Hajao Mijazaki, režisér, scenárista a spoluzakladatel studia Ghibli, přichází v 82 letech se svým údajně posledním snímkem. Fanoušky jeho filmů však nepřekvapí, že to není zdaleka poprvé, kdy Mijazaki oznámil, že svým nejnovějším kouskem ukončuje profesní kariéru. Stalo se tak již v roce 1997 s Princeznou Mononoke, roku 2001 s Cestou do fantazie a i v roce 2013 se snímkem Zvedá se vítr. Pokud je Chlapec a volavka skutečně jeho filmovou labutí písní, loučí se Mijazaki se světem kinematografie ve skvělé formě.
Tak jako u jeho krajana, japonského spisovatele Harukiho Murakamiho, hned na prvních stránkách poznáte pomocí několika prvků (jako například všudypřítomný jazz, kočky či vaření), že se jedná o jeho romány, i u Mijazakiho nelze přehlednédnout řádku typických rysů. Novinka Chlapec a volavka akumuluje Mijazakiho dosavadní tvorbu a soustruží v sobě pro Mijazakiho charakteristická témata jako fantaskní světy, dětství a dospívání, či druhou světovou válku. Chlapec a volavka tematicky navazuje na vrcholy jeho tvorby jako Cesta do fantazie, Život v oblacích či Zvedá se vítr a dále rozvrstvuje jejich již tak hluboké a spletité světy.
Film nás hned v prvních minutách udeří srdceryvnou scénou jako vystřiženou z Hrobu světlušek, dalšího klenotu studia Ghibli. V ní během bombardování tokijské nemocnice za druhé světové války zemře matka hlavního hrdiny chlapce Mahita. O nějaký čas později se Mahito spolu se svým otcem přestěhuje z Tokia na venkov, kde již čeká otcova nová manželka – sestra Mahitovy zesnulé matky. V novém domově se Mahito seznámí i se záhadnou volavkou, která ho zavede do alternativního světa, v němž se Mahito může setkat se svou matkou a zároveň zachránit její sestru, svou nynější náhradní matku.
Ačkoliv filmu chvíli trvá, než najde správné tempo, jakmile se děj rozjede, Mijazaki dává jasně najevo, že nikdo netočí filmy jako on. I po více než pěti dekádách ve filmové branži Mijazaki neztratil nic ze své bezbřehé představivosti. Jeho snímky se vyznačují neotřelými myšlenkami, roztodivnými stvořeními a překvapivými zvraty – a Chlapec a volavka není výjimkou. Mijazaki i pro svůj poslední film popustil uzdu fantazii a přivádí tak na scénu mluvící volavku, armádu obřích papoušků, či warawara, jakási bublinu připomínající stvoření, jež se v Mahitově reálném světě převtělí do novorozenců. Přes pestrobarevnost postav, příběhu i animace, Mijazaki nikdy nezapomíná na sílu emocí. Ty tu opět hrají prim, a tak hledání Mahitovy tety a vyrovnání se ztrátou matky v sobě nesou obří kus porozumění a citu.
Jak je u Mijazakiho zvykem, jeho snímky daleko přesahují osobní dilemata a svůj záběr rozšiřují o sociálně psychologická témata. Jedna z postav Chlapce a volavky nabádá Mahita, aby vytvořil svět bez zášti a naplnil ho krásou. Mijazaki se ve svých filmech nikdy nezdráhal ukazovat široké spektrum lidských emocí – od krutého utrpení a zášti až po čirou radost a krásu. Zřejmě právě proto má jeho tvorba, ač jí často vládnou nadpřirození tvorové, nehynoucí půvab a získala si srdce milionů fanoušků. Chlapec a volavka je toho zářným příkladem.
Chlapec a volavka (2023)
Loučení s filmovými hrdiny, oblíbenými herci či režiséry je prazvláštní zážitek, který v sobě nese jeden velký paradox – nechceme se po tak dlouhém čase, který jsme spolu strávili, rozloučit, zároveň však chápeme, že všechno jednou končí a doufáme v to nejlepší možné vyústění. A přesně to se Mijazakimu podařilo – naposledy nám učarovat a poodhalit další kousek své jedinečné imaginace.
Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: © Aerofilms 2023
Chlapec a volavka | Kimitači wa dó ikiru ka
Animovaný / Dobrodružný / Akční / Fantasy
Japonsko, 2023, 125 min
Premiéra: 23. 11. 2023 Aerofilms
Režie: Hajao Mijazaki
Předloha: Genzaburó Jošino (kniha)
Scénář: Hajao Mijazaki
Kamera: Acuši Okui
Hudba: Džó Hisaiši
Hrají: Sóma Santoki, Takuja Kimura, Džun Fubuki, Džun Kunimura, Kaoru Kobajaši, Karen Takizawa, Keiko Takešita, Kó Šibasaki, Masaki Suda, Sawako Agawa, Šinobu Ótake, Šóhei Hino, Jošino Kimura, Nami Uehara