Lepší živí, než mrtví, lepší mrtví, než za čárou – nový Král Šumavy je na Voyo (recenze)

Je s podivem, že skutečný příběh Krále Šumavy dosud nikdo nenatočil. Zatímco stejnojmenný socialistický western Karla Kachyni budovatelsky vyprávěl o hrdinných pohraničnících, David Ondříček na Voyu po šedesáti letech rozkrývá skutečný příběh mladého kluka, který na svobodu pomohl desítkám lidí a stal se takřka legendou.

Král Šumavy – Oskar Hes a Jan Nedbal (foto: Skupina Nova)

Televizní původní tvorba nezažívá zrovna veselé období. HBO se z tuzemské tvorby stáhlo kvůli škrtům domovského studia Warner Bros, Česká televize kvůli nerostoucím koncesím zatíženým inflací je rovněž nucena původní produkci přiškrtit. Děkujme tedy televizním bohům za Voyo. Česká streamovací služba po Ivetě či Případu Roubal přichází s dalším tematicky zajímavým, řemeslně zvládnutým a ambiciózním projektem.

Kdo chce kam, pomozme mu tam

Je jaro 1948 a svět už se bojí další války. Těsně před vztyčením železné opony, procházející mj. šumavskými lesy, se k tamní jednotce SNB přidává Josef Hasil. Mladý kuchtík se otočí za každou sukní a rád si užívá, “nejvíc věří v Boha, když je s holkou nebo tancuje,” jak sám říká. Po nějaké době ve službě ale navzdory lásce k životu nasazuje krk při převádění lidí z komunistického Československa.

Král Šumavy – Fantom temného kraje (foto Skupina Nova)

Nové televizní zpracování, které Hasilův příběh oproti komunistické žánrovce revizionisticky převypravuje, vychází z literární rekonstrukce Návrat Krále Šumavy od prachatického rodáka Davida Jana Žáka. Spisovatel Hasila navštívil v Chicagu a vycházel z mnoha hodin společných rozhovorů; pátral i mezi pamětníky a v archivních dokumentech. Výsledná kniha boří řadu mýtů, které okolo postavy Krále Šumavy Kachyňův snímek vystavěl, a v tomto revizionismu pokračuje i aktuální minisérie.

Některé motivy, jako zábava u saxofonu nebo střílení do lahví na dvorku služebny, bude divákům původního filmu možná povědomá, srovnání zde ale končí. Nový Král Šumavy stojí na vlastní nohou a nepochybně s Hasilovou legendou seznámí celou řadu nových diváků.

Hlouběji pod povrch

Škoda jen, že vypráví poměrně učebnicově, černobíle, i když látka si vysloveně říká o trochu morální ambivalence a šedi. Mnoho se toho o postavách a jejich motivacích nedozvíme. Charakterizace většiny z nich se omezuje na jedinou vlastnost. Josef je tak zkrátka sukničkář a idealista, který se jednoho dne rozhodne, že “lidi by si měli chodit, kam se jim zachce,” a tak jim s tím začne pomáhat.

Téma přitom nabízí příležitost věnovat se celé řadě jímavých dilemat. Nabízí se jich tolik.

Neprozkoumáme podrobněji rozkol mezi hrdinovým hedonismem a riskováním vlastního krku ani vyrovnávání se s otcovou tyranskou minulostí; prostor nedostává obtížnost rozhodnutí postavit se za jejich zády svým přátelům a kolegům; chybí zde potenciálně zajímavý střet ideálů s realitou či morálky s indoktrinací, kterou do mladých chlapců vedení SNB lifruje. Když pokus o emigraci větší skupinky skončí zastřelením několika nevinných lidí, hlavní hrdina snad ani na vteřinu nereflektuje své počínání či jeho správnost, naopak jen chvíli nato sebejistě převádí další běžence. Nutnost učinit těžkou volbu mezi osobním životem a snahou pomáhat lidem se sice v závěrečné epizodě objevuje, protagonista je v tomto případě ale spíš zmítán okolnostmi a celý motiv je prokreslen jen velmi zběžně.

Spíš zběžného prokreslení se dočkají i ostatní postavy, ať už jde o Hasilova převaděčského kolegu či milenku snažící se za každou cenu přežít.

Na motorce po lesích

Je škoda, že Král Šumavy nejde do hloubky a s psychologickým potenciálem svého tématu více nepracuje. Herecky i formálně jde ale o precizní filmařinu, která jako dobrodružný thriller o idealistickém klukovi zmítaném dějinami funguje velmi dobře.

Řada scén se odehrává v noci, šumavské přírodě a jejím močálům nechybí divoká atmosféra, kamera neustále hledá zajímavé kompozice, ve kterých své hrdiny zpoza stromů sleduje, a lehce nažloutlá paleta dokresluje atmosféru risku a hazardu, která všude kolem číhá. Při scénách u hranic hrdinům divák fandí a v očekávání nedutá, jak doufá, že ticho náhle neprořízne výstřel. S napětím se obecně minisérii daří pracovat obstojně.

Tím spíš překvapí náhlý konec, který nutí na internetových databázích ověřit, zda skutečně někde v zákoutí Voya nečeká další epizoda. Závěr je to velmi neurčitý a otevřený, je tedy pravděpodobné, že tvůrci by svůj příběh rádi dovyprávěli v další sérii. Karty jsou rozdány slibně, doufejme tedy, že případné další díly více využijí potenciál slušně načrtnutých figur, hlouběji se ponoří do jejich nitra a poutavý příběh Fantoma temného kraje smysluplně dovypráví. Rádi budeme u toho.

  • Režie
  • Scénář
  • Kamera
  • Hudba
  • Herci

Král Šumavy: Fantom temného kraje (2022)

Ambiciózní minisérie slibně a bez patosu rozehrává dobrodružný příběh mladého muže, kterého dějiny donutily nasazovat život ve snaze pomáhat druhým. Pokud více zapracuje na psychologii postav a morální ambivalenci jejich rozhodnutí, na případné pokračování bude radost koukat.

Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Voyo © 2022

Král Šumavy: Fantom temného kraje
Drama / Thriller / Krimi
Česko, 2022, 3 h (Minutáž: 60 min)
Režie: David Ondříček
Scénář: Tomáš Vávra, David Ondříček
Kamera: David Hofmann
Hudba: Beata Hlavenková
Hrají: Oskar Hes, Vojtěch Vodochodský, Gabriela Heclová, Jan Jankovský, Kristýna Ryška, Kryštof Mucha, Vojtěch Vondráček, Denis Šafařík, Samuel Toman
Produkce: David Ondříček, Daria Špačková, Michal Reitler
Zvuk: Pavel Rejholec
Scénografie: Ondřej Lipenský
Masky: Michaela Kicková
Kostýmy: Tereza Hrzánová