Dva týdny od našeho posledního shrnutí filmových novinek uplynuly jako voda a kromě turbulentních událostí okolo stávky v Hollywoodu přinesly i souboj dost možná nejočekávanějších filmů letošního roku, který vstoupí do historie kinematografie. Mezitím v Uherském Hradišti začala Letní filmová škola, kterou zahájila slavnostní premiéra české sci-fi Bod obnovy a potrvá do 3. srpna. Zdravíme tedy z festivalu a přejeme hezký víkend.
Stávka se protáhne, čekají nás odklady blockbusterů?
Nemůžeme nezačít novinkami o stávkách, které ochromují Hollywood. A ještě nějakou dobu zjevně budou. Podle zástupců hereckých odborů totiž nejen že zatím se studii neprobíhají žádná jednání, zatím se ani neprojevila snaha o čemkoli jednat. Celá záležitost se tak může protáhnout až do ledna či února.
Tak dlouhé a intenzivní zmražení celého průmyslu bude mít dalekosáhlé důsledky na několik let dopředu, co to ale aktuálně znamená pro nás, diváky? Vzhledem k faktu, že stávka nedovoluje hercům kromě natáčení ani propagaci již hotových projektů, pravděpodobně si zavzpomínáme na covid odložením hned několika filmů, kterých jsme se měli dočkat na podzim a v zimě. Týká se to komiksáren Marvels nebo Aquaman, prequelových Hunger Games, historického Napoleona a především asi nejočekávanějšího filmu zbytku roku, pokračování Duny. Absence herců při tradičních PR kolečkách by se mohla dost bolestivě projevit na tržbách, je tedy otázka, kdy se filmů v kinech dočkáme.
V natáčení vesele můžou pokračovat jen nezávislé filmy z dílen menších produkcí, a některé televizní projekty, pokud splňují podmínky odborů. Příkladem může být seriálový Vetřelec od stanice FX nebo filmy čím dál oblíbenějšího studia A24, které na podmínky herců přistoupilo okamžitě, beze zbytku a bez řečí. Jeden si pak říká, kde je u miliardových kolosů z ranku Disneyho nebo Netflixu problém, zvlášť, když by požadavky odborů podle aktuálních propočtů vyšly na asi 23 milionů dolarů ročně, což je v jejich kontextu zanedbatelná částka.
Zajímavost na závěr. Jestli někdo na nízké příjmy žehrat nemusí, je to Dwayne Johnson. Ten sice má poprvé za svou kariéru na kontě pár propadáků, za připravovaný vánoční akčňák Red One od Amazonu nicméně měl inkasovat neskutečných 50 milionů dolarů, což je nejvyšší částka, kterou na ruku jakýkoli herec kdy dostal. Tomuhle frajerovi budiž ke cti, že obratem rekordní sedmimístnou částku hereckým odborům věnoval.
Co přesně má obnášet restart DC?
Máte po Flashovi, který měl celé filmové DC restartovat a připravit půdu pro novou éru Jamese Gunna, v tomhle universu ještě větší bordel? To nejste sami, zmatení jsou zjevně i samotní producenti, kteří Aquamana přetočili už třikrát a vystřídali u toho dva různé Batmany. Do připravovaného nového Supermana navíc byl před pár dny obsazen Nathan Fillion jako jeden z Green Lanternů, herec si už v Gunnově Sebevražedném oddílu zahrál jinou postavu. Fandové se tak oprávněně na internetu ptají, jaké to celé vlastně dává smysl, a nová hlava studia se jim pokusila odpovědět.
Gunn na sociální síti Threads napsal, že nový kánon DC začne až s premiérou Superman: Legacy, a vše, co jsme viděli a ještě uvidíme do té doby, se do něj tedy nepočítá. Někteří osvědčení herci, jako Margot Robbie nebo John Cena, se sice do svých rolí vrací, dosavadní filmová cesta jejich postav se ale maže a nepočítá.
Tohle vysvětlení sice je fajn v tom ohledu, že k DC může bez jakéhokoli zmatku a nutnosti znát starší projekty přijít řada nových diváků, nese s sebou ale i řadu dalších otázek. K čemu je druhá řada Peacemakera, když je první řada irelevantní? Proč by měli diváci věnovat svůj čas a peníze dvojce Aquamana, když na další filmy nebude mít žádný vliv? Jak do toho všeho zapadá Blue Beetle, který sice má premiéru před Supermanem, Gunn o něm ale již dříve mluvil jako o součásti nového DC?
Nasadit rozhašený kolos znovu na koleje zjevně není žádná sranda, zvlášť když se musíte potýkat s řadami toxických fandů, kteří se na DC v průběhu let stihli nabalit. Jako diváci každopádně můžeme Gunnovi jedině přát, aby se mu to povedlo a my se mohli v blízké budoucnosti těšit na spoustu vydařených a vzájemně koherentních komiksových bijáků.
Natočí Nolan dalšího Bonda nebo Star Wars?
Christopher Nolan je okolo premiéry Oppenheimera samozřejmě pod pořádným mediálním drobnohledem, novináři, moderátoři, podcasteři a kdekdo další se ho tedy ptá na leccos. Padla pochopitelně i řada dotazů na další projekty legendárního režiséra, byť ten jasně deklaroval, že o žádném reálně nezačne ani uvažovat, dokud stávka herců a scenáristů nedospěje ke zdárnému konci. Přesto jsme ale v uplynulých dnech zjistili řadu jeho postojů o režii nových přírůstků slavných značek.
Londýnský rodák znovu zopakoval, že novou bondovku by si střihl s radostí, kdyby k tomu ovšem dostal možnost vybrat si tvůrčí tým, se kterým by nové dobrodružství nejslavnějšího agenta přivedl na světlo. Producenti na něco takového určitě uslyší, Nolanova bondovka je tedy dost reálnou možností.
Bez komentáře režisér nechal otázku, jestli by si rád natočil vlastní Star Wars. Původní filmy několikrát označil jako zásadní a formativní pro jeho lásku k filmu i vlastní tvorbu, že tedy takovou možnost rovnou nevyloučil není velkým překvapením. Nepochybně by si ale nadiktoval dost striktní podmínky a k ničemu podobnému by nepřistoupil, kdyby mu Disney nepřenechal naprostou kreativní kontrolu.
Co naopak Nolan vyloučil je jeho angažmá na dalším superhrdinském filmu. Vzhledem k pestrosti jeho portfolia a kultovnímu statusu trilogie o Temném rytíři bychom se popravdě dost divili, kdyby mu krok zpátky k pláštěnkám dával smysl.
Trailer týdne
Děsivý první teaser představuje pokračování filmu z roku 1973 o dvanáctileté dívce, kterou posedne záhadná démonická bytost a donutí její matku vyhledat pomoc dvou knězů, aby ji zachránili.
Když oblíbená hororová dílna Blumhouse Productions oznámila přímé pokračování Vymítače ďábla s podtitulem Znamení víry, pochopitelně to vzbudilo velká očekávání. Originál je bezpochyby jedním z nejlepších a nejznámějších hororů v historii. Znamení víry není prvním filmem, který na Vymítače ďábla zkusil navázat, novinka by ale předchozí pokusy měla v souladu s trendy okázale ignorovat a navazovat pouze na úplně první snímek. Uvidíme, jak se to režisérovi Davidu Gordonu Greenovi, který by děsivý příběh rád oživil podobně, jako před pěti lety sérii Halloween, povede.
Výsledek bychom v kinech měli vidět už 12. října.
Na co se chodilo
Barbenheimer je fenomén. Potřebu vyjádřit se k oběma filmům má na internetu každý, stejně jako vymyslet ještě alespoň jedno meme, které by posbíralo pár lajků. Zásadní dohra je ovšem taková, že kinaři po celém světě se v tomhle neveselém období můžou z téhle nečekané synergie dvou tak odlišných snímků těšit. Sály totiž praskají ve švech a oběma filmům se skvěle daří.
Vtipné je, že podle neprokázaných teorií ke společnému datu premiér obou bijáků došlo vlastně z dost malicherných důvodů. Když Warneři během pandemie oznámili novou strategii premiérovat filmy zároveň v kinech i na HBO Max, dost filmařů to zvedlo ze židle; asi nejvíc pak právě Christophera Nolana, který se rozhodl po mnoha letech spolupráce odejít ke konkurenčnímu Universalu. Barbie tak měla být jeho Oppenheimerovi malou pomstou, která se ale Warnerům soudě podle množství vyprodaných dvojáků v kinech po celém světě moc nepovedla, protože oba filmy koexistují v nevídané symbióze. Nikdy v historii se koneckonců nestalo, že by v Americe během jediného víkendu otevřely hned dvě premiéry za více než 100 milionů dolarů.
Barbie je větší masovka s olbřímím marketingem a brandem v zádech, a jako taková kromě odstartování šílenství s prodejem růžového oblečení samozřejmě vydělává i větší peníze v kinosálech. Sebevědomě si tedy navzdory plochým nohám a s dosavadními tržbami okolo 400 milionů dolarů běží pro miliardu. Prvních 150 milionů stihla v Americe vydělat už za víkend, čímž si i připsala nejúspěšnější otvírák letošního roku. Vzhledem k tunám prodaných hraček, které s tímhle famózním výsledkem jdou ruku v ruce, je oznámení druhého dílu i spin-offů o Kenovi naprostou tutovkou.
Oppenheimer si mezitím vydělal skoro čtvrt miliardy, přičemž osmdesát milionů z Ameriky za první víkend je dvakrát lepším výsledkem, než mu analytici predikovali. Výsledek je režisérův nejúspěšnější start v kinech a zážeh krasojízdy, která jako budoucí trvalka nepochybně pokoří půlmiliardovou metu. Pro tříhodinový životopisný epos je to výborný výsledek.
Uvidíme, jestli se tak skvěle bude na podzim dařit i simultánní premiéře nového Saw a Tlapové patroly.
Na co se podívat
Jsou čtyři ráno a v newyorském baru vysedává Žid a dva Korejci. Co by mohlo znít jako začátek přiblbého vtipu je začátkem pravdivé a dojemné filmové romance, která se odehrává napříč roky i kontinenty. Každý ji miluje jiným způsobem, v jiném jazyce a ve své kultuře. Tenhle zvláštní moment spisovatelku Celine Song inspiroval k napsání filmu Minulé životy, který nakonec spatřil světlo světa v produkci dnes již zmíněného hitmakerského studia A24.
V korejštině existuje slovo injon, vycházející z buddhismu. Znamená prozřetelnost či osud v mezilidských vztazích. Když totiž do vašich životů někdo vstoupí, znamená to, že jste se již setkali v minulých životech. Pokud si někoho vezmete, museli jsme se s ním takhle setkat minimálně osmtisíckrát. Možná to tak je a možná jen jde o pohádku, kterou Korejci vypráví, když se snaží někoho sbalit.
Ať je to jak chce, vztahová filosofie v Minulých životech je dojemná, krásná, dospělá a konejšivá. Promluví ke všem, kteří si někdy položili otázku coby kdyby a jestli někde po cestě neztratili sami sebe.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: archiv, Aerofilms, CinemArt, Vertical Entertainment © 2023
