Těžký rok: Francouzská komedie vás vezme mezi ekologické aktivisty (recenze)

Olivier Nakache a Eric Toledano opět spojili své síly a podobně jako ve svém nejúspěšnějším snímku Nedotknutelní servírují divákům milou komedii se silným sociálně kritickým přesahem. Tam však podobnost mezi Těžkým rokem a jeho předchůdcem víceméně končí. Nový počin tohoto scenáristicko-režijního dua značně ubírá na dramatičnosti, přidává na humoru a znatelně akcentuje společenskou kritiku. To, co bylo v Nedotknutelných schované mezi řádky, je v Těžkém roku hybnou silou celého příběhu.

Těžký rok (foto: Aerofilms)

Albert a Bruno, dva nenapravitelní dlužníci, kterým se smůla neustále lepí na paty, a tak přežívají ze dne na den, jak jen je to možné. Navštěvují lekce finanční gramotnosti, vybírají odpadkové koše, přespávají na letišti, prodávají veteš na bleších trzích, snaží se napravit rozbité vztahy s rodinou nebo zkouší spáchat sebevraždu. Z letargie jejich životů je dokáže vytrhnout až setkání se skupinou aktivistů bojujících za sociální spravedlnost a ochranu planety, vedenou sympatickou slečnou přezdívanou Kaktus.

Většina humoru, který snímek nabízí pak vychází právě z tohoto střetu dvou nesourodých světů. Světa dvou chudých mužů, kteří se při snaze splatit své dluhy neštítí ani menších podvodů a idealistických mladých aktivistů bojujících proti konzumní společnosti, kteří ale na svět často nahlíží z poněkud privilegované perspektivy.

Tento nesourodý mix sice dává tvůrcům možnost rýpnout si do každého z názorových táborů, nikdy však nesklouzne k prvoplánovému a jedovatému urážení. Spíše než to, nabízí snímek pochopení pro každou ze zúčastněných skupin a ukazuje, že nedostatky naší společnosti musíme hledat spíše v nastavení jejího systému než v činech jednotlivců, kteří často žijí pouze tak, jak jim systém umožní. Mluvit tak o komedii jako o „nekorektní,“ jak uvádí její oficiální synopse je poněkud zavádějící.

Většina komických scén ve filmu je ryze konverzačních a pramení ze vzájemného nepochopení, odlišných pohledů na věc, či neobratného vymýšlení odpovědí na závažné otázky. Většina těchto vtipů je dobře načasovaná, zapadá do příběhu a zdařile rozvíjí sympatické charaktery postav. To samé bohužel nejde říct o několika bezúčelných scénách, které přinášejí více prvoplánový humor, opírající se o zbytečné skeče a projevy tělesných potřeb. Ty sice dokážou připomenout klasické francouzské komedie, které se podobnými motivy jen hemží, do celkového charakteru snímku však nezapadají.

Těžký rok (foto: Aerofilms)

Nutno však podotknout, že trojice hlavních hrdinů, které ztvárňují Pio Marmaï, Jonathan Cohen a Noémie Merlant se s konverzačním i více tělesným humorem vypořádávají opravdu dobře a ve všech scénách působí velice přirozeně. Všechny ústřední postavy jsou navíc napsané velice sympaticky a divák nemá problém si je rychle oblíbit a doufat v jejich šťastný konec. Díky tomuto ztotožnění s hrdiny se pak ve filmu objeví i pár momentů, které lze nazvat napínavými.

Za zmínku určitě stojí také audiovizuální styl snímku, který se projeví už od prvních scén. Film často využívá němých a dynamických scén, které bývají povětšinou doprovázené známými hity. Zmíněný postup se uplatňuje po celý film, nejvíc znatelný je ale při montáži několika vizuálně zajímavých protestních akcí. Použité písně se ke scénám skvěle hodí a celkový výsledek dokáže zaujmout i pobavit, vedlejším efektem ale je, že jejich sledování chvílemi připomíná spíše hudební videoklip než celovečerní film.

Těžký rok (foto: Aerofilms)

Dalším drobným nedostatkem snímku je jeho opravdu pozvolný začátek. Úvodní scéna s protestem před obchodem s elektronikou na Černý pátek i následný zběsilý hon za slevami jsou zábavné a vizuálně skvěle zachycené, další část filmu ale znatelně ztrácí dech. Popadnout ho navíc nedokáže dobrých 15 minut, dokud se dvojice protagonistů nesetká s aktivisty a děj se nezačne opět rozjíždět.

Samotný závěr filmu pak působí poněkud uspěchaně a nevyužitě. Několik důležitých i zajímavých dějových linek, budovaných dobrou polovinu filmu se vyřeší jako lusknutím prstů, což citelně zeslabí celkové vyznění příběhu. Při celkové délce snímku dosahující dvou hodin a několika zcela nadbytečným scénám, je takovéto scénáristické rozhodnutí přinejmenším podivné.

Tomáš Souček, spolupracovník redakce
foto/video: © Aerofilms 2023

Těžký rok | Une année difficile
Komedie
Francie, 2023, 120 min
Premiéra: 1. 2. 2024 Aerofilms
Režie: Olivier Nakache, Eric Toledano
Scénář: Olivier Nakache, Eric Toledano
Hrají: Pio Marmaï, Jonathan Cohen, Noémie Merlant, Mathieu Amalric, Luàna Bajrami, Jean-Louis Garçon, Grégoire Leprince-Ringuet, Marie Papillon, Sophie Parel