Je možné, že za jízdu smrti, při které zemřeli čtyři lidé, nesou zodpovědnost tajemné síly a místní legenda? Anna Geislerová a Tomáš Maštalír excelují v hlavních rolích mysteriózního thrilleru Smršť, který režisér Peter Bebjak natočil na motivy bestselleru jednoho z nejprodávanějších slovenských autorů Jozefa Kariky. Tvůrci právě dnes zveřejnili oficiální upoutávku.
Peter Bebjak s Jozefem Karikou oživili pověst o větrném démonovi ze sychravého severu Slovenska. Postava v černém se zjevuje, když vane halný vítr. Vane s hrozivou intenzitou, tísnivá atmosféra pohlcuje všechno kolem, temná energie se nezadržitelně šíří a nikdo neví, co způsobí… Jak praví slovenská legenda: „Halný vietor duje, kto má rozum, ten sa skryje. Má starý čierny kábatec, kto ju zazrie, s tým je koniec. Šepká sladko fujavica, kto pozná jej meno? Veternica.“
Hlavním hrdinou filmu Smršť je forenzní psycholog Martin Lang (Tomáš Maštalír), který přijíždí spolu s manželkou Pawlou (Anna Geislerová) do lázní v horách. Daleko od civilizace si chtějí odpočinout a zkusit zachránit vztah, který prochází vážnou krizí. Koloběh jejich dní však naruší příchod tajemné zásilky – balíku s důkazním materiálem z vyšetřování tragického případu. Odesílatelem je Langův kolega psycholog. Ten od něj potřebuje pomoc v případě známém jako „jízda smrti“, na jehož konci byli čtyři mrtví. Lang se zpočátku zdráhá, ale postupně podlehne neznámé síle, která ho k případu přitahuje. Muži, který je v souvislosti se záhadnou kauzou obviněn, hrozí 25 let vězení. Jenže on tvrdí, že byl ke všemu přinucen a vinu na tomto zločinu nese právě větrný démon.
Anna Geislerová a Tomáš Maštalír na place thrilleru Smršť
Pro Tomáše Maštalíra je Smršť druhým filmem na motivy knihy Jozefa Kariky. Tím prvním byl thriller Trhlina rovněž v režii Petera Bebjaka, který se při svém uvedení do kin zapsal do dějin nejúspěšnějším víkendem slovenského filmu v domácích kinech. V čem se oba filmy liší? Odpovídá Tomáš Maštalír: „Jiné jsou obsahově, formálně i příběhově… Společné anebo podobné znaky můžeme vidět v poetice motivů Jozefa Kariky. Stejně jako jistou nepředvídatelnost děje, která je zdrojem napětí. Zároveň to typické zahrávání si s psychikou postav, kterým se v příběhu začnou dít opravdu zvláštní, divné a těžko vysvětlitelné věci. Jednoduše řečeno. To co, bylo dobré a fungovalo v Trhlině, je v Smršti ještě lepší a jde ještě dál…“
Peter Bebjak na place thrilleru Smršť
A jak na natáčení vzpomíná Anna Geislerová? „Pamatuju si svůj první příjezd na plac do lázní Sliač. Byla noc, polovina listopadu a já jela sama autem, poslouchala detektivku, a když jsem sama šla temnýma chodbama lázní po sezóně a hledala svůj pokoj, tak jsem se naprosto jednoznačně bála. Atmosféra lázní mimo sezonu je opravdu specifická. Strašidelná. Ale natáčení úplně super. Hodně jsem se těšila na Beba a i přes všemožnou chválu, co jsem o něm slyšela, jsem byla překvapená, jak skvěle se s ním pracuje. Vede, a přesto nechává prostor, vytváří příjemnou atmosféru pro všechny, a přesto je autoritou. To bylo skvělý. A Tomáš Maštalír je jako partner naprosto perfektní. Opora. Profesionál. Friend.“
Anna Geislerová ve filmu Smrsť (foto: Bontonfilm)
Děsivá legenda, která ve filmu Smršť rezonuje, má skutečný základ. „Halný vítr je fenomén, který se vyskytuje v Západních Karpatech, na jihu Polska či ve Vysokých Tatrách. Je to meteorologický jev, který způsobuje rychlé změny tlaku vzduchu. Lidé mohou být podrážděnější, nervóznější a agresivnější. Osoby s depresí mohou pociťovat zhoršení stavu. A podle určitých zdrojů dochází v momentu, kdy fouká, k většímu množství sebevražd. Existuje dokonce film Vietor z roku 2019, který se zabývá problematikou halného větru. Jozef Karika ho zpracoval ve Smršti po svém. Tak, že vás mrazí,“ říká filmový producent Rastislav Šesták.
Smršť (foto: Bontonfilm)
Z nejrůznějších pramenů je zřejmé, že halný vítr je fenoménem nejenom v Západních Karpatech, na jihu Polska či ve Vysokých Tatrách. Jde o vítr tzv. fönového typu, tedy suchý a teplý padavý vítr, který vzniká při přetékaní vzduchu horskou překážkou. Vědci jej popisovali už před více než stoletím a jeho různé varianty jsou známé na všech kontinentech. Například suchá a prašná argentinská Zonda má pověst „větru čarodějů“, vítr nad novozélandským Canterbury bývá nazýván „větrem, který pohlcuje lidstvo“.
Do českých a slovenských kin film přinese Bontonfilm 4. dubna.
-red-
foto/video: © Bontonfilm, DNA Production 2024
zdroj: M. Faustová, 2media
