Jana Plodková o nové komedii Život pro samouky, úskalích žánru i trápení na kole (video)

Život po čtyřicítce s nadhledem a pořádnou dávkou sarkasmu? Klára umí být pořád stejně nejistá a zmatená jako v osmnácti, jenom už to nevypadá tak roztomile. Její manželství ze dne na den skončí a ona se znovu ocitne v nepředvídatelném světě randění a trapasů. Do toho vychovává dvě dcery, snaží se přežít svou výstřední mámu a radit jí začne úžasná vztahová koučka a influencerka. Nová komedie Život pro samouky, adaptující populáýrní knihu Barbory Šťastné, právě vjíždí do českých kin. Má představitelka hlavní role, Jana Plodková, se svou postavou něco společného? Jak se cítí v romcomovém žánru, a čím je její novinka v jejím rámci svěží? Jak přežila scény na ďábelovu stroji, bicyklu? Mrkněte na rozhovor a nové video.

Co vás bavilo na scénáři a čím vás zaujal, že jste roli ve filmu vzala?

S Jitkou už je to moje několikátá spolupráce, což mě nesmírně těší. Tudíž ještě, než jsem četla scénář, jsem věděla, že s Jitkou točit chci, ať je to, co je to. Čtení scénáře bylo až druhotné, ale zábavné. Není jednoduchý byt nečekaně rozejit, není jednoduchý začít znovu. A co se mi líbilo, že postava Kláry vše zvládá i nezvládá s nadhledem.

Jak vás bavilo samotné natáčení? 

Bylo to rychlé, intenzívní, v menším štábu, takže až takové rodinné natáčení, řekla bych. Většinu štábu už jsem navíc znala z natáčení pohádky Hodinářův učeň. A to se pak pracuje mnohem líp, když už víte, s kým strávíte čas.

Jitka Rudolfová říká, že máte komediální talent. Cítíte se jako komediální herečka? Vyhovuje vám žánr komedie nebo máte raději vážnější žánry? Jako herec a jako divák.

Jsem obojživelník. Cítím se všude dobře. Důležitá je pro mě rovnováha. Pokud bych se věnovala jen komediím, cítila bych se ochuzená, to samé, když bych točila jen vážná témata. Baví mě, když mohu žánry střídat. A jako divák si užívám rovněž vše, kromě hororů. Záleží na náladě, kterou si chci podpořit nebo na kterou se přeladit.

Jaká je vaše oblíbená komedie?

Světáci, Taková normální rodinka, Nedotknutelní.

S Jitkou Rudolfovou se znáte, už jste spolu točily. Jak se vám s ní pracuje, jaká je její práce s herci a jak se vám spolu točil Život pro samouky?  

Jitka se nezdá. Malá, drobná, ale přesně ví, co chce. Text pokládá jen za výchozí bod, takže se občas stane, že něco vznikne samovolně na place. Nová situace, ne-li přímo celá nová scéna, která se následně objeví ve filmu. A to mě s Jitkou baví nejvíc. Navíc už se navzájem známe a víme, co od sebe čekat. Poznáme na sobě, kdy se daří a kdy ne. Práce na Životě pro samouky proto probíhala hladce.  

Jaká je vaše postava Kláry, zkuste ji trochu přiblížit, jaká je.

Klára je roztržitá, nesebevědomá, ale vtipná. Svůj život má celkem naplánovaný, ale dostane se do situace, kdy ty její plány přestanou vycházet, a naopak se ona začne v životě trochu plácat.

Klára je prakticky nepraktická žena. Vše okolo sebe zvládá, ale když dojde na ni samotnou, zjistíme, že je sice naprosto ztracená, ale přes to všechno se nehroutí a zachovává si nadhled. Proto mě bavila. Je lehce roztržitá, má občas zvláštní nápady, ale je lidská, člověk ji nemůže nemilovat.

Dala jste do ní něco ze sebe? Jste si v něčem blízké?

Jsme si blízké právě v tom odstupu, schopností nebrat život tak vážně, spíš si z něho dělat legraci.

Klára je manželka, hledá nový vztah, je máma, je i dcera, je kamarádka, pracuje a taky se potkává se vztahovou koučkou. Jaká její poloha a které scény vás bavily nejvíc?

Bavily mě samozřejmě scény se vztahovou koučkou v podáni Báry Seidlové. Bára byla tak přesná, že jsem se mnohdy smíchy neudržela a zároveň mě i mrazilo, protože takové ženy jsou a jsou ženy, které si od nich nechají vymýt mozek. Další má oblíbená scéna byla s Vaškem Neužilem na “jeho chalupě” a s Lukášem Příkazkým, coby možným amantem.

Tvořily jste s režisérkou postavu Kláry ještě společně nebo jste především hrála Jitčinu vizi a představu?

Vždycky je to společná práce. S Jitkou jsme se několikrát potkaly a rozebíraly, jakým směrem mám Kláru vést. Jitka z ní nechtěla dělat chudinku, což jsem kvitovala, na mě Klára působila spíš jako trdlo, který neví, kde je… a častými hovory jsme se postupně ke Kláře dopracovaly.

Jak jste si užila obsazení filmu? S většinou herců z filmu se znáte nebo jste dokonce kamarádi, je pak natáčení v něčem snazší?

Lepší obsazení jsem si snad ani přát nemohla. S Jardou i Vaškem už jsme spolu točili a musím říct, že s nimi je to vždycky jízda. A výhodu spatřuju v tom, že tím, že se známe, ostychy už dávno zmizely a můžeme si k sobě dovolit takřka cokoliv.

Zkoušeli jste na place improvizovat, vymýšlet blbiny, nebo jste šli striktně podle scénáře?  

Někdy jsme se dostali do časového presu a bylo třeba scénu jinak poskládat. Občas jsme měnili text, hledali spíš situační humor než humor postavený na textu. Ale rámec scénáře byl samozřejmě zachován.

Vaše postava se seznámí se vztahovou koučkou, trenérkou štěstí. Jak se vy stavíte k různým terapeutům, duchovním rádcům nebo influencerům?  

Se vztahovou koučkou, jakou Klára potká, tak s ní bych se sešla jednou a nikdy více. Ale terapii jako takové se nebráním, naopak. Je dobré si v záplavě informací dnešní doby udělat čas jen na sebe. A zároveň je dobré včas poznat, zdali nás někdo tahá za nos, či je to skutečně ten pravý člověk na pravém místě.

Zdá se, že Bára Seidlová si roli právě takové koučky a influencerky užila, byly scény s ní tak zábavné, jak vypadají ve filmu?

Ano byly. Do jedné scény si přinesla jako rekvizitu santalové dřevo nebo něco takového a začala mi tím mávat před obličejem. Když jsme to jely asi podesáté, myslela jsem, že omdlím. Takže ano, s Bárou bylo o zábavu postaráno ve všech směrech.

Co bylo naopak nejtěžší nebo nejnáročnější? 

Nic zásadního. Ale co mi dalo víc zabrat, byl asi pád z kola. Původně jsme to chtěly jen tak naznačit, ale nefungovalo to. Tak jsem se nakonec osmělila a nějak to kolo za jízdy položila pod kameru. Co mě ale moc bavilo, byla jízda na kole v dešti. Ten první moment, kdy jsem pod vodu vjela, byl velký šok, málem jsem to neustála jako Klára, ale zaječela jako Jana.

Jste vy v něčem v životě samouk? 

Mám dojem, že jsme všichni samouci. Někdo nás může nasměrovat, ale stejně se se vším musíme nakonec vypořádat sami. A pak jsem se jednou jsem chtěla sama učit německy… tak to nevyšlo. Dala jsem tomu dva dny.

Jezdíte ráda na kole nebo byla tahle část natáčení utrpení? 

Ráda jezdím na kole, ale po rovině. Zřejmě bych se měla přestěhovat do Holandska, abych si kola užila. V Praze to pro kola není příliš bezpečné, navíc terén taky není ideální. Když jedu na kole, radši se kochám, než makám. Z toho důvodu místo kola raději chodím.

Proč by diváci měli do kina právě na Život pro samouky, na co se diváci mohou těšit?

Život po čtyřicítce nekončí, natož život po rozvodu. Otvírá se jen nová životní etapa, kterou právě film Život pro samouky, a věřím, že zábavnou formou, ztvárňuje.

-red-
zdroj: Lukáš Vedral
foto/video: Bontonfilm, Totalfilm Media © 2023