Nepřehlédněte

Letní filmová škola uvádí retrospektivu legendárního režiséra Martina Friče

Jméno českého legendárního režiséra Martina Friče v současnosti rezonuje jen nárazově. Se svými více než osmdesáti snímky ovšem patří mezi zdaleka nejproduktivnější tuzemské filmaře a přestože si jeho jméno se spoustou slavných filmů možná nespojujete, dozajista jste se s jeho tvorbou již mnohokrát setkali. Vánoční svátky bez Princezny se zlatou hvězdou na čele, Dařbujána a Pandrholy nebo Císařova pekaře totiž v žádné domácnosti neproběhnou. Pan Frič ovšem rozhodně nebyl pouze pohádkářem. Jeho rozmanité tvorbě je tedy na letošní LFŠ v Uherském Hradišti věnovaná celá expozice a bude se zde promítat řada jeho filmů.

Martin Frič

Když se Martin Frič ve mladých letech poprvé připlétal k filmu, jen málokdo mohl uhodnout, že se jednou ocitne na režisérské stoličce. Režie totiž nebyla ani náhodou jeho první práce spojená s filmařským řemeslem. Ke kinematografii se poprvé dostal jako návrhář plakátů, měl totiž vystudovanou uměleckoprůmyslovou školu. Postupně si vyzkoušel také práci výtvarníka přímo na filmových placech, úlohu filmového laboranta, přichomýtl se i na pozici kameramana, scenáristy, příležitostného herce a nakonec skončil u režie. První film, který kdy režíroval, bylo němé romantické drama Páter Vojtěch.

Martin Frič na place

Učitelem a uměleckým vzorem se mu v té době stal dobrý přítel Karel Lamač, s nímž také několikrát přímo spolupracoval a sdílel s ním režisérský post. Společně natočili například německy mluvené drama Udavač z roku 1931. V Lamačově filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese navíc Frič po boku Vlasty Buriana vytvořil jednoho z prvních Sherlocků Holmesů na filmovém plátně.
Jako první zvukový film natočil Frič adaptaci slavné knihy Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka, tehdy zahraného hercem Karlem Nollem. Jako řemeslně schopný režisér se velice brzy osvědčil a začal spolupracovat s velkými jmény v tehdejší umělecké sféře, například s Vlastou Burianem nebo Hugem Hassem, s nimiž společně natočil řadu komedií, kupříkladu Baron Prášil nebo Ať žije nebožtík.

Kristián s Oldřichem Novým a Adinou Mandlovou

Se svou humorně laděnou tvorbou měl Martin Frič pravděpodobně největší úspěch. Kromě výše zmíněných komedií natočil v tomto žánru také podle mnohých své nejlepších filmy jako Eva tropí hlouposti, Kristián nebo Cesta od hlubin študákovy duše, které budou všechny k vidění na festivalu. Z jeho spolupráce s Werichem a Voskovcem pak vzešla také jeho veřejnosti dost možná nejlépe známá pohádková hříčka o dvou dílech, Císařův pekař a Pekařův císař. Za tu ve své době dokonce od komunistického režimu obdržel dvouletý zákaz natáčet.

Císařův pekař – Pekařův císař

Martin Frič byl plodným filmařem až do konce svých dnů, které jsou ovšem opředeny nejasnostmi. Na konci života bojoval režisér s rakovinou jater a měl tedy přísně zakázán jakýkoliv alkohol. Frič zemřel přesně v den, kdy na československé území 21. srpna 1968 vtrhla Sovětská armáda a traduje se, že poté, co se o okupaci doslechl, si otevřel lahev koňaku a dobrovolně ukončil svůj život. To ovšem vyvrací jeho dcera, která naopak tvrdí, že otec byl tou dobou již v nemocnici a rakovina ho zrovna ten den přemohla.

Aleš Říman, dramaturg festivalové sekce Kdo, když ne… Martin Frič, považuje za svůj cíl přiblížit tohoto méně známého režiséra širšímu publiku. Jeho filmy sice mnozí znají, filmovými historiky je ale bohužel často opomíjen.

Všechny filmy Martina Friče uváděné na LFŠ najdete zde.
Festival také připravil 3 moderované debaty o tomto tvůrci a ve foyer kina Hvězda je k vidění výstava fotografií, která je přístupná až do konce srpna.

připravil: Petr Schön
foto: archiv, NFA © 2022

%d blogerům se to líbí: