Recenze: Bolestná a stále aktuální podívaná v queer dramatu Velká svoboda

Hans jako žid a homosexuál prošel koncentračním táborem. Kvůli paragrafu 175, jenž trestá homosexualitu, pro něj však konec války neznamená svobodu. Na základě své sexuální orientace je opakovaně uvězněn, týrán a ostrakizován. Film, který zvítězil v diváckém hlasování Letní filmové školy právě vstoupil do českých kin.

Velká svoboda (foto: AČFK)

Paragraf 175 označoval homosexualitu za „smilstvo proti přírodě“ a homosexuály, kteří se otevřeně hlásili ke své orientaci nebo jejichž sexualita byla jakýmkoliv způsobem odhalena, trestali dlouholetým odnětím svobody. Přestože se postupem času paragraf zmírňoval, zcela zrušen byl ve Východním Německu v roce 1988, zatímco v Západním až čtyři roky po sjednocení Německa, tj. v roce 1994. A právě na tuto homofobní justici nahlíží německo-rakouský snímek Velká svoboda.

Název filmu Velká svoboda odkazuje k německému gay klubu stejného jména (něm. Große Freiheit), jenž tvořil enklávu, v níž – jak název napovídá – mohli být členové LGBTQ+ komunity sami sebou. To ovšem nevyhnutelně znamená, že za hranicemi klubu žádná svoboda nepanovala. I název snímku v sobě nese jakousi bolestnou ironii, jelikož Hans většinu svého života tráví za mřížemi. Navzdory letům strávených ve vězení si Hans dokáže vytvořit svůj vlastní, i když limitovaný koncept svobody.

Velká svoboda (foto: AČFK)

Spolu s ústředním tématem homofobního útlaku film organicky mapuje, jaký vliv mají dlouhá léta strávená ve vězení na člověka. Velká svoboda značně redukuje Hansovu postavu pouze na jeho pobyt ve vězení. O Hansově životě na svobodě nevíme prakticky vůbec nic – má vůbec nějakou rodinu a přátele, co vůbec dělá za práci? Tato redukce ovšem chytře koresponduje se zploštěním člověka na pouhého vězně a vyvrhele společnosti. Franz Rogowski však svým tichým a zádumčivým pojetím Hanse dokáže i z limitované informační hodnoty vykřesat velmi působivý herecký výkon.

Velká svoboda (foto: AČFK)

Velká svoboda se lehce mohla zvrhnout v prvoplánovou obžalobu justičního systému, daří se jí však velice obratně upozorňovat na problémy celé společnosti. Po druhé světové válce sice ustala persekuce židů, nicméně diskriminace na základě náboženství, genderu, rasy či sexuální orientace pokračuje nadále. Přestože se situace v mnoha zemích lepší, ještě stále máme jako společnost obrovský kus práce před sebou. Proto je potřeba se absurditou krutosti a nenávisti nadále zabývat – a právě k tomu Velká svoboda nabízí vynikající příležitost i silný filmový zážitek.

  • Režie
  • Scénář
  • Herci
  • Hudba
  • Kamera

Velká svoboda (2022)

Německá i rakouská kinematografie v posledních letech nabízí kvalitní kousky s LGBTQ+ tématikou – za zmínku stojí například Volný pád německého režiséra Stephana Lacanta z roku 2013 či Eismayer rakouského režiséra Davida Wagnera z roku 2022. Velká svoboda režiséra Sebastiana Meiseho se bez pochyby řadí po bok těchto silných filmů. Jedná se o bolestnou a bohužel stále aktuální podívanou.

Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: Asociace českých filmových klubů © 2023
Velká svoboda
Große Freiheit
Drama
Rakousko / Německo, 2021, 117 min (Alternativní 112 min)
Režie: Sebastian Meise
Scénář: Thomas Reider, Sebastian Meise
Kamera: Crystel Fournier
Hudba: Nils Petter Molvær, Peter Brötzmann
Hrají: Franz Rogowski, Georg Friedrich, Anton von Lucke, Thomas Prenn, Thomas Stecher, Alfred Hartung, Thomas Wehling, Mex Schlüpfer