Ty krávo! varuje, že sýr nevyřeší všechny vaše problémy (recenze)

Totone je typický mladík vyrůstající ve francouzské venkovské oblasti Jura, proslulé výrobou sýru Comté a… pak už asi ničím. Když ho potkáváme, předpokládáme, že ho zde čeká život typického vesnického flákače, který se nestará o nic než o možnost vyrazit jednou týdně do hospody, opít se a možná vyspat s nějakou kámoškou. Smrt otce, jediného rodiče, ale Totonovi zasadí krutou ránu. Ty krávo! přesto, jak název napovídá, nejde cestou krušného dramatu.

Nejhorší možný plán

Nezodpovědný a sotva dospělý kluk má najednou na starost svou sestru a netuší přesně, co si počít. Totone má daleko k dokonalému hrdinovi, je náladový, chvástavý, nesoustředěný. Přestože se mu komunita snaží v nějaké rozumné míře pomoct, v nové práci v sýrárně se brzy dostává do konfliktu s přítelem své bývalé holky a jeho kumpány.

Díky ztvárnění nehercem Clémentem Favreauem (před kamerou najdeme výhradně neherce) má nezpochybnitelný šarm, i když nezbývá než si připustit, že je to tak trochu blbeček. Snad hlavně z lenosti. Tu však musí rychle oklepat a přijít s plánem. Ve zbrklosti sobě vlastní se rozhodne zneužít svou novou „občasnou známost“ Marie-Lise (Maïwene Barthelemy), která pracuje na farmě, nakrást si u ní mléko a připravit si doma na roky nepoužívané aparatuře vlastní bochník Comté, který pak za velké peníze prodá na trhu.

Je to stupidní plán, který nebere v potaz logistiku, předpisy ani normy výroby a prodeje sýra. Něco takového může vymyslet opravdu jen kluk, který je ještě pořád mentálně víc dítětem než dospělým, takže není divu, že se nic nenaplní tak, jak si Totone představuje. V nemálo chvílích skoro křičíme na plátno, aby se zastavil, napočítal do deseti a chvíli přemýšlel.

Roztomilá i bolestivá naivita

Pořád ale nejde o natolik nerealistickou absurditu, aby to film posunulo za hranici frašky. Jde o plán, jaký si umíme představit, že by nezkušený kluk, který o výrobě sýra neví o moc víc, než že hotový bochník stojí majlant, mohl vymyslet. Totone si jistě nepočíná „rozumně“, ale nejde ani o nesmyslnou karikaturu vesnického prosťáčka – jeho omyly, falešné představy a plané naděje mají svou vlastní logiku vycházející z toho, co o světě ví.

Jeho naivní touha přijít se zázračným bochníkem sýra, který ze dne na den vyřeší jeho problémy, zároveň odráží jeho beznaděj a nejistotu. Upnout se k téhle šílenosti jako ke své jediné možnosti není jen hloupé, ale i trochu tragické. Zároveň vidíme, že když má příležitost (respektive iluzi příležitosti), tak přece jenom umí ohrnou rukávy a pro něco se nadchnout.

Dokáže také zlanařit své kumpány k pomoci a v jejich blízkosti zvládá zapomínat na svou tíživou situaci. Samozřejmě jen tehdy, pokud se zrovna nepohádají a nerozkmotří, aby se za chvíli zase usmířili. Emocionálně nejsložitější je jistě vztah se svéráznou Marie-Lise, kterou má upřímně a stále hlouběji rád, ale zároveň využívá sex, aby odvedl její pozornost a okradl ji. (Ačkoliv je dost dobře možné, že kdyby k ní byl upřímný, tak by mu přes počáteční záplavu sprostých slovu nejspíš nakonec dobrovolně pomohla.) Totone je zkrátka chybující člověk, to by asi stěží někdo popřel.

Prostě ho máme rádi

Snímek mladé debutující režisérky a scenáristky Louise Courvoisier je dalším z filmů, které nám rámcově připomínají produkce, jež vznikají i u nás. Trochu smutné, trochu veselé. Trochu ze života, trochu venkovský idyla. Hlavně se nebrat příliš vážně a nemoralizovat. Přesto to funguje mnohem lépe než v drtivé většina českých filmů. Zvolená nálada ke každé scéně přesně pasuje a nic nepůsobí nuceně.

Snímek koketuje s tezí, že pro některé lidi je snadnější dát svůj život do kupy až tváří v tvář opravdovým potížím. To je sama o sobě problematická představa, která může snadno sklouznout k romantizaci utrpení. Pořád platí, že Totone by neměl být v tak těžké životní situaci a vždy stojí za to přemítat, proč ani tak zdánlivě prosperující země jako Francie nenabízí lidem v těžké situaci pevnější záchrannou síť.

Zastřešující otázka, jestli Totone uspěje (ne nutně ve výrobě a prodeji sýra, ale nalezení nějakého funkčního řešení, jak se o sebe a ideálně i sestru postarat) přesto nepůsobí jako něco, z čeho by šlo automaticky vyvozovat velké pravdy o našem světě. Otázky přesahující náš příběh se jen nenápadně skrývají na pozadí. Tím lépe ale film funguje na osobní rovině. I když protagonista není kdovíjaký, rychle si ho zamilujeme a doufáme, že to pro něj dopadne dobře. Z žádného jiného důvodu, než že mu to přejeme.

Jedná se o v mnoha ohledech přímočarý snímek, který těží hlavně z přesvědčivého načrtnutí postav, skvělého vedení herců a vykreslení atmosféry, která není těžší ani lehčí, než musí být. Jedná se jednoznačně o komedii, která ale zná míru a neutrácí ani na okamžik kontakt s realitou.

Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: © 2025 Artcam

Ty krávo!
Vingt dieux
Drama
Francie, 2024, 90 min
Premiéra: 13. 2. 2025 Artcam
Režie: Louise Courvoisier
Scénář: Louise Courvoisier, Théo Abadie
Kamera: Elio Balezeaux
Hudba: Charles Courvoisier, Linda Courvoisier
Hrají: Clément Favreau, Maïwene Barthelemy, Dimitri Baudry, Mathis Bernard, Luna Garret