberg, Christoph Waltz, Georgina Amorós, Damian Chapa, Sergi López, Richard Kind, Nathalie Poza, Bobby Slayton, Andrea Trepat, Douglas McGrath, Ben Temple, Luz Cipriota, Yan Tual, Elena Sanz, Karina Kolokolchykova, Manu Fullola, Ken Appledorn, Natalia Dicenta, Rick Zingale
