Nepřehlédněte

Štěpán Hulík o minisérii ČT Podezření: Nemůžeme odsoudit někoho podle toho, jak se chová (rozhovor)

Třídílná minisérie Podezření, kterou pro Českou televizi napsal scenárista Štěpán Hulík, se už loni představila na karlovarském festivalu a vybrána byla dokonce i na Berlinale Series. Její autor má za sebou velké seriálové úspěchy. Stojí za Hořícím keřem i Pustinou, špičkovými českými projekty z produkce HBO. Nová minisérie v režii Michala Blaška je inspirovaná různými případy obviněných sester po celém světě. Hlavní představitelkou je zdravotní sestra Hana Kučerová v podání Kláry Melíškové. Co vedlo Štěpána Hulíka k napsání novinky si přečtěte v následujícím rozhovoru. Podezření startuje v neděli 13. března na ČT1.

Po historickém Hořícím keři a fiktivní Pustině jste se u Podezření vydal kamsi „doprostřed“. O kom je nová minisérie a z čeho jste vycházel?

Moje máma pracovala čtyřicet let jako zdravotní sestra. Většinu toho času strávila na oddělení následné péče, kde byli jejími pacienty často staří, nemohoucí lidé. Jako malý jsem za ní do nemocnice chodíval, a i když jsem se tam vždycky trochu bál, zároveň mě to prostředí přitahovalo. Senzační zprávy médií o vraždících ošetřovatelích a sestrách se mě tak vždycky dotýkaly ještě na téhle osobní úrovni. A zaujal mě také fakt toho, jak ve většině těch případů vycházeli novináři vstříc jakési primitivní „veřejné poptávce“: ti lidé byli vinní už tím, že vypadali „divně“, nebyli dost příjemní nebo společenští. Začal jsem si ty jednotlivé případy rešeršovat a postupně jsem došel k přesvědčení, že se mi tady nabízí příležitost vyprávět dobrý příběh.

Štěpán Hulík

Jak důkladné ty rešerše byly? A překvapilo vás během nich něco?

Provedení co nejdůkladnějších rešerší považuji za svoji autorskou povinnost. Každý detail, který při nich objevíte, se pro příběh může hodit. A divák svým šestým smyslem neomylně pozná, jestli autor píše o něčem, co důvěrně zná, nebo o něčem, okolo čeho se sotva mihl. Fascinovalo mě to, jak se ve většině těch případů neustále mění perspektiva. Nedá se říci, že čím víc máte důkazů, tím víc máte jasno v tom, kde je pravda. Naopak se všechno jenom víc zamlžuje. Pro mě to bylo silné nejen jako pro autora, ale i jako člověka, který se do podobné situace sám může dostat a nemá jak prokázat svou nevinu.

Jaký styl vyprávění jste pro toto drama zvolil?

Chtěli jsme diváka provést stejným myšlenkovým procesem, jakým procházíte coby konzument novinových zpráv, když slyšíte o takovém případu. Máte paní, která na první pohled nevypadá sympaticky, výpovědi svědků říkají tvrdá, nesnesitelná ženská. Vychází z toho jasný verdikt. Jenže my přece nemůžeme odsoudit někoho za to, jak vypadá nebo jak se chová, pokud nemáme dostačující důkazy. Chtěli jsme, aby se vztah diváků k hrdince proměňoval. Jsem velký fanoušek Hitchcocka, který byl fascinovaný myšlenkou křivě nebo neprávem obviněného člověka. Ale na rozdíl třeba od Henryho Fondy v Hitchcockově „Nepravém muži“ naše hrdinka nevypadá od začátku jasně nevinná. Zdálo se nám, že celý příběh tak bude zajímavější a zároveň v něčem bližší dnešní době.

Podezření (foto: Česká televize)

Jakou emoci byste chtěl v divácích vyvolat?

U každé scény, kterou píšu, si pokládám otázku, proč tahle scéna v příběhu je a co při ní má divák cítit. Každá z těch scén má jiný náboj a ve výsledku se skládají do komplexního obrazu, který se nedá popsat jedním slovem. Každý z diváků bude na konci odcházet s trochu jiným pocitem podle toho, co k sobě podle své povahy nebo momentální nálady nechá proniknout. Ale tak je to správně, ve smyslu celkového vyznění či interpretace musí autor nechat divákovi svobodu. Nechci dávat divákovi návod, jak příběh vnímat.

Své první reakce už Podezření díky uvedení na festivalech v Karlových Varech, Brně, Plzni nebo Berlíně má. Jste s ohlasy a dosavadní cestou projektu spokojen?

Od začátku jsme věřili, že příběh je natolik silný a univerzálně srozumitelný, že by mohl fungovat i mezinárodně. Zároveň samozřejmě nikdy nevíte, do jaké míry je váš odhad správný a nakolik se vaše ambice naplní. Snažíte se udělat svou práci tak dobře, jak to jen jde, ale k tomu se musí přidat taky pořádná dávka štěstí, což už je mimo váš vliv. Že se to v případě Podezření nakonec všechno správně sešlo, mě naplňuje obrovskou radostí a ještě větší pokorou.
Co se týče festivalových diváků, ti zatím reagovali výborně. Uvědomujeme si ale, že to je přece jenom specifické publikum. Jsem velmi zvědavý, jak bude reagovat mnohem širší a pestřejší skupina televizních diváků. Mojí snahou je psát příběhy, které leží na té tenké hranici, kdy se můžou dotknout jak poučeného, náročného návštěvníka filmového festivalu, tak paní Novákové z Dolních Kotěhůlek. Věřím, že Podezření tento potenciál má, ale rozhodujícím soudcem bude samozřejmě divák.
Hanu Kučerovou jsou lidé z jejího maloměsta schopní rychle odsoudit a zavrhnout tak člověka i s celou rodinou. Podobně zkratkovitě ale možná všichni někdy jednají na sociálních sítích.

Podezření (foto: Česká televize)

Myslel jste i na tuto dnes asi nejviditelnější paralelu?

Je to tak. Je čím dál jednodušší si udělat názor prostřednictvím sociálních sítí. Ty jsou plné snadných pravd, ale bez zdrojování riskujete podporu či šíření lží, které mohou napáchat velké škody. V našem seriálu je takovou škodou možné zničení lidského života. Sám pocházím z malého města a na jiném maloměstě teď žiju se svojí  rodinou. Je to prostředí, které důvěrně znám a vnímám ho jako mikrokosmos odrážející něco většího. Věci, které se jinde odehrávají anonymně, třeba právě na sociálních sítích, můžete na vesnici či maloměstě rozehrát zcela konkrétně, prostřednictvím lidských tváří. Že někoho znáte roky, a pak jste schopný se otočit na
pětníku a plivnout svou nenávist danému člověku do tváře, má jinou sílu a jinou emoci než anonymní přestřelky na internetu. Řečeno známým příměrem, prostředí maloměsta tady může být tou pověstnou kapkou rosy, na které ukážete celý svět.

V dalších rolích třídílné minisérie Podezření uvidíme Denisu Barešovou, Ivana Trojana, Jana Nedbala, Miroslava Hanuše, Milenu Steinmasslovou nebo Elizavetu Maximovou.
Seriál vysílá ČT1 každou neděli v hlavním vysílacím čase.

-red-
zdroj: Česká televize 
foto/video: Česká televize © 2022

%d blogerům se to líbí: