Recenze: Wes Anderson převyprávěl povídky Roalda Dahla. Mile, ale zvláštně

Vyprávěcí styl režiséra Wese Andersona sám o sobě tak přetéká pastelovými barvami a symetrií, že mnohdy nemá daleko k pohádce. Není tedy divu, že režisér dlouhá léta inklinuje právě ke tvorbě světoznámého dětského autora Roalda Dahla, proslulého svou fantazií. Před lety to Anderson ukázal na adaptaci Fantastického pana Lišáka, k Dahlovým textům to ale režiséra táhlo i nadále. Už roky se totiž motá okolo spisovatelovy povídky o mazaném gamblerovi Henrym Sugarovi, jen nemohl přijít na to, jak ji správně převést na velká plátna. Teď na to konečně přišel, a zmíněná plátna z celého procesu vynechal. Podivuhodný příběh Henryho Sugara a tři další krátkometrážní filmečky podle Dahlovy tvorby totiž Wes Anderson poslal raději na Netflix.

Co tedy na adaptaci Andersonovi tak dlouho trvalo? Podle svých slov prý jednoduše nemohl najít způsob, jak příběh natočit, aniž by přišel o Dahlův jedinečný hlas. Právě autorův vypravěčský styl představoval něco, co Anderson nehodlal ztratit. Odříkat v rámci scénáře povídku slovo od slova by ale přece nešlo. Nebo ano? Režisér se klasickými scenáristickými pravidly odradit nenechal a v rámci všech čtyř povídek tedy nechává herce namísto odříkávání dialogů a odehrávání scén jednoduše vyprávět divákovi povídku samotnou. Jen na pozadí pestrobarevných kulis, za použití stejné skupinky herců a s Ralphem Fienessem coby Dahlem samotným, který jednotlivé povídky propojuje. Tento netradiční přístup rozhodně má svůj šarm, místy ale bohužel drhne a některým povídkám svědčí lépe než jiným.

Podivuhodný případ Henryho Sugara (foto: Netflix)

Podivuhodný příběh Henryho Sugara

První a zdaleka nejdelší filmeček funguje jako ideální uvedení do série. Podepisují se na něm totiž jak veškeré kvality, které s sebou tento vypravěčský formát nese, tak všechny neduhy. Existuje totiž důvod, proč je každé literární dílo potřeba do filmového média adaptovat a předělat ve scénář. Dahlovo psaní je samozřejmě klasikou. Když vám je ovšem postavy ve filmu pouze staticky převypravují bez většího pokusu o dramatizaci, ani líbivé kulisy je často nedovedou úplně oživit. Mnohdy tedy filmečky připomínají spíše audioknihu s obrazem, což je kvůli přítomnosti absolutních hereckých es jako Benedict Cumberbatch nebo Ben Kingsley trošku škoda. Na příběh Henryho Sugara se ale díky Andersonovi náležitě hezky kouká, povídka samotná je oproti ostatním o poznání pohádkovější a pozitivněji laděná a jestli vám vyprávěcí styl sedne nebo ne, bude nejspíš velice individuální.

Labuť (foto: Netflix)

Labuť

Na Labuti se již zmíněná upovídanost bohužel podepsala nejvíce. Na rozdíl od ostatních se v ní totiž ani nestřídají tváře a vypravěči, ale celou tíhu naložil Anderson na bedra Ruperta Frienda. Ten se sice pokouší alespoň měnit projev a sám zastat tři různé postavy. Navzdory jeho snaze ale Labuť vyznívá ze všech filmů nejvíce staticky a bez náboje. Zda-li se jednotlivé snímky natáčely chronologicky, to samozřejmě netušíme. Skoro to tak ale působí. Na finálních dvou totiž Anderson mnohé nedostatky předchozích filmečků doladil.

Krysař (foto: Netflix)

Krysař

Krysařovi vystupuje Ralph Fiennes poprvé z role Roalda Dahla a objevuje se i v povídce samotné jako titulní krysař. Jeho přítomnost celý snímek zčistajasna naplňuje energií, na rozdíl od ostatních je mu totiž dovoleno postavu skutečně procítit a pohrát si s ní, ne pouze odtažitě recitovat. V průběhu snímku se navíc najednou začínají objevovat dosud neviděné a kreativní hrátky s kamerou, osvětlením i kompozicí, díky nimž je Krysař o poznání zábavnější, než jeho dva předchůdci. Nechybí mu ani námět ke přemýšlení. Díky snímku, který mu předcházel, se ale nad ním dumá s daleko větší chutí.

Otrava (foto: Netflix)

Otrava

Otrava má ze všech čtyř krátkých filmečků nejspíš tu nejjednodušší zápletku, ta ale na poli sedmnácti minut funguje parádně. Benedict Cumberbatch se ocitá na posteli s jedovatým hadem na břiše a sebemenší pohyb by pro něj mohl znamenat smrt. Co teď? Prostě úderné a se správným nádechem černého humoru. Otrava je mezi všemi povídkami nejnapínavější a stejně jako u Krysaře se už Anderson nenechal tolik vázat svou touhou do Dahlova vyprávění nezasahovat a scénografii tedy značně osvěžil.

  • Režie
  • Scénář
  • Herci
  • Hudba
  • Kamera

Povídky Roala Dahla od Wese Andersona (2023)

Wes Anderson vyzkoušel zase něco nového a body za odvahu se mu rozhodně upřít nedají. Ne vždy to ale funguje natolik, jak si možná představoval. Kvůli potřebě odříkat v rámci krátkometrážního filmu celou Dahlovu povídku slovo od slova mnohdy chybí potřebný spád. Jakmile ovšem do vzorce více vstoupí sám Anderson se svým režijním pohledem, vyprávění ihned šlape znatelně lépe. Jen k tomu mohlo docházet častěji.

Petr Schön, Totalfilm.cz
foto/video: archiv, Netflix © 2023 

Dobrodružný / Komedie / Drama / Krátkometrážní
USA, 2023, 17-39 min
Režie: Wes Anderson
Předloha: Roald Dahl (povídky)
Scénář: Wes Anderson
Kamera: Robert D. Yeoman
Hrají: Ralph Fiennes, Rupert Friend, Richard Ayoade, Benedict Cumberbatch, Ben Kingsley, Dev Patel, Rupert Friend
Produkce: Steven Rales
Střih: Barney Pilling, Andrew Weisblum
Scénografie: Adam Stockhausen
Kostýmy: Kasia Walicka-Maimone