Válečnice: Wakanda potkává historii v dramatu o elitní jednotce bojovnic (téma)

Válečnice vypráví pozoruhodný příběh Agojie, ženských bojovnic, které v devatenáctém století chránily Dahomejské království v Africe se zdatností a odhodlaností, kterým se nikdo nedokázal vyrovnat. Film, který se inspiruje skutečnými událostmi, vypráví o jejich střetu s nepřítelem, který je odhodlaný zlikvidovat jejich životní a kulturní hodnoty. Už pár týdnů sbírá v Americe spokojené reakce diváků i kritiků, kde se i ukázal jako příjemné tržební překvapení. Total Film dostal příležitost nakouknout do jeho zákulisí.

Afrika se zrodila ve mně

Režisérka Gina Prince-Bythewood je velká detailistka. Tak velká, že si během rozhovoru s Total Filmem odběhne pro knihu, aby ghanského protikoloniálního revolucionáře Kwame Nkrumaha odcitovala přesně. „Nejsem Afričan, protože jsem se narodil v Africe, ale protože Afrika se zrodila ve mně.

Prince-Bythewood se možná narodila v Kalifornii, ale její identita i nejnovější film jsou s Afrikou silně propleteny. Válečnice se odehrává v Beninu 19. století a vypráví o generálce Nanisce s tváří oscarové Violy Davis. Její elitní ženská jednotka válečnic chránila africké království Dahomey, které společně řídili muži i ženy. Režisérka věděla, že za autenticitou se produkce musí vydat z Ameriky za oceán, do míst, kde se příběh odehrává.

Ty země bychom ateliérem nenahradili. Červená hlína, krásné čisté nebe, hory. Jako bychom všichni z té půdy rostli,“ vzpomíná Davis na natáčení a pocit síly ze znovupropojení se svými kořeny v Jižní Africe. „Nechtěla jsem točit před zeleným pozadím,“ dodává režisérka. „Ale nešlo mi jen o estetiku. Chtěla jsem, aby náš štáb cítil půdu, kde se příběh odehrává. Je to epický film plný davových scén, ve kterých jsem nás chtěla vidět.“ Nedílnou část štábu pak tvořili nejen afroameričtí, ale i jihoafričtí filmaři.

Koloniální osnovy

Africká diaspora ostatně často cítí touhu vrátit se na africký kontinent, i když jejich rodiny už mimo něj žijí po několik generací. Tak tomu bylo i s Violou Davis a dalšími herci a herečkami, třeba Lashanou Lynch, Johnem Boyegou, který se ukázal být obrovskou oporou svým kolegyním, nebo Thuso Mbedu: „O království Dahomey jsem díky filmu slyšela prvně,“ říká mladá herečka, která vyrůstala v Jižní Africe, její výuka ale podléhala kolonizačním britským osnovám. „O Jižní Africe jsme se toho moc neučili, natož o zbytku kontinentu.

Válečnice tak má na bedrech nelehký úkol představit Dahomey širší veřejnosti podobně, jako Stanley Kubrick diváky seznámil se Spartakem a Mel Gibson zformoval obecně zakořeněné představy o Williamu Wallacovi. Podobně jako tyhle projekty, i u Válečnice je nicméně třeba mít na paměti, že nejde vyloženě o historický dokument. „Rozhodně se snažíme o historickou přesnost, vyprávíme ale v rámci pravdivého kontextu svůj příběh. Máme za sebou nesmírně rozsáhlý výzkum z několika zdrojů. Dost informací západní perspektivy ty ženy dehumanizuje, museli jsme proto pátrat i v Beninu, když jsme hledali pravdu.

Kromě autenticity producentka Cathy Schulman vyzdvihuje i snahu překonat některé zakořeněné mýty. „Dost lidí by asi čekalo, že africká armáda z té doby bude parta trhanů, opak je ale pravdou. Byli nesmírně organizovaní, jak ukazují už jejich medaile, náramky a hodnosti. Chtěli jsme ukázat, o jak sofistikovanou civilizaci šlo a jde.

Dahomej nechť žije!

Možná se vám vybavuje wakandská elitní jednotka Dora Milaje z marvelovek; tohle přirovnání je podle Schulman na místě. „Black Panther je úžasná fantasy a pohádka o africkém národě, který se o sebe umí velmi dobře postarat. My si to ale nemusíme představovat, když skutečně existoval.

I bojové umění jednotky Agojie s Dora Milaje snese srovnání. Cílem filmu bylo věrně a uvěřitelně vyobrazit ženy v kontaktním boji proti mužům. Herečky byly z práce kaskadérského choerografa Dannyho Hernandeze nadšené, většinu akce si i proto zahrály samy. Ačkoliv zkušenosti s podobným natáčením z celého ansámblu původně měla jen Lashana Lynch díky poslední bondovce a dvěma marvelovkám, trénink herečky absolvovaly všechny společně.

Tanec při měsíčku

Bojový styl Agoie byl filmařsky velmi vděčnou záležitostí. Jako zbraň používaly mj. své dlouhé nehty a před bojem se pomazávaly palmovým olejem, aby je protivníci nemohli chytit. Výsledek podle režisérky zvlášť za měsíčního svitu vypadá dost působivě, obzvlášť v nočních scénách za svitu měsíce.

Vždycky jsem si chtěla zahrát ve výjimečném historickém filmu, jako je Statečné srdce nebo Gladiátor,“ komentuje to Davis. „Nanisca ale podle mě není žádná ‚akční hrdinka.‘ Je to žena ve vedení kompletně ženské jednotky, což je daleko širší pojem. Je to uvědomělá lidská bytost, která když zabíjí, tak hrozby pro její království.

Jako hlavní hvězda a producentka, Davis na svých bedrech nese víc, než její filmové sestry a kolegyně. Ke generálce Nanisce si vytvořila zvláštní vztah: „Chci, aby do ní lidi viděli. Jako by volala z minulosti a snažila se vyprávět svůj příběh. Cítila jsem se s ní spojená, ne s jejím mečem nebo svaly, ale s jejím srdcem, zranitelností, traumaty a tím, pro co žila.

Přála bych si, aby nás diváci viděli novým způsobem,“ dodává Prince-Bythewood. „Chci, abychom se my samy viděly novým způsobem – osvícené, inspirované, silné. S těmi pocity bych si přála, aby diváci z filmu odcházeli.

Válečnice vtrhnou do našich kin 13. října.

Martin Mažári, Totalfilm.cz
zdroj: Totalfilm
foto/video: Sony Pictures, Falcon © 2022