Trilogie Bláznivá střela běží v televizi prakticky ve smyčce a série Scary Movie svého času ždímala z kin stamiliony dolarů. Kam se tedy parodie poděly? Od osmdesátých let do první dekády nového tisíciletí šlo o jeden z nejvděčnějších komediálních formátů – levné filmy, okamžitě srozumitelný marketing a publikum, které milovalo pocit, že je v obraze. Jakmile jste znali předlohu, byli jste doma. Právě tahle jednoduchá rovnice ale nakonec žánr semlela.
Osmdesátkový boom
Osmdesátkový boom nevznikl náhodou. Jim Abrahams a bratři Zuckerové přišli s Připoutejte se, prosím! s úplně novým přístupem, kdy parodie nebyla sledem skečů, ale plnohodnotným filmem, který fungoval, i když jste neznali všechny reference. Smrtelně vážně pronášené absurdní dialogy, přesné načasování gagů a práce s filmovým jazykem vytvořily komediální styl, který se nedal snadno napodobit. Leslie Nielsen se z dramatického herce proměnil v ikonu a Bláznivá střela ukázala, že parodie může mít vlastní svět, vlastní postavy a vlastní tempo.
Vedle Zuckerů a Abrahamse stál Mel Brooks, který parodii chápal jako láskyplný dialog s dějinami Hollywoodu. Mladý Frankenstein nebo Spaceballs nebyly jen výsměchem konkrétním titulům, ale celým žánrům. Právě to je zásadní rozdíl oproti tomu, co přišlo později – Brooks i Zuckerové si z předloh dělali legraci proto, že je dokonale znali a respektovali jejich pravidla.
Vrchol žánru na přelomu milénia
Devadesátá léta znamenala expanzi. Austin Powers rozebral bondovskou mytologii na součástky a znovu ji složil jako psychedelickou grotesku, Žhavé výstřely si vzaly na paškál macho akčňáky a ukázaly, jak směšná je jejich testosteronová póza. Parodie byla pořád založená na filmovém řemesle. I když šlo o bláznivou komedii, fungovala jako film.
Zlom přišel s rokem 2000. Scary Movie se stalo obrovským hitem a dokázalo, že parodie může vydělávat v blockbusterových číslech při minimálním rozpočtu. Ve svých prozatím pěti dílech, z nichž poslední spatřil světlo světa před dlouhými třinácti lety, vždy namíchala největší bijáky své doby do příběhového guláše, ve kterém si bez skrupulí dělala nekorektní srandu ze všeho a všech. Kde ale první díl ještě těžil z energie tvůrčího týmu a relativně soudržné struktury, jeho úspěch nastartoval tovární výrobu. Velkej biják, Děsnej doják nebo Tohle je Sparta už nebyly filmy, ale seznamy popkulturních odkazů. Gag přestal vycházet ze situace a stal se jen poznávací hrou.
Jak připomínají americké analýzy popularity žánru v nultých letech, právě tahle strategie byla krátkodobě extrémně výnosná. Levná produkce, rychlé natáčení, minimální marketing. Jenže publikum se začalo přesouvat jinam, komedie jako celek se z kin přesunula na stream, středně rozpočtové filmy zmizely a popkultura se rozpadla do desítek mikrosvětů. Parodie přitom vždy potřebovala společnou zkušenost a okamžik, kdy všichni viděli ten samý hit.
Odraz ode dna?
Žánr nezmizel, parodický princip se ale přesunul jinam. Marvelovky ironizují samy sebe, animáky jsou postavené na meta humoru a internet produkuje parodie v reálném čase – to, co dřív vznikalo jako celovečerní film, ale dnes zvládne TikTok za třicet sekund. Pokusy o návrat zatím narážely na špatně zvolenou formu.
O to zajímavější byl loňský návrat Bláznivé střely. Film s Liamem Neesonem sice nepřepsal tabulky návštěvnosti, ale s celosvětovými tržbami přes sto milionů dolarů při zhruba čtyřicetimilionovém rozpočtu ukázal, že publikum na tenhle typ humoru pořád slyší. Kritici navíc oceňovali, že film nestojí jen na referencích, ale na klasické gagové mechanice a Neesonově smrtelně vážném projevu.
Další test žánru přijde letos. Nové Scary Movie má spojit původní tvůrčí tým a zaměřit se na současnou hororovou renesanci. Pokud se mu podaří vrátit k principu, na němž stály první díly – tedy k parodii jako funkčnímu filmu – může jít o začátek druhé vlny. Pokud ne, zůstane parodie definitivně doménou krátkých internetových skečů.
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
foto/video: © Bontonfilm, MGM, H.C.E., CinemArt 2026
